Tajná přání

Eliza Naumann (Flora Cross) se připravuje na soutěž ve spellování (hláskování - to je takovýto, že když vám řeknou například "nejneobhospodařovatelnějšími", tak vy jim to zopáknete písmenko po pískenku). Je pravda, že u nás bychom to asi zvládli už v první třídě, ale v angličtině to bude asi o kapku složitější (proto si na to vytvořili vlastní soutěž). A jak Eliza postupuje od základních kol přes "okresní", "oblastní", "státní" a "národní", její otec v ní vidí znovuvtělení "kohosi". Oba jsou tak zaujati přípravou na soutěž, že si nevšímají rozpadu zbytku rodiny - matka je kapku cvok a syn, škoda mluvit - jelikož jsou židé a on se zamiluje do holky - křesťanky, tak se spolu rovnou dají na budhismus ... Sice ve filmu bylo pár zajímavých myšlenek (opravdu jen pár, na spočítání by stačila ruka nešikovného dřevorubce), bohužel zbytek byl jen docela velký chaos. Mám takový pocit, že se režisérům popletli scénáře minimálně ke dvou-třem rozdílným filmům, a při natáčení už to tak nechali. Vzhledem k tomu, že i motiv nikoho u nás moc neosloví, celý film pak padá do hlubin - odkud jej snad vytahují jen Richard Gere a Juliette Binoche ... (30.06.2008)

Nepříliš veselé psychologické drama s nádechem náboženské mystiky, okouzlující svou křehkostí a citlivým zachycením rodiny, v níž každý hledá a tím neúmyslně přispívá k jejímu rozkladu. Ať už je to matka poznamenaná dávnou tragédií, dcera toužící po pozornosti otce, syn jenž se po ztrátě výsadního postavení v rodině snaží najít ztracenou rovnováhu, ale především otec posedlý mystikou slov, netušící jak svou sobeckou zaslepeností a lehce despotickým nátlakem ubližuje všem kolem sebe. Pro citlivého diváka strhující příběh, přestože vyprávěný poklidně, bez velkých gest, stojící na hereckých výkonech tradičně skvělé Juliette Binoche, Gereho, jenž nečekaně dobře ztvárnil svým způsobem nejsmutnější postavu filmu, ale především úžasné Flory Cross, jako křehké jedenáctileté Elizy, toužící po otcově pozornosti, ale současně citlivě vnímající rozpad rodiny a obětující se nakonec pro její záchranu. (30.04.2010)

Psychologicka drama, od ktorej som ocakaval trosku viac, alebo sa tam toho mohlo udiat trosku viac. V prvej polovici filmu na mna rodina zaposobila ako dokonala, ale surodenci mi pripadali, akokeby boli nevlastni a len nedavno sa zoznamili. Proste ako zo serialu V siedmom nebi. Ale nejake problemy museli prist a v tej chvili to uz zacalo byt celkom zaujimave. Hlavne herecky vykon J. Binoche. Nie je to film pre kazdeho, skor by som ho zaradil niekde medzi Filmovy klub, tak na zamyslenie.........09.04.2008 (08.04.2008)

Ta rodina byla už od začátku divná a divná zůstala až do konce. Otec napřed upřednostňoval syna před dcerou, pak dcera začala bodovat v hláskování slov a otec se zaměřil více na ní než na syna, který začal hledat spřízněné duše u buddhistů, matka skončila v blázinci, prostě naprosto šílená rodina, do které bych nechtěl patřit ani za nic. A do toho pořád nějaký Bůh smíchaný s filozofií, holčička, která se snaží promluvit s Bohem, prostě tohle je film, ve kterém se mohu jen velmi těžko vyznat a těžko pochopit úmysl tvůrců. Vůbec jsem nechápal, co to tam dělala ta matka, což bylo částečně vysvětleno až v druhé polovině filmu, ale stejně jsem její pohnutky a smysl počínání vůbec nepochopil. Nejnormálnější tam byl asi ten jejich syn, který se pokusil zdrhnout, dokud to šlo. Jistě film má i své nesporné kvality, ale bohužel se ztrácí v neprostupnosti některých scén, které jsem opravdu nechápal. Celkově tak ve mně po skončení filmu zůstává jakýsi zmatek a smíšené pocity, protože tohle bylo rozhodně něco, co bych nemusel vidět znovu, dokonce jsem přemýšlel, jestli film dokoukat. Ale vydržel jsem až do konce a nakonec, možná i k mému překvapení, uděluji docela solidní tři hvězdy, a to především za vynikající herecké výkony, díky kterým tenhle film je aspoň trochu zajímavý. (28.04.2010)

Bez Richarda Gerea by to nemělo ani těch 59%. Absolutně mě všechny ostatní postavy rozčilovaly a nebylo to proto, že by byly ve scénáři špatně napsané, ale čistě jen tím, že jejich protagonisté byly špatní, špatní a znovu špatní. A co bych ještě dopsala k filmu by bylo, že nejde čistě o Drama, ale hlavně o NÁBOŽENSKÝ FANTASY laděný film. Jsem z toho trochu nesvá. Začala jsem na to koukat v domnění, že mě čeká nějaké rozluštění záhady, ale nějak se to zaseklo na tom stejném bodě, točilo se to dokola a nakonec to skončí tak, že je tam náboženské poselství a záhada nikde. Náboženství je fajn, pokud člověk jen věří, ale pokud tomu zasvětí celý život a poblbne tím své děti, tak to je fakt dost hnusný fanatismus. (10.04.2011)