poster

Síla lidskosti - Nicholas Winton

  • slovenský

    Nicholas G. Winton - Sila ľudskosti

  • anglický

    Power of Good: Nicholas Winton, The

Dokumentární / Životopisný

Česko / Slovensko, 2002, 64 min

Režie:

Matej Mináč

Střih:

Patrik Pašš

Zvuk:

Igor Vrabec
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (207)

  • Dan9K
    ****

    V průběhu a po skončení tohoto dokumentu jsem definitivně přišel na to, jak nechutný člověk vlastně jsem. Nenapravitelný cynik s někdy velmi nehezkými myšlenkami. Nicholas Winton mi neuvěřitelným způsobem zahlodal ve svědomí. Jeho obdivuhodná skromnost po tak velké věci, kterou učinil, je takřka nepochopitelná. Nemá smysl se až tak zabývat kvalitou či nekvalitou samotného dokumentu po té filmové stránce - ta spíše nevybočuje (vyjma dokonale emocionálně nabitého závěru) ze zaběhnutého standardu. V tomto případě je důležitý obsah a ten je natolik vznešený, že snad každý člověk zapřemýšlí o morálních důsledcích svého konání...(21.9.2006)

  • Javert
    *****

    I přesto, že nejsem žádná slabá povaha a neukápla mě slza ani při Titanicu, u tohohle dokumentu se mi jich v očích objevilo hned několik.(15.10.2007)

  • Webb
    ****

    Dost emocionální dokument o záchraně dětí Nicholasem Wintonem. Jednou za čas je třeba si takovéto dokumenty připomínat aby se nezapomnělo na lidskou solidaritu a také si pročistit oči.(7.11.2009)

  • WANDRWALL
    ***

    Nicholas Winton ve svých sto letech prohlásil, že věřícím není. Mimochodem. mezi zachráněnými dětmi z bývalého Československa byl i REISZ, snad to píšu správně, režisér filmu "Francouzova milenka", natočeného podle románu J. FOWLESE, který nedávno opustil tenhle lidský svět. Řada lidí, kteří se zachránili a dosud žijí, tak jsou osoby kultivované, zajímavé, a prožili krásné životy, protože si je krásnými uměli udělat.(28.8.2010)

  • Fingon
    ****

    Vcelku normální dokument, jehož nejsilnější a nejemotivnější scénou je setkání Wintona s dětmi v tv show. Potíž je v tom, že tato scéna je zahrnutá už ve filmu Všichni moji blízcí, nyní jsem na ni čekal a už tak silně bohužel nepůsobila.(3.9.2009)

  • mzss1
    ****

    Zajímavý dokument o skvělým Nicholasi Wintonovi. Jeho nadcházející dokument Nickyho rodina mě baví víc, asi tím, že je novější a je tam více jiných záběru, je dokument delší a připomíná spíše životopisný film. Zde ale také hodně věcí funguje. I nostalgie na konci, kdy vstávají stárnoucí lidé, které Nicholas zachránil. 78% = ****(23.1.2013)

  • Pedestrian
    ****

    Jako dokument to zase tak dobré není (postsynchrony, hrané archivní záběry, rušivé obrazové přechody), ale Nicku Wintonovi za sílu jeho osobnosti bez debat plná.(19.2.2011)

  • Lenny.M
    ****

    Tak na tohle nás vytáhli do kina ze škole, kde byl přítomný i sám zachráněný T. Graumann s manželkou. Na začátku záběry ze 30tých let, které doprovázela úžasná hudba, potom nástup Hitlera, zaprodání Československa a na závěr zachraňování dotyčných dětí s velmi emotivním koncem, který všechny tak dojal, že jsme se neubránili slzám. Jeden z nejlepších dokumentů co jsem kdy viděla, opravdu, povinně by se na něho měl každý podívat a zamyslet se.(14.9.2009)

  • triatlet
    *****

    „Je rozdíl mezi pasivním dobrem a aktivním dobrem. To druhé, dle mého názoru, znamená věnovat čas a energii tomu, aby člověk zmírnil bolest a utrpení. Vyžaduje to, aby člověk šel, vyhledal ty, kteří trpí a jsou v ohrožení; nikoliv pouze žít vzorně pasivním způsobem a nekonat zlo." To napsal anglický obchodník Nicholas Winton v roce 1939, v roce, kdy zachránil 669 českých dětí, kterým zajistil v Anglii náhradní rodiny a z Čech pomohl vypravit vlak. O svém činu nikomu neřek; až po 50 letech jeho manželka náhodou objevila kufr s „tajemstvím“… A o Nicholase Winstna se začala zajímat média. Českoslovenští filmaři nejprve natočili hraný film „Všichni moji blízcí“, následně i dokument. Během pětašedesáti minut Matěj Mináč umně vypravuje příběh Nicholase Winstna a jeho dětí za pomoci právě jednoho z dětí - Joe Schlesingera, reportéta kanadské televizní stanice CBC. Záběry z českých televizních zpráv nebo anglické reality show se prolínají s albem, které se otevírá a upoutává na dalšího pamětníka. Říkal jsem si, kolik světově známých lidí pocházejících z Čech Winton zachránil: režisér Karel Reisz, spisovatelka Věra Gissing. V závěru kromě Václava Havla vystupuje i rakouský „lovec nacistů“, židovský aktivista Simon Wiesenthal. České komentáře výborně četli Josef Abraham a Libuše Šafránková, aktéři i hraného snímku „Všichni moji blízcí“. Zážitel umocnila beseda s dramaturgem Zdeňkem Tulisem. Dojemný, lidsky silný příběh mi připomněl knížku Hanin kufřík.(25.11.2008)

  • heyda
    *****

    Lidskost - vlastnost, která je v nás zakořeněná, jen špatná doba či rodinná výchova ji může úplně zdeformovat. Tenhle dokument není potřeba vnímat po stránce zpracování, jako spíše po stránce obsahové a tam ukazuje svoji obrovskou sílu. Pravda - pro někoho jen slovo, pro někoho životní cíl, každopádně chcete-li vidět alespoň na moment čistou pravdu, nijak nezkreslenou, tenhle dokument je to pravé pro vás. Když se nad tím tak zamyslím, tak je mi opravdu líto lidí, kteří nadávají na dnešní dobu, že nemají na dovolenou, nemají na plazmovou televizi, že nebudou mít 13. důchod a nebo 60 000 porodné. Lidi porovnávejte a uvědomujte si, kde sme byli a kde sme teď. Buďme rádi za vodu, topení, vzdělání a spoustu všelijakých možností cestování, práce, podnikání apod. Buďme rádi, že nežijeme ve válce. Ta totiž naši lidskost zahrabává hluboko pod zem. A tenhle dokument je právě o tom, že každé pravidlo má i své výjimky. Klobouk dolů a velká poklona, pane Nicholasi!(27.6.2010)

  • borsalino
    *****

    Přestože za války bylo mnoho dalších lidí, které zachránili či pomohli zachránit lidské životy (Wallenberg, Pesev, Schindler aj.), je příběh Nicholase Wintona výjimečný. Winton nebyl členem žádné skupiny, zmocněnec vlády, bojovníkem za lidská práva, atašé či vlivný podnikatel aj. Z tohoto pohledu jde o "prostého" člověka, jemuž "pouze" nebyl lhostejný osud dětí v Československu těsně před zahájením druhé světové války, a to až při celkem náhodné návštěvě Prahy v roce 1938. Vnímám dokument v základních dvou rovinách - z pohledu příkladného, hluboce lidského, nezištného a skromného přístupu a chování jednoho člověka, který se rozhodl nečekat, až někdo něco udělá a vzal osud téměř 700 dětí do svých rukou. Současně je obžalobou zbytku světa, který odmítl přijmout děti z okupovaného Československa a tento čin bezesporu patří k nejtemnějším skvrnám 20. století. Pouze Británie a Švédsko poskytly svou pomoc. Například USA odmítlo přijmout uprchlíky s odkazem na dané kvóty. Skutečností byly blížící se volby, ve kterých chtěl Roosevelt uspět, ale dobře věděl o protižidovských náladách u amerického obyvatelstva a nechtěl tak zmařit své politické cíle. Je tohle lidskost? Druhou rovinou je pohled rodiče, který je schopen pochopit pouze ten, kdo má malé děti. Tato část dokumentu mě hluboce zasáhla. Neumím si představit, že bych zítra odpoledne měl vzít svou téměř dvouletou holčičku, posadit ji do vlaku s vědomím, že ji již nikdy neuvidím a doufat, že někde v dáli bude někdo, kdo se o ni bude starat, je pro mě i v této naštěstí teoretické rovině jednoznačně nepředstavitelná. Co museli prožívat rodiče na Wilsonově nádraží, muselo být peklo na druhou. Fakt, že až v roce 1988 vyšel celkem náhodou čin Nicholase Wintona "z půdy na světlo" (1938 - 1988), neboť on o tom neřekl ani své manželce, na mě rovněž velmi zapůsobil a upevnil mě v jednoznačné nezištnosti a čistotě jeho činů. Věřím, že až se naplní čas Nicholase Wintona, nasedne na svůj poslední vlak a pojede nejkratší cestou rovnou do nebe. Zpracování dokumentu mě sice vysloveně neoslovilo, ale o to vůbec nejde. Tady jde o obsah, nikoli o formu.(4.9.2009)

  • nascendi

    Veľký príbeh o veľkom čine, na ktorom je najcennejšie to mlčanie hlavného protagonistu po ňom. Jediné, čo mi prekáža, je spoločné hodnotenie dokumentárnych (ale i krátkometrážnych, televíznych, animovaných) filmov s "normálnymi" filmami.(24.9.2009)

  • Chrustyn
    ****

    Silný dokument, který se i přes slzopudné téma nesnaží citově vydírat a nabízí působivou výpověď o velkých činech obyčejného člověka, který se stal legendou.(28.3.2011)

  • Katullka
    ****

    Určitě nejemotivnější dokument, který jsem kdy viděla. Zde se však nehodnotí síla filmu, ale i jeho provedení, které bylo místy opravdu příšerné. Ovšem, jako měkota, která probrečela celý film vyloženě zalykavým brekotem, musím dát skoro plný počet. XV. Seminář britského filmu / John Lennon Uherské Hradiště(5.12.2010)

  • hendrich6
    ****

    U dokumentárních filmů o lidech je nedůležitější, jestli je ten příběh zajímavý a když je, tak snad ani nejde hodnotit negativně.Tenhle příběh je hodně zajímavý a navíc je nutno zmínit pěkné zpracování,výbornou hudbu(teda spíše jednu stále se opakující melodii) a také únosnou délku.Určitě bych sice tenhle dokument neřadil do top 200 filmů, ale ve svém žánru si svých poctivých 80 % zaslouží.(12.5.2011)

  • maseer2
    ****

    povedený dokument o velkém činu velkého člověka, jenž by si tu Nobelovku za mír opravdu zasloužil..(3.4.2013)

  • Revanx
    *****

    Veľmi, veľmi silný dokument o človeku akých mnoho nie je.(20.6.2009)

  • Torision
    *****

    Komu čest, tomu čest. A Sir Nicholas si ji rozhodně zaslouží. Rozhodně dojemnej a zajímavej dokument o neméně zajímavým člověkovi. Zaujalo mě to. Velice.(3.4.2010)

  • draggo
    *****

    Je to už hodně dávno, co jsem tenhle počin viděl. Šlo o nějakou kinoprojekci určenou pro školy, a já jako obvykle (díky tragickému vkusu našich učitelů) stejně jako všichni spolužáci očekával strašlivou nudu, u které se hezky prospím. Nemohl jsem ale být více překvapen. Emocionálně neuvěřitelně silný dokument s veledůležitým poselstvím, který jsem sledoval se zatajeným dechem. U scény, kdy je pan Winton pozván do britské televize, kde moderátorka požádá, ať se postaví všichni, kterým zachránil život, a vstane celé hlediště, jsem to už nevydžel a vytryskly mi slzy. Po skončení promítání nechala uvaděčka zhasnuto a řekla nám, ať každý, kdo si myslí, že právě viděl skvělý film, rozsvítí displej svého telefonu. A celý sál se rozzářil. I ty největší cyniky to dojalo a nás všechny to přinutilo pohlédnout na naše životy úplně jinýma očima. Klaním se panu Wintonovi, byl a je to úžasný člověk. /90% a 5*/(6.5.2012)

  • Adman
    *****

    Když jsem vyšel z kina, tak jsem si připadal jako dospělý. Nevím čím to je a né že bych dospělý nebyl, ale pocity jaké ve mně vřely byly dost divoké. Když jsem se dozvěděl, že jdeme se školou do kina na dokunent, tak jsem zakýval hlavou a šel. Připadal jsem si jako jedna malá bezvýznamná ovečka z velikého stáda, které pasáci nahnali do sálu s plátnem a kde je šlechtí aby měli lepší vlnu a maso a věřtě, že já po takovémto zážitku opravdu mám (nechci si protiřečit, tudíž si jestě stále připadám stejně tak dospělý, jako ovečka!). Celý zážitek o dost umocnilo následné povídání si s průvodcem našeho pestrého programu, debata s jedním dítětem zachráněným Nicholasem Wintonem (nebýt jeho, tak nikdo z 669 dětí by dnes nežil - dost zdůrazňováno) a na závěr velice zajímavý pohovor se samotným režisérem filmu "Matějem Mináčem", který vyprávěl o natáčení, jak to vše začalo a zodpovídal nám spousty zajímavých dotazů jakožto studentům filmové školy. Určitě si najdu čas shlédnout si dílo ještě jednou a pořádně zruinovat zásobu čistých kapesníků.(31.1.2006)

  • Rosana
    ***

    Pěkný film na počest Wintona dokumentárního rázu. Na české poměry skutečně povedený kousek, bohužel mnou neoblíbená tématika.(17.7.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace