Reklama

Reklama

Džúni kokuki

(seriál)
  • Japonsko 十二国記 (více)
Japonsko, (2002–2003), 18 h 45 min (Minutáž: 25 min)

Předloha:

Fujumi Ono (kniha)

Kamera:

Acuho Macumoto

Hudba:

Kunihiko Rjó

Hrají:

Aja Hisakawa, Takehito Kojasu, Hóko Kuwašima, Ken'iči Suzumura, Rie Kugimija, Júdži Ueda, Hidejuki Tanaka, Džunko Noda, Kazuja Nakai, Kendži Nodžima (více)
(další profese)

Epizody(45)

Obsahy(1)

Youko Nakajima je taková normální středoškolačka, snažící se žít podle představ svých rodičů. Něco s ní ale není v pořádku - často se cítí divně a je náladová. Ovšem co je zdrojem jejího neklidu nedokáže říct ani ona sama. Jednoho dne se po vyučování v její třídě objeví muž, který se představí jako Keiki, a s pokleknutím ji slíbí oddanou službu. Zdá se ale, že tahle návštěva nebude ten den jediná. Odnikud se vynoří záhadné létající příšery, které okamžitě na Youku zaútočí. Naštěstí je zde Keiki, který s nimi začne bojovat. Zmatená Youko při boji ztratí vědomí a když se probere, leží sama na břehu neznámé země s hlavou plnou útržkovitých vzpomínek. Kde je a jak se sem dostala? Jak se dostane zpět? Nezdá se jí to celé? Na všechny tyto otázky musí najít odpověď.

Dvanáct království je anime seriál čerpající ze stejnojmeného souboru románů a sbírky fantasy povídek, tedy nikoli z mangy, jak je u těchto seriálů jinak běžné. Ačkoli seriál i předlohy jsou japonského původu, zřízení světa dvanácti království a bytosti, které ho obývají, stejně jako velké části děje, vycházejí převážně z čínské mytologie. Přesto nebo možná právě proto patří tento seriál k nejuznávanějším v daném žánru. (Genryuusai)

(více)

Recenze (38)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Jhershaw pojal svůj komentář hodně podrobně (je zajímavé si všimnout, jak se zprvu negativní dojem mění v dosti pozitivní), takže pro ostatní zbyly jen drobty (ale bacha, Jhershaw tu mírně spoileří, nicméně jen mírně). Řeknu tedy jen jedno - IMHO nejlepší anime s námětem "středoškolačka se náhle objeví ve fantasy světě". ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Po 3 dílech: Zatím jsem teprve u třetího dílu, a tak doufám, že se můj názor časem změní, ale zatím můžu říct jen: WTF? Podle žebříčků i doporučení to má být vynikající anime, ale IMHO jsem dosud v anime neviděl více nesympatické hlavní hrdin(k)y, jeden větší ***** než druhý :/ 2* ____ Po 6 dílech: Začínám si uvědomovat, že to byl možná záměr, postavy takhle vykreslit.. všichni tři se stihli změnit, většinou dost radikálně, k druhému extrému. Ne že by byli o moc sympatičtější, ale už aspoň mě jejich chování nepřivádí ke vzteku. A co se seriálu upřít nedá - nenudí, rychle odsýpá, takže "nutí" koukat na další a další díly. 3* ____ Po 13 dílech: Mytologie světa, jeho fungování, postavy.. stále více mě to pohlcuje. Už i Youka, až na občasné excesy, mi je sympatická, a Rakushun a Enki, to jsou prostě sympaťáci :) Jsem zvědavý, jak to bude pokračovat, nemůžu se dočkat zítřka... 4* ____ Za další den dalších 13 dílů, teď jsem u 26. Mírné zklamání, tak bych to shrnul. Zatímco z posledních dílů první části jsem byl nadšený až na 5*, byl jsem nedočkavý vědět, jak to s Youko dopadne, v průběhu druhé části nadšení opadlo. Ne že by příběh Taikiho/Kanameho byl nezajímavý, ale prostě v tu chvíli mě víc zajímala Youka (pozn: Zpětně bych to asi napsal jinak. Příběh Taikiho je rovněž velmi zajímavý až strhující, jen v tu chvíli pro mě byl těžký ten přechod velké strhující finále -> znovu od začátku v mírném tempu). Většina dílů tedy za lepší/horší 4*, ovšem pár momentů zvysoka převyšuje zbytek, např. Taikiho zkrocení Youmy nebo jeho poklonění králi, obojí je na mrazení v zádech (což je v současném horku co říct:)). Další věcí, která mě poměrně mrzí, je, že se v příběhu začínám ztrácet. Ale nedával bych to za vinu jen sobě, ale částečně i autorům. Když už konečně pochopím a zapamatuju si systém vytváření jmen Kirin (Enki, Taiki, Kourin), proč najednou přejmenujou Taiki-> Kouri? A proč se Saiho říká Taiho, když to s královstvím Tai nemá nic společného a jen to dále zbytečně mate (Taiho x Taiki). Katastrofa pro mě nastala ve chvíli, kdy sledujeme najednou osudy nejen Youky - Královny Kei, ale i dalších dvou dívek: Suzu (Mokurin? - u té mi ještě spojení s dívkou prosící Taikiho došlo) a princezny (jmenuje se Shoukei nebo Gyokuyou? A proč se Gyokuyou jmenuje i Yukčina pomocnice??). 4* ____ 34. díl. Pokračují oba zmiňované trendy. Bohužel se stále ztrácím v názvech//pojmech. Naštěstí už méně, zapamatoval jsem si i některá města :) I ta rozdrobenost způsobená sledováním tří příběhů zároveň není tak na škodu, protože konečně se jednotlivé linie konečně začaly propojovat a obě slečny, ač o tom nevěděly, Youku potkaly. Napětí roste, jde odtušit, že se tato část pomalu blíží ke konci. Plus pár velmi silných momentů (ten zrzavý kluk) podbarvených krásnou hudbou od Kunihiko Ryo. 85-90 % ____ Dokoukáno, takže trocha rekapitulace posledních dílů. Třetí část končí dílem 39 a neváhal bych to označit za vrchol seriálu. Schyluje se k velkým událostem, napětí roste, stejně tak koncentrace emocí, opět úžasné až mrazivé momenty (Youka+Keiki!!). A hlavně se tři linie příběhu konečně spojily. A já se poměrně orientoval ve jménech:) V tu chvíli bych dal 5* bez váhání. Jenže. Ještě jsou tu díly 40-45. 40. díl je takové shrnutí a završení předcházejících událostí. O čem asi budou ty další díly, říkal jsem si. (A tajně doufal v návrat k příběhu Taikiho. Vždyť ten příběh má takový potenciál!) Bohužel, jedná se o flashback do minulosti krále En. Ne že by byl nezajímavý, ale opět bych v tu chvíli radši sledoval jiný příběh. Ať už tolik očekávaného Taikiho nebo Youku. Ty čtyři díly byly tak na slabší 4*. A pak přišel poslední díl a, k mému zklamání, skoro nejhorší díl vůbec. Oni prostě zrekapitulovali díly 41-44. Proč proboha?! Takže 20 minut jsem přejel rychloposuvem a vychutnal si až poslední 3 minuty, úplný závěr, který ten díl aspoň trochu zachraňuje, protože -alespoň mně- nabídl poměrně emočně intenzivní scénu. _____ Kdybych měl vše shrnout: Z počátečních rozpaků až naštvanosti jsem přešel k velkému nadšení, spokojenosti a rozhodně těch cca 20 hodin nelituju. Juuni Kokki v sobě mají "něco", čím strhnou a nutí koukat na další a další díly. Dokonalý seriál to sice není, ale přesto doufám, že až ze mne vyprchá roztrpčení z 1) nedovyprávěného příběhu o Tai, 2) ne moc povedeného konce "korunovaného" téměř zbytečným posledním dílem, zbudou ve mně vzpomínky velmi kladné. 90 % () (méně) (více)

Reklama

Soundtrack 

všechny recenze uživatele

Není to špatné, ALE... nevidím na tomhle anime vlastně vůbec žádný skutečný klad. Postavy? Až na Rakushuna nudné a nezapamatovatelné. Děj? Jaký? Můžete přeskočit klidně pět dílů a bez problémů se hned chytnete. Animace? Postavy vypadají divně, jinak docela ok. Když k tomu připočtu to strašné natahování každé scény, to, že v Game of Thrones (které taky nemusím), se v jednom dílu událo tolik intrik (a lepších) než tady za celý seriál a to, že se tam každá postava jen a jen lituje, tak nakonec dávám ještě o jednu hvězdu míň, než jsem původně chtěl. ()

Tsukikage 

všechny recenze uživatele

Abych se vyjádřil k tomu, co na následujících řádcích shrnu, je to absolutně úžasné anime (ale to je nadhodnocené :D ), ne fakt, moc lepších jsem zatím neviděl. Ještě než začnu, ano je tu ten Jhereshawův komentář, je to dobrý komentář, takže bych vlastně ani ten svůj nemusel psat, jak to někteří také udělali, ale bohuže se v zásadních věcech neshodujeme a to mě přivádí k první větě. Trošku spoilery: První díly byly pro mě něco neuvěřitelného. Nebyla tam jedíná postava, se kterou bych nesympatizoval (no trochu jsem ze začátku neměl rád Keikiho) a nechápal její psychycké pochydy a myšlení. Asi neoblíbenější postava prvních pár dílů byla pro mě Yuka. Já celý svůj dosavadní život sním a jsem zároveň ambiciózní, takže jsem moc dobře pochopil, jak jí mohlo psychycky zdeptat to, že není ta hlavní. Já bych se pravděpodobně také uchýlil téměř ke všemu, abych to zvrátil, to mi věřte. Na druhou stranu, kdo by nepochopil Youko, holku, která tam v první řadě být nechtěla. Ta psycho část s tím mečem a rodinou, myslím si, že by mě to osobně zničilo. Asano- ten byl klasicky téměř v pohodě, zatím se mu nic nedělo, sám tomu úplně nevěřil a navíc měl dost starostí o Youko a Yuku, takže na začátku nešílí. Pohopitelné, ne? Asanův vývoj dál mě zhnusil, ale taky si to dokážu představit, s nikým se nedomluvíte, máte hlad, přátelé zmizeli, sám v cizím světě, on moderní japonec, žádný skaut nebo tak něco. No abych pokračoval dál. Další věcí, která pro mě byla velice zajímavá, i kdyby už jen, protože se mi nikdy nestala, bylo to, že mě seriál úmyslněnechával zapomínat na důležitá fakta. Byl jsem do toho tak zabrát, že když se objevila třeba ta saya (pochva), úplně mě to dostalo, jak všechno do sebe zapadlo. Nebo, když oficiálně zjistili, že je císařovna. Vždyť ten fakt byl jeden z prvních věcí, co se dozvíte, a přesto mě zaplavila obrovská radost. Je to zvláští. Také je krásně zpracován vztah s Japonskem, co se stalo, když Yoko zmizela a pod., např. v sword art online, tam to skoro vyřešit neuměli, je to docela těžké, když si to tak vezmete a musíte vymyslet originální řešení a tady díky tomu ještě podpořili důvod změny psychyky Yoko. Musím tomu, ale i něco vytknout. Moc mě nebavila ta část s těmi příběhy o těch holkách (o tý královně a tý služce), to bylo na můj vkus trochu dlouhé a bez akce, i když to samozřejmě seznamovalo se světem, což je jednoznačně bonus. Jo, ale trpěl jsem při příběhu kirina země Tai, to mě upřímě nebavilo hodně. Ale ta konečná část před 39. dílem, to byla lahoda. Krásně promyšlené, dvorské intriky spojené neuvěřitelně krásnou akcí. Fakt, když Youko bojuje s mečem, to je opravdu krásně vymyšlené, hlavně to není jen tupé cinkání meče o meč, ale různé chytrosti (například jak tomu jednomu vojákovi přišlápla meč do země :) ). Musim říct, že bych si vedení státu počínal jinak než Youko, ale ona to nakonec zvládla mnohem zajímavějším stylem. Celý příběh jsem se celkem dobře orientoval, různá jména a postavy, jelikož často pociťuji náklonnost spíše k vedlejším postavám, snadno si je potom zapamatuji, neboť čekám, co provedou. Navíc ke všemu dobrému, co jsem zatím sepsal, přičtěte i to, že naprosto miluji anime, kde je Čínská mytologie a taky to, že je to jedna z nejhezčích a zároveň nejzajímavějších kreseb, se kterými jsem se kdy setkal. Poslední dobou se snažím kreslit mangu (moc mi to nejde :) ), a tak si přirozeně prohlížím různé styly a můžu vám říct, že jsem neviděl podobný tvar očí u kteréhokoliv kreslíře. Rád bych studoval mangu Twelve kingdoms, jestli nějaká je. No myslím si, že už jsem to vychválil snad přesmíru, ještě malí dodatek kirina země En mluví stejný člověk, co mluví mou oblíbenou postavu Ranmu, takže to také oceňuji :). Závidím všem, co to ještě neměli možnost vidět. () (méně) (více)

Naslund 

všechny recenze uživatele

Celkem odvážný tah, vasdit na postupné zlepšování postav při absenci někoho příjemného na začátku. Asi jako pro všechny zde i pro mě byl zpočátku jediným tahákem rychle odcípající děj a zvědavost, jak se bude dál vyvíjet. Tady může spousta lidí nespokojeně odejít a seriál zatratit. Ale co mě zpočátku štvalo, časem zapůsobilo o tolik víc. Psychologie je tady opravdu úžasná a myslím si, že každému divákovi přiblíží něco, co o sobě nevěděl, a co by se sebou měl dělat. Sám jsem pár argumantů dokonce použil i při zkoušce z psychologie :-) Dále mě již příběh přestal tolik zajímat a hlavní byl vývoj postav. Z děje mi toho vyvstávalo po málu i přes pár skvělých míst. Přehnaná změť názvů a jmen mohla být jednou z příčin. Komu dělají pojmy moc problémy zde je větší slovník. Oproti Gumbovi se mi opening a ending velice líbily. Po dlouhé době jsem si i zazpíval karaoke ending :) Stejně jako ostatní hudba dokáží moc hezky naladit na správnou vlnu ke sledování seriálu. A u písních jako Fuushun nebo o loutce se mi vždy draly slzy do očí. Jinak se mi poprvé stalo, že jsem si na soundtracku oblíbil i "scény". Tam je dabing prostě dokonalej. ()

Galerie (63)

Reklama

Reklama