• pursulus
    ***

    Trochu upachtěno.¬         Nechtěl bych býti tahán za vlasy jako provedení tohoto snímku. Zůstává však stále dobré herectví a řada dobrých hlášek, dobrá veselohra, jíž, nemohu si pomoci, pozvedává pupkatý J. Werich, tehdy ani ne třicátník, vysokou měrou. Mnohdy jedinec podrží dílo celé tvůrčí skupiny. (Podobně zachraňující postavou je třeba V. Burian v "C. a k. polním maršálkovi"; bez jeho zvučného hlasu a rázného projevu by se pod tím dílkem otevřelo propadliště.)¬                 Když už nic jiného, stojí za to vychutnati si převlékajícího se Wericha, který před zrcadlem zpívá "Šaty dělaj člověka". Tahle scénka je na plný počet.(14.2.2011)

  • daEmoNickY
    *****

    Kumst. Nevynucovane emoce. Psychedelie. Mudrujici ozivla soska buddhy co pomaha kapitanu nEmovi aby se neutopil. Podari se ji natahnout 12 kancelarskych pruzin najednou a teprve pak se zacnou dit veci. Veci se dodeji pote, co si pruziny uvedomi "spravnej rad veci" a zapruzi zpet .................... Werich by mi za tenhle komentar sice vyliskal, ale ani pak bych film neprestal mit rad.(19.2.2009)

  • sportovec
    ****

    V+W toho vlastně spolu tak moc nenatočili. Platí to i pro dobu Osvobozených. KOCOURKOV - tato nadprůměrná satira své doby - má patrně nejblíže k společným filmům té doby obou komiků jak svým směřováním, tak uměleckou úrovní. Film ze současnosti třicátých let v nadsázce přibližuje tradiční neduhy české národní povahy i politiky vůbec. Království smíchu začíná fatální záměnou kriminálníka za slavného rodáka, pokračuje polohochštaplerským tlučhubovstvím, které bere dech, vynucuje si náš smích a vrcholí nezbytným závěrem: Vždyť každá lež má jen dvě nohy a daleko nedojde. Werichovo ztvárnění faktické dvojrole jde vysoko nad průměr té doby a připomíná zde asi nejvíce toho laskavého, moudrého pána zralejší části jeho života, píšícího zajímavé knihy, trousícího humor, který nepostrádá nadhled a vůbec je jakousi inkarnací češství přelomu druhé a třetí třetiny minulého století. Film právem upoutává i dnes. Má totiž stále co říci.(27.1.2008)

  • Tommassi3
    ***

    "To zas budou lidi řikat: Ten má pohřeb !! Ten se doved narodit !!" ;) Jan Werich v sólové roli v Cikánově gogolovské variaci bez Jiřího Voskovce naplno potvrzuje své velké herectví a smysl pro komiku a humor nezměrné inteligence.. Ani velká spousta hereckých legend jako Jaroslav Vojta, Václav Trégl, Jindřich Plachta či Jaroslav Marvan, ani hudební motiv Jaroslava Ježka v čele s nestárnoucí písní Šaty dělaj člověka však nedokáží snímek s obrovským dobovým přesahem a všudypřítomnou ironií v absurditě nešvarů první republiky oprostit hluchým míst, přičemž ve srovnání s Vlastou Burianem a velmi podobným Revizorem vychází jako velmi slabý soupeř bez údernější repliky či třeskutě vtipné scénky..(27.7.2013)

  • D.Moore
    ****

    "Co kdybysme udělali pohřeb místo majáles? Pane, umřel byste nám prvního května?" - "Dopoledne nemohu, to volím abonenty průvodu." Velmi dobře obsazená satira, stále trefná, vtipná a působivá. Václav Wasserman ale podobné "revizorské" téma zpracoval znovu o dvacet let později - v Nejlepším člověku s Vlastou Burianem - a podle mého názoru ještě lépe. Co se týče hudby, nechce se mi věřit, že z pera Jaroslava Ježka pochází jen píseň Šaty dělaj člověka, protože především skladba, která zní při odchodu Kaplana a ostatních trestanců z vězení, je ježkovská až na půdu. Pokud ji složil Julius Kalaš, pak všechna čest.(8.2.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace