Příběhy včelích medvídků

Váhám mezi 70-80%. Jako dítě jsem tenhle večerníček nijak zvlášť nemusel a jeho písničky do dospělého věku prakticky neznal. Asi i proto, že jsem ze Slezska a ta česká čeština mi stále neleze přes uši (stejně jako většině českých Čechů naše krácená moravština :-) Ovšem Dvořák je zde skvělý, to nelze upřít! (17.11.2010)

"Tam, kde v noci jasně svítí světlušky, tam, kde za srdce tě berou berušky, tam, kde vesele si žijí čmeláci, tam, kde brouk si z brouka dělá legraci, tam nás dneska večer možná čekají, pojďme po špičkách a potají." Všimněte si prosím, že ani v textu znělky, v erbovním to znaku seriálu, nepadne ani zmínka o nějakých "včelích medvídcích". Čmelda a Brumda jsou přece čmeláci, jsou na svou identitu náležitě hrdí a padne-li v seriálu vůbec nějaká zmínka o včelách, je sršatě ironická a taková Mája by si ji za plástev určitě nedala. ;-) Myslím, že hlavní kouzlo toho večerníčku je právě v jeho neotřelém humoru, který vznikl do značné míry jako improvizační příspěvek Josefa Dvořáka a Pavla Zedníčka. Ani to věčné pošťuchování s Pučmeloudem nemá obvyklý charakter okázalého "trestání zla". Všichni přece víme, že i když ho čmeláci třeba zavřou "do sudu, do sudu, kde si asi nějaký čas pobudu", jak věštecky zpívá v teskném chansonu, je to spíš v rámci hesla "láska nehněvaná není milovaná". Jediný kritický osten zatnu na vrub hudebnímu skladateli (tuším, že to byl Petr Skoumal), který si pro největší hit seriálu, evergreen "Čmeláku chlupatý, už ti šlapu na paty", jaksi vypůjčil leitmotiv z Gershwinova Američana v Paříži. Na druhou stranu, Mistr by mohl být hrd a pyšen, že jeho hit tolik let po jeho smrti interpretovala taková Superstar, jakou Pučmeloud nesporně byl a je. 100% (10.01.2008)

SIce loutkový,ale pěkně zpracovaný večerníček. Loutkové nemám ráda,záleží jak jsou loutky udělané. Třeba tady mi ty loutky nevadí, jsou pěkné,tenhle večerníček jsem milovala a dávám mu plný počet hvězdiček. Narozdíl od Jájy a Pájy,kde ty loutky jsou hnusný a dávala jsem odpad. Krásně namluvil i Pepa Dvořák, prostě parádní záležitost. Sádlo,samý sádlo. (30.12.2018)

Krásný, loutkový večerníček s hudbou pana Skoumala a texty Zdeňka Svěráka, který jsem viděla prvně v roce 1984 o Vánocích a měla jsem z něj Vánoce jako malované! Včelí medvídci táhnou dodnes a neznám dítě, které by je neznalo. " Spadla kroupa do kraje, hrej si s ní než roztaje, spadla kroupa z nebe, sáhni si jak zebe...." (06.05.2016)

Večerníček, který jsem miloval skoro stejně jako Pata a Mata (vulgo "A je to"). Jako výborný ho hodnotím ostatně i dneska, když na něj koukáme se synem. Moje dětské okouzlení jím pochopitelně už do jisté míry vyprchalo a tak mě například stále překvapuje například to, jak obrovskou míru improvizace předvádějí jednotliví herci při namlouvání hlasů jednotlivých loutek... Celkový dojem: 80% Díly natočené roku 1994 (14-20) 70% (22.09.2014)