Mistři

Výtečné postižení nálady v ryze českomoravské vesnici, v místě mimo hlavních dopravních tras a a daleko od hlavních center (tohle místo je symbolickým opakem Prahy či Brna) progresivní sociální politiky... V komunismem i pseudokapitalismem zdevastované vesnici se zastavil čas a v mnohém tak připomíná poetiku debutu Bohdana Slámy. I zde se objevuje nečekaně host z jiného (velkého) světa - ovšem na rozdíl od Divokých včel to není člověk, ale fenomén hokeje... Tenhle národní fetiš slouží hrdinům jako jediná možná seberealizace, z pozice na nejnižším patře sociálního žebříčku se dá skrze výkony reprezentačního hokejového mužstva projektovat k možné úspěšné identifikaci se s vítězícími hokejisty a realizovat tak (alespoň formou takovéto náhražky) i svůj pocit sebeuspokojení a realizace životních cílů... V Bohem zapomenutém místě, jehož jediným pojítkem se světem je pravidelná autobusová linka, se tak odehrává během hokejového šampionátu groteskní drama čtveřice místních kamarádů, pro něž je paradoxně hokej vším, i když s ním v podstatě nemají vůbec nic společného. A existuje-li skutečně cosi, co Václav Havel označil v české společnosti pojmem ,,blbá nálada", pak v Mistrech se to doslova zhmotňuje a vytváří opak ,,veselých" pražských filmů. Takhle vypadá novodobá vesnická deprese z bytí, které již není propojeno s půdou a přírodou, ale byla do něj uměle naočkována normotvorným diktátem městského způsobu života... Podobné filmy: Divoké včely, Indiánské léto (15.05.2007)

Obyčejný příběh z jedné obyčejné vesnice, který však také na té vesnici měl zůstat. Nevidím jediný důvod, co by tenhle snímek mohl sdělovat. Maximálně to, že Jan Budař je hvězdou v Huse na provázku oprávněně, a že zatímco Hollywood točí béčkové filmy pro masy, tak čeští filmaři zase pro změnu točí filmy sami pro sebe. (Případně pro své kolegy či odbornou veřejnost...) [červen 2005] (19.12.2005)

Nepropadejte žádné naději! Parta ztroskotanců na konci světa, mistrovství v hokeji- a poslední pokusy o záchranu již ztracené naděje na důstojný život. Partička herců, charaktery krásně vyprofilované, jenom tomu chybí jakýkoliv smysl. A to je u filmů dosti podstatný aspekt. Jako výkřik dobré, ale to velké Nic, které z toho všeho kouká, je až moc velké. 60% (20.02.2015)

"Jsme mistři, vole, jsme mistři!!"...Ironický podtext z filmu je dost patrný, ale spíše než o zesměšnění nacionalistické povahy některých fandů jde o portrét zpackaných životů lidí žijících kdesi v Zapadákově. Film svým obsahem a stavbou příběhu dost připomíná Slámovy Divoké včely. V nich je také cítit touha jedné z postav vymanit se z bryndy, opustit díru, ve které žiju a udělat za svojí minulostí tlustou čáru. I herecké výkony jsou stejně přesvědčivé. A mimochodem se dozvíte, že když budete chlastat benzín, budete mít v delíriu pororocké vize stejně jako Bohouš v podání skvělého Jana Budaře....No možná ne, to už záleží na míře odolnosti vašeho organismu :o)....3 a půl* (01.08.2004)

Natočit film o partě Čecháčků z Horní dolní, jejíž jedinou jiskrou v jejich zoufalých životech je společné sledování mistroství světa v hokeji v zatuchlé hospodě zadluženého majitele je vlastně docela dobrý nápad. Původně mě dokonce napadlo že by se z toho mohlo vyvrbit něco jako Homolkovi nebo Hoří má panenko ze současné doby. Nic takového se nekonalo, ale pan Najbrt se svými kumpány asi nedokáže nechat člověka úplně chladným.  Už jeho prvotina má občas svou velmi osobitou poetiku, humor a údernost. Některé dialogy a scény jsou skutečně velmi vtipné (i když by se víc hodil výraz tragikomické.) A Jan Budař zahrál svou roli skutečně dokonale, to je bez komentáře, jaký to je borec.   Přes pár hlušších až nevkusných momentů se tak bez problému přenesu. Však taky nejsem úplný Mistr, ale zažil jsem s nimi pěkný páteční večer. (11.01.2020)