• štísko
    ****

    Komedie o tom, jak každý chtěl okrást každého mě pobavila jako v poslední době máloco. Jediná výtka patří nevyrovnanému osobnímu profilu filmové manželky Oldřicha Nového. Na začátku působila daleko inteligentněji, než se pak projevovala svými roztomilými kiksy na konci. Ale je to komedie, takže to tak nevadilo.(11.2.2018)

  • NinadeL
    ****

    Pravda, první setkání Eduarda Fikera s filmem, tedy Krok do tmy, bylo šťastnější, ale nutno shledat, že též Paklíč je atraktivní domácí detektivkou. Leč toto protektorátní setkání s Ludvou Lácem (alias Gabrielem Andělem) nabízelo trochu více, Ludva a Lola jsou totiž tím, čím je pro Agathu Christie Tommy a Pentlička nebo pro Dashiella Hammetta Nick a Nora. Oldřich Nový a Jiřina Steimarová měli tedy všechny předpoklady zářit, nicméně v Cikánově režii byly ještě určité mezery v tempu a realizovat tento námět například Frič, byla by kadence vtipu svižnější. Takto byl téměř pohřben i takový suverénní výstup, jaký nabízela situace s dvojí identitou pro Ference Futuristu. Bylo by mi ctí sledovat všechna předepsaná Fikerova dobrodružství s Ludvou s tváří Oldřicha, o tomto ovšem mohu bohužel jen sníti. Neb dějinné mechanismy byly kruté v této krajině a nadějný traumpaar Nový / Steimarová dostal druhou šanci znovu až ve Slovo dělá ženu v 52. roce a to je věru pěkná ťafka za ucho.(12.8.2016)

  • lucascus
    ****

    Nový ve své předposlední protektorátní roli působí už jako protřelý herec a velký profesionál, stejně tak i Marvan. Ovšem možná že někdy divák zatouží trochu i po tom civilnímu herectví, to se zde dostává v podobě Jiřiny Steimarové. Potěší rovněž Vlasta Hrubá v roli podvodnice, škoda jenom, že na vrcholu svých hereckých sil, to byla její poslední role. Scénář je sice dosti zmatený, ale to byl zřejmě účel a v Protektorátu se samozřejmě točily mnohem lepší filmy než je tento, ale přesto si takových solidních 73 % zaslouží. Každé procento navíc je už však pouze čistá shovívavost.(5.1.2014)

  • Oskeruše
    ****

    Konverzační komedie, které vládne manželská dvojice kromobyčejně zběhlá ve vypointovaném slovním ping pongu. Námětu by určitě slušela i divadelní prkna, takového Antonína Procházku si v roli spisovatele Anděla dokážu docela dobře představit. Film má spád a není to jen příjemnou stopáží, že se divák v žádném momentě neudí a usmívá se tak nějak permanentně. Nikdo není tím, kým se zdá, nikdo chvíli neposedí, pořád se něco děje, nějaká z dam hystericky křičí a konec konců ani ten zatracený klobouk nemůže chvíli v klidu odpočívat v příkopu u silnice…(3.3.2013)

  • Sarkastic
    ****

    „Milostivá paní, prosím vás, teď běžte ke dveřím a hlídejte tam. A kdyby někdo šel, tak začněte zpívat, to jistě uteče.“ Začátek byl obrovská jízda. Úvod (zvláště dialog vedený hádavým manželským párem) bylo radost sledovat, hrátky s češtinou a skoro hlášku na hlášce zase poslouchat. Zároveň to výborně vystihlo styl humoru, kterým se Paklíč prezentoval. Bohužel, počátečním svižným tempem si na sebe tvůrci upletli bič. A postupně pod ním přestali stíhat tvořit, takže koncentrace opravdu vtipných scén se plíživě snižovala, předvídatelnost vtipů naopak zvyšovala, a to až do bodu, kdy některá místa byla téměř hluchá. Odráželo se to i v mimice herců. Jestliže byly Fialovy kreace (např. ty s láhvemi) celkem dlouho vtipné, ke konci už člověku přišly spíš únavné až pitvořivé. Na druhou stranu, určitou úroveň humoru si film dokázal udržet po celou dobu a řada scén je alespoň úsměvných. Stejně jako konec. Celkově si proto Paklíč ty slabší 4* ještě zaslouží. „Tak ono se tu střílelo…“ - „No, to víte, pane inspektore, v každé rodině je něco…“(11.5.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace