Příběhy včelích medvídků

Včelí medvídci mají velkou výhodu v tom, jak pěkně a roztomile se vyjímají na obrazovce a jak dovedně kloubí naivitu s dětskou fantazií. Dnešní dětský divák přesto ani jedno z toho moc neocení. Zrychlila se doba a včelí medvídci nezakrněli a překvapivě stíhají v akčních scénách podbarvených nějakou chytlavou písničkou opatřenou dovedně legračním textem. Josef Dvořák a spol jako zdatní vypravěči dali příběhům punc, kdy dokáží svým dovedně rozverným hlasovým projevem přiblížit kouzelný hmyzí svět, jak dětem, tak i jejich rodičům. Jde o to, jestli v záplavě dnešní obrovské konkurence tohle stačí. Jedná se však o loutkový počin z české tvůrčí dílny, který je narozdíl od zámořské konkurence absentující s podobnými seriály, v mnoha ohledech nezaměnitelný, originální a kvalitně natočený. Takže se vypravte hezky česky na českou louku plnou skotačících a zpívajících čmeláků, kteří si nechtějí svoji letitou omšelost ani trochu přiznat. 60% (26.05.2012)

Úžasný seriál plný nesmrtelných hlášek, jen nechápu, proč museli dotáčet tak hloupě další díly. Nejen, že prohodili hlasy čmeláků, takže kluci pruhovaní ztrácí na kouzlu charakteru, které měli ve "starých" dílech, ale i celková "modernizace" postavičkám vůbec neprospěla, ... škoda. Těch pět hvězd je za staré díly, k novým raději bez komentáře. (13.11.2012)

"Tam, kde v noci jasně svítí světlušky, tam, kde za srdce tě berou berušky, tam, kde vesele si žijí čmeláci, tam, kde brouk si z brouka dělá legraci, tam nás dneska večer možná čekají, pojďme po špičkách a potají." Všimněte si prosím, že ani v textu znělky, v erbovním to znaku seriálu, nepadne ani zmínka o nějakých "včelích medvídcích". Čmelda a Brumda jsou přece čmeláci, jsou na svou identitu náležitě hrdí a padne-li v seriálu vůbec nějaká zmínka o včelách, je sršatě ironická a taková Mája by si ji za plástev určitě nedala. ;-) Myslím, že hlavní kouzlo toho večerníčku je právě v jeho neotřelém humoru, který vznikl do značné míry jako improvizační příspěvek Josefa Dvořáka a Pavla Zedníčka. Ani to věčné pošťuchování s Pučmeloudem nemá obvyklý charakter okázalého "trestání zla". Všichni přece víme, že i když ho čmeláci třeba zavřou "do sudu, do sudu, kde si asi nějaký čas pobudu", jak věštecky zpívá v teskném chansonu, je to spíš v rámci hesla "láska nehněvaná není milovaná". Jediný kritický osten zatnu na vrub hudebnímu skladateli (tuším, že to byl Petr Skoumal), který si pro největší hit seriálu, evergreen "Čmeláku chlupatý, už ti šlapu na paty", jaksi vypůjčil leitmotiv z Gershwinova Američana v Paříži. Na druhou stranu, Mistr by mohl být hrd a pyšen, že jeho hit tolik let po jeho smrti interpretovala taková Superstar, jakou Pučmeloud nesporně byl a je. 100% (10.01.2008)

Krásný, loutkový večerníček s hudbou pana Skoumala a texty Zdeňka Svěráka, který jsem viděla prvně v roce 1984 o Vánocích a měla jsem z něj Vánoce jako malované! Včelí medvídci táhnou dodnes a neznám dítě, které by je neznalo. " Spadla kroupa do kraje, hrej si s ní než roztaje, spadla kroupa z nebe, sáhni si jak zebe...." (06.05.2016)

Večerníček, který jsem miloval skoro stejně jako Pata a Mata (vulgo "A je to"). Jako výborný ho hodnotím ostatně i dneska, když na něj koukáme se synem. Moje dětské okouzlení jím pochopitelně už do jisté míry vyprchalo a tak mě například stále překvapuje například to, jak obrovskou míru improvizace předvádějí jednotliví herci při namlouvání hlasů jednotlivých loutek... Celkový dojem: 80% Díly natočené roku 1994 (14-20) 70% (22.09.2014)