poster

Síla lidskosti - Nicholas Winton

  • slovenský

    Nicholas G. Winton - Sila ľudskosti

  • anglický

    Power of Good: Nicholas Winton, The

Dokumentární / Životopisný

Česko / Slovensko, 2002, 64 min

Režie:

Matej Mináč

Střih:

Patrik Pašš

Zvuk:

Igor Vrabec
(další profese)
  • rakovnik
    *****

    Film o hrdinovi. O hrdinovi, který nikdy netoužil po tom, být hrdinou a dělal jen to, co si myslel, že je správné. Velmi silný lidský příběh. Věřím, že nejen za to si zasloužil Nicholas Winton dlouhý a spokojený život, za ty stovky životů, které sám zachránil. Tento dokument byl jeden z nejlepších, jaký jsme kdy viděl a který ve mě zanechal mnoho hlubokých dojmů a soucitu.(27.12.2012)

  • C0r0ner
    *****

    Celou dobu to byla špičková reportáž o skromném člověku, který na světě udělal víc dobrého než sto jiných lidí dohromady. Posledních pár minut je ale jednou z nejdojemnějších věcí, jaké jsem kdy viděl a vůbec se nestydím za to, že jsem je obrečel. I teď, když zpětně píšu komentář, se mi hrnou slzy do očí. 100%(12.7.2017)

  • Maynard.
    *****

    Těchto 5 hvězdiče patří Nicholasovi Wintonovi... Kdybych měl hodnotit dokument po obrazové stránce, tak sem už viděl zdařilejší. Jenomže u tohoto dokumentu se to jaksi nedá. Tady by si každý člověk měl uvědomit, že to co Winton vykonal před 2.Světovou, bylo něco tak neuvěřitelně lidského, že z toho člověku prostě slzička ukápne. Též mu skláním poklonu za to, že až mrazivě předpovídal smrtelně blížící se budoucnost... Byl jeden z mála, který si uvědomil, kam až tato Hitlerova posedlost může zajít. Spousty jiných lidí by si po válce udělalo kariéru a už by se možná nemuseli o nic starat. Leč Winton je natolik charakterní člověk, že to vůbec neřešil. A nebýt jeho manželky, která když uklízela na půdě našla jeho spisy, nikdo ze zachráněných by do konce života nevěděl kdo že mu to zachránil život. Ano vážení, byl to Nicholas Winton, před kterým smekám...(15.10.2010)

  • borsalino
    *****

    Přestože za války bylo mnoho dalších lidí, které zachránili či pomohli zachránit lidské životy (Wallenberg, Pesev, Schindler aj.), je příběh Nicholase Wintona výjimečný. Winton nebyl členem žádné skupiny, zmocněnec vlády, bojovníkem za lidská práva, atašé či vlivný podnikatel aj. Z tohoto pohledu jde o "prostého" člověka, jemuž "pouze" nebyl lhostejný osud dětí v Československu těsně před zahájením druhé světové války, a to až při celkem náhodné návštěvě Prahy v roce 1938. Vnímám dokument v základních dvou rovinách - z pohledu příkladného, hluboce lidského, nezištného a skromného přístupu a chování jednoho člověka, který se rozhodl nečekat, až někdo něco udělá a vzal osud téměř 700 dětí do svých rukou. Současně je obžalobou zbytku světa, který odmítl přijmout děti z okupovaného Československa a tento čin bezesporu patří k nejtemnějším skvrnám 20. století. Pouze Británie a Švédsko poskytly svou pomoc. Například USA odmítlo přijmout uprchlíky s odkazem na dané kvóty. Skutečností byly blížící se volby, ve kterých chtěl Roosevelt uspět, ale dobře věděl o protižidovských náladách u amerického obyvatelstva a nechtěl tak zmařit své politické cíle. Je tohle lidskost? Druhou rovinou je pohled rodiče, který je schopen pochopit pouze ten, kdo má malé děti. Tato část dokumentu mě hluboce zasáhla. Neumím si představit, že bych zítra odpoledne měl vzít svou téměř dvouletou holčičku, posadit ji do vlaku s vědomím, že ji již nikdy neuvidím a doufat, že někde v dáli bude někdo, kdo se o ni bude starat, je pro mě i v této naštěstí teoretické rovině jednoznačně nepředstavitelná. Co museli prožívat rodiče na Wilsonově nádraží, muselo být peklo na druhou. Fakt, že až v roce 1988 vyšel celkem náhodou čin Nicholase Wintona "z půdy na světlo" (1938 - 1988), neboť on o tom neřekl ani své manželce, na mě rovněž velmi zapůsobil a upevnil mě v jednoznačné nezištnosti a čistotě jeho činů. Věřím, že až se naplní čas Nicholase Wintona, nasedne na svůj poslední vlak a pojede nejkratší cestou rovnou do nebe. Zpracování dokumentu mě sice vysloveně neoslovilo, ale o to vůbec nejde. Tady jde o obsah, nikoli o formu.(4.9.2009)

  • Tery16
    ****

    Příběh je to opravdu neobyčejně úžasný a dojemný, ale ani dokument nemůže čerpat jen ze skutečnosti, chce to trochu nápadů ve zpracování apod. Kdybych hodnotila jen obsah, dám plný počet, jenže za zpracování si dovolím hvězdičku strhnout. Ovšem pár silných či zajímavých záběrů tam také je, takže moc nízko taky jít nemůžu. Myslím, že čtyři hvězdičky si zaslouží, přestože ty hvězdičky patří spíše Wintonovi, než tvůrcům.(16.2.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace