Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Jiří Zdeněk NovákKamera:
Eduard LandischHudba:
Vítězslav HádlHrají:
Vladimír Menšík, Lída Roubíková, Jana Gýrová, Věra Galatíková, Ladislav Pešek, Libuše Havelková, Josef Bláha, Simona Stašová, Roman Hemala, Václav Kotva, Jan Pohan, Viktor Maurer, Mirko Musil (více)Obsahy(1)
Vladimír Menšík v dramatickém příběhu náhle zbohatlého venkovana... Příběh vypráví o tragickém osudu Špáty (V. Menšík), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít „jako kníže Rohan“. Podléhá své pyšné matce (L. Roubíková) a podceňuje dobrou a skromnou ženu (J. Gýrová). Koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy – snaží se žít jako bohatý člověk... Klasik české realistické prózy K. V. Rais, podle jehož novely „Špáta“ vznikla televizní adaptace J. Z. Nováka, realisticky postihl charakter chudého člověka nízkého postavení, jeho vztah k majetku a jeho touhu společensky povýšit. (Česká televize)
(více)Recenze (96)
Ó ano po nečekaném vzestupu, pýše, povýšenosti a já nevím čeho všeho, následuje většinou neodvratný a tvrdý pád na samé dno, tedy alespoň pokud člověk nemyslí na zadní kolečka a na nějakou tu životní investici. Takže ono má všecko své mouchy. Když se stane s chuďase náhle boháč tak je to vždycky o něčem jiném, než když se stane ještě s bohatšího bohatší. Tomu pád až zas tolik nevadí, ale ten chudý si přeci jenom nemůže zvyknout, na náhlou životní proměnu a je to přeci jenom trochu o něčem jiném. Krásná televizní inscenace, řekl bych že téměř nadčasově natočená, která má co říct i dnes. Inu stále platí rčení: postavení a úspěšnost se leckdy měřily - a vlastně i dodnes stále měří - jen podle hmotných ukazatelů. Ale čím více se takový zbohatlík chce připodobnit těm, kterým dosud mohl jen závidět, tím je trapnější. Vladimír Menšík jako zbohatlý Špáta podal skutečně velice hodnověrný výkon, a doopravdy jsem mu ho věřil. Závěrečný pravdivý rozhovor o skutečné Špátově situaci, společně s Josefem Bláhou, nebo poté doma s jeho matkou byl nádherný, ale také neuvěřitelně deprimující. Krásná prozaická hříčka o náhlém zbohatnutí a posléze o velice rychlém procitnutí a tvrdé realitě viz. závěrečný posměch dětí, se všemi velice dobře zahranými rolemi. ()
"Patnáct tisíc mám,... dva domy..." ()
Vladimír Menšík je známý především jako estrádní bavič, konfereciér a komik. V roli chalupníka Špáty dokázal, že byl i prvotřídním charakterním hercem, jakému hned tak nebylo rovno. Scénárista a režisér dokázali převést zastaralý literární jazyk 19. století do moderní podoby, a vznikl tak nadčasový příběh o tom, jak prosťáček ke "štěstí" přišel. Téma je podobné jako v Chytilové "Dědictví aneb Kurvahošigutentág", ale v Rohanovi se s ním tvůrci vypořádali daleko civilněji a s tragickým vyústěním. Vedle špičkového Menšíka zdatně sekundují ostatní herci - zvlášť utkví v paměti Josef Bláha v miniatuře bezohledného manipulátora. Celkový dojem: 100%. ()
Všetky nedostatky televízneho spracovania, ako nekvalitná kamera, nezdarilé kulisy a kostýmy sa dajú odpustiť. Pretože scenárenské prevedenie a hlavne herecké prevedenie koncertujúceho Menšíka, boli excelentné. Asi najlepší film o tom, ako peniaze dokážu zmeniť človeka tým najkrutejším a najzahanbujúcejším spôsobom. 75%. ()
Legendární televizní inscenace o nebezpečí peněz ve špatných rukou. Snímek stojí a nepadá na hereckém výkonu Vladimíra Menšíka, který je naprosto dokonalý. Film má velice mrazivý konec, možná až moc. Ale i tak snímek doporučuji, hlavně (a možná jen) kvůli hereckému mistrovství Vladimíra Menšíka. ()
Ano, je to nehorázně černobílé, předvídatelné a kdesi cosi... Ale lepší a sugestivnější zpracování té notoricky známé věty, že pýcha předchází pád, jsem neviděl. Jedna z nejlepších rolí Vladimíra Menšíka, řekl bych. Za pozornost ovšem rozhodně stojí i skvělá Jana Gýrová v roli jeho ženy, "nakopnutíhodná" Ludmila Roubíková coby Špátova matka a Josef Bláha, který toho ve své malé roli sice neřekne mnoho, ale to, co řekne, a způsob, jakým to řekne, je dost silná káva. Raisovu předlohu jsem kdysi, myslím, četl. Jenže tak jako tahle inscenace mi v hlavě rozhodně neutkvěla. Pět jasných. ()
Nedávno jsem po dlouhé době opět zhlídnul tenhle kousek a zase jsem se královsky bavil, no minimálně jako kníže.... Menšík v roli zbohatlíka Špáty, který zdědí 15 tisíc a koupí si ne jeden, ale dva domy, jeden s balkánem a druhej s karabinkama, hodiny s třema závažíma, i když mu nabízeli se dvěma .... je s brilantýnou na hlavě a doutníčkem v ruce prostě skvostnej. A Stašová s Bláhou jakbysmet ... jen nechápu to Drama ... osobně bych doplnil / Komedie ... a to jako že dobrá ... ()
Lépe zpracovanou a hranou "moralitku" v našich poměrech snad ani neznám..! ()
Špáta mezi megeroidní matkou a hodnou manželkou. Jsou úplně jako dvě protikladné pohádkové ženštiny typu bída a štěstí. On totiž Špáta mezi dvěma vnitřními silami, proto ta "černobílost". Klíčem k pochopení povahy a tragédie tohoto jinak celkem dobráckého, ale nezřivého mužíčka, je úvodní scéna, v níž se ho dobrá manželka shovívavě ujímá poté, co v kartách prohrál i boty. Špáta je totiž gambler, spíš gambleříček, kterému se nenadále splnil sen o jackpotu. Proto taky ta komická přemrštěnost. A Špáta jako gambler si nemůže dokázat vážit ani toho mála, ani toho mnoha, co potom má. V zadním plánu máme možnost nahlížet (skromně, ale přece) sociální formu nižších venkovských vrstev tehdejší společnosti. Nemám na mysli "jak těžko se jim žilo", ale ilustraci takových základních faktů, jako že je tu nějaký "hospodář", u nějž bydlí několik podruhů, kteří "chodí na výdělek". Nebo jak jsou osiřelé děti sousedkami předány do péče jinde žijících příbuzných - v dnešním prostátnělém světě něco nepředstavitelného. K. V. Rais dnes už patří mezi zapadlé klasiky, nikým nečtené. Nikoli snad právem, ale bohužel přirozeně. O režisérovi Kubečkovi nic nevím, ale autor scénáře J. Z. Novák je u mne už nějakou dobu zapsán jako velmi dobrý autor TV adaptací právě starých klasiků. A Menšík využil ještě jednu z posledních a celkově nemnoha příležitostí prokázat, že není jen bavičem, ale také hercem, byť je už téměř nemožné se přes jeho ikonickou image dostat k postavě samotné. Stašová je jako profesionální svůdkyně hloupého zbohatlíka skvělá, ač od ní bych čekal spíš parodii na toto téma. ()
Nemůžu si pomoci, Menšík v charakterní roli je pro mě naprosto nedůvěryhodný. Přitom je okolo něj plejáda vynikajících herců, ale já se ne a ne do filmu zakoukat. Tohle mě bohužel minulo. ()
Tak som sa dal hlúpo nalákať na 89 %, neuvedomiac si, že že české televízne inscenácie sú divákmi automaticky nadhodnocované, o to viac, keď v hlavnej úlohe vystupuje ich herecká ikona. Nie síce ako bavič, v nej je neprekonateľný, ale poradil si aj s dramatickou úlohou. Problém je, že mi to príliš pripomínalo Dědictví aneb ..., lenže tam som to cez humor a nadsázku prijímal menej kriticky. Z inscenácie som mal podobný pocit, ako z filmov s Vlastom Burianom. Tie tiež po vystrihnutí skvelých Burianových výstupov za veľa nestoja. ()
Jak chudáci zbohatli a zase zchutli. "Pacačko, co mám dělat!" Jana Gýrová hraje skromnou osobu, její tchýně ji krásně nenávidí, a V. Menšík si to celé vychutnává. Dobrá hudba Vítězslava Hádla. A taky se mi líbil Jan Pohan. ()
Historky podobného typu - kterak se žebrota dostala k penězům a zas o ně lehce přišla - mne vždycky náramně pobaví, to myslím vážně. Člověk sice může jejich aktéry litovat, ale takhle to v životě bohužel nezřídka chodívá. A Vladimíra Menšíka je radost sledovat ať už hraje cokoliv. ()
Mimoriadne poučný ľudský príbeh a Menšík potvrdený kráľ kráľov. Jeho herectvo to tu ťahá jedná radosť, no nezostáva ani Ludmila Roubíková v roli jeho matky. Rovnako exceluje Bláha, čo by slizký človek prvej kategórie. Príbeh je odhadnuteľný, ale nadčasový. A zároveň tragicko vtipný. ()
Film o výhře, která má ovšem svoje dno a není nekonečná. Hlavní hrdina zaslepen výhrou skupuje vše - to vede na jeho zkázu. Excelentní výkon Vladimíra Menšíka v dramatu, tak jak ho neznáte. ()
Fuj, to to Menšík dobře zahrál!!! ()
Strašně jednoduchý příběh. Přesto fenomenální zpracování, herecké výkony, nad kterými se tají dech. Téma náhlého zbohatnutí, zchudnutí a procitnutí v drsné realitě svádí logicky k tomu, že padají životní moudra a antimoudra, z nichž každá druhá věta by se dala tesat do kamene. Vladimír Menšík ve své životní roli. Ale velmi zdařile mu sekunduje Ludmila Roubíková. Její role zatrpklé matky, která jakoby celý život čekala, až zbohatne, a zbohatla, je fantastická. Ostatní prvoplánově kladné postavy Galatíkové, Peška, Gýrové atd. pak zůstávají překvapivě v jejich stínu. K tomu všemu výborná hudba. Těžko říct, jak by se na tohle chodilo do kina, ale jako televizní podívaná zážitek luxusní. ()
Vynikající zpracování Raisovy novely a taky pěkná psychárna. Netušila jsem, že zemřelou šestinedělku nosily do hrobu výhradně ženy. A vůbec, zbohatlý Menšík, jeho nadutá matka Roubíková, vídeňská šlapka Simona Stašová a spousta dalších lidiček. Tolik emocí v jednom filmu. Jásot, smutek, hořkost, zloba, pohrdání, soucit. A najdou se určitě další. ()
Melodramatický barvotisk. 1) ...nadčasově natočená inscenace (Karlos80), nehorázně černobílé (D.Moore), herecké výkony, nad kterými se tají dech (Argenson), fenomenální zpracování (taky Argenson) - to jsem snad spadl z višně? 2) Polopatickému zpracování klasického až archetypálního (chtělo by se poznamenat) tématu zcela chybí nadhled. Jediný pozoruhodný (protože jediný nešablonovitý) herecký výkon odvedl 54letý Vladimír Menšík (podruh Špáta). Ostatní herci přehrávají buď, pravda, docela mile (64letá Ludmila Roubíková - matka) anebo směšně tragicky (většina ostatních). I hudba se úspěšně zapojila do snahy zprostředkovat umělecký dojem i poslednímu chovanci Jedličkova ústavu. ()
Další mistovský kousek pana Menšíka. ()