Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Robert ElswitHrají:
Julianne Moore, William H. Macy, John C. Reilly, Tom Cruise, Philip Baker Hall, Philip Seymour Hoffman, Jason Robards, Alfred Molina, Melora Walters (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ten den nestál za nic, ale pro mnohé měl osudový význam... Divné věci se dějí stále. Někdy za to možná může souhra životních náhod, jindy lidé, kteří činí omyly, páchají hříchy, konají zlé i dobré skutky. Anebo jsou za vším „nebesa“ hrozící apokalypsou a přitom dávající novou naději a snad i možnost začít znovu. O tom všem vypráví film Magnolia prostřednictvím devíti příběhů, jež se navzájem prolínají v barvité mozaice, propojené televizní znalostní show. Hrdiny jsou umírající otec – televizní producent, jeho mladá žena, slavný syn, učící muže, jak svést a zničit ženy, chlapec s neuvěřitelnou pamětí, ohleduplný ošetřovatel, po lásce toužící policista, muž, jenž byl v dětství považován za génia a těžko se smiřuje se svou upadající existencí, na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a ztracená dcera. Ti všichni a jejich blízcí se díky řadě značně absurdních náhod dostávají do nečekaných situací, které mění běh jejich života a vedou je na práh pekla i k novým nadějím… Všechny příběhy se odehrávají v jednom městě a během jednoho dne, místem děje se stala ulice Magnolia vedoucí východo-západně přes losangeleskou předměstskou část San Fernando Valley. Silnou stránkou této černé komedie je pozoruhodně napsaný, nápady nabitý scénář Paula Thomase Andersona (Hříšné boogie), jenž zároveň film i natočil se suverénním a oslňujícím filmařským nadhledem. Snímek zaujme také působivými hereckými výkony. Tom Cruise v roli Franka T. J. Mackeye dostal Zlatý glóbus: za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Z dalších představitelů připomeňme Jasona Robardse (Tenkrát na Západě, Všichni prezidentovi muži) v úloze umírajícího televizního magnáta Earla Partridge, Julianne Mooreovou (Big Lebowski, Ztracený svět) v postavě jeho mladé ženy Lindy či Williama H. Macyho (Fargo, TV seriál Pohotovost) v postavě Donnieho Smithe. K nepřehlédnutelným kladům rovněž patří hudba skladatele Jona Briona a písničky Aimee Mannové. Její skladba "Wise Up" údajně Andersona inspirovala při psaní scénáře, navíc patří k nejpůvabnějším pasážím filmu (při jejím poslechu se ke zpívající Claudii symbolicky postupně připojují i ostatní postavy). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (915)
Tenhle komentář nebude příjemný a už vůbec nebude pozitivní. V Magnolii se totiž mluví hlavně o náhodách a já bych rád taky jednu přidal, i když se stala zrovna nedávno. To co se děje tady, to, co se začíná rozvíjet, má dozajista strhující pád, ale po chvíli to umlkne a já vlastně koukám na příběhy několika lidí míchající a proplétající se obdivuhodně do sebe, jenže během filmu se nic neděje, až nakonec jedna velká náhoda zamíchá kartami a ukáže jaká je to vlastně náhoda, že dokáže změnit celý život. Ale porovnejte fakt, který právě popíšu. Nedávno myslivec zastřelil svojí třináctiletou dceru...omylem. Při lovu mířil vysoko nad sebe a když pomalu ušlapával pozádu tak zakopl o kořen a při pádu vystřelil ještě jednou ze své brokovnice....Svojí dceru měl při lovu poprvé a vlastně jí tam ani brát neměl. Je tohle konec? Je. Tahle náhoda má od té filmové naprosto opačný charakter. Teď je otázka co si o tomhle filmu a pojmu náhoda vlastně mám myslet. Nejhorší na tom všem je, že to může potkat kohokoliv a my s tím absolutně nic nenaděláme. Tak těžký je život. Nebýt konce tohoto filmu, nestál by za nic, až na pár výborných výkonů, ale protože tam právě byla ta náhoda, mělo to něco do sebe. ()
A půl. Nebo rovných pět? Já vlastně nevím. Po zhlédnutí jsem přemýšlela nad tím, že kdyby byly jednotlivé příběhy postav představeny v samostatných filmech, tak by z nich i tak bylo výborné drama. A možná právě proto, že je v Magnolii prolínáno množství osudů a charakterů, od každého příběhu jsou nám představovány vlastně jakoby dílky puzzle, které do sebe s postupem děje úžasně zapadají, jsem měla pocit, že si tento film rozhodně zaslouží plný počet. Ačkoliv je stopáž velmi rozsáhlá, tak pro mě byla sotva postřehnutelná a obdivuji umění, s jakým do ní Paul Thomas Anderson dokázal seskládat mozaiky jednotlivých životů. Postupně nám začne představovat jednotlivé postavy, jejich souvislosti, jejich tajemství, touhy, chyby a skryté bolesti. Jeden příběh z této mozaiky v jednom filmu by byl dost silný. A spojení jich všech v jeden ohromující celek bylo velmi působivé. Ve spolupráci s úchvatným scénářem a dialogy na mě celý film zapůsobil jako exkurze do lidského trápení. Depresivní, smutné, pravdivé. Tolik bolesti a slz. Herecká excelence především Toma Cruise a Julianne Moore. Scéna, kdy Tom navštíví svého otce je zničující. Ačkoliv si mě tento snímek podmanil, tak jsem z něj měla pocit, jako by ve mně nezanechal žádné větší emoce. Během sledování jsem se do postav vcítila, sledovala je, přemýšlela o nich, ale ve finále na mě vše zapůsobilo jakoby chladně. Nebrečela jsem, neměla jsem strach, necítila jsem mrazení po těle. Není to podivné? Ale vždyť divné věci se dějí pořád... ()
Přímo odrazující délka není na tomhle filmu ani trochu znát. Jak se u některých dvouhodinových děl už půl hodiny před koncem neustále dívám na hodinky, tak tady mě první záběr vtáhnul do děje a až do začátku titulek mi vyprávěný příběh nedovolil myslet a soustředit se na cokoliv jiného, než je mi zde tak bravurně předkládáno. Tenhle film je jiný než většina ostatních, vypráví několik více či méně provázaných a více či méně uvěřitelných příběhů, trochu nezvykle, ale přitom stravitelně. Navíc plný skvělých a také skvěle hrajících herců... Tenhle film opravdu stojí za to. Neříkám, že se bude každému líbit, ale každý, kdo není kulturní barbar by se na něj měl podívat. ()
Bez nadsázky jeden z nejlepších filmů minulého desetiletí. Paul Thomas Anderson je neobyčejně dobrý režisér se smyslem pro naprosto dokonalé vykreslení charakterů. Jeho příběh, jehož stopáž rozhodně nepřekáží ani nenudí, je brilantně rozehraným koncertem hereckých výkonů. Hudba Aimee Mann jen přidušuje atmosféru, která každou minutou houstne. A závěr? Očisťující katarze. ()
Úvod filmu je z kategorie neuvěřitelných. Ale možné je vlastně všechno a nic na světě není náhoda. Ani tento film nevznikl docela určitě náhodou. Paul Thomas Anderson servíruje divákům příběh složený z několika dějových linií, které spolu všechny souvisejí, některé blízce, některé vzdáleněji. Servíruje ho v podobě neortodoxní, nezvyklé a běžnému komerčnímu diváku snad i nepochopitelné, přesto však báječně "poživatelné". Jako koření použil také vynikající herecké obsazení - Julianne Moore, Philip Seymour Hoffmann, John C. Reilly, William H. Macy, ale i Tom Cruise, jenž mne osobně nijak zvláště nebere, ti všichni tady předvádí minimálně velmi dobré, ne-li přímo skvělé výkony. Ale vlastně nejen oni, nýbrž skoro každý, kdo se na plátně byť jen na chvíli mihne. Magnolia asi nenadchne každého, ale to se ostatně nedá říct o žádném filmu. Ovšem všichni, kdo dokáží dohlédnout i dál, než jen na povrch filmového plátna, ti by s ní měli vyjádřit minimálně velkou spokojenost, pokud ne rovnou bezbřehé nadšení. ()
Galerie (30)
Photo © 2000 New Line Cinema
Zajímavosti (42)
- Déšť žab je meteorologický fenomén, často vysvětlovaný nasátím živočichů do atmosféry tornádem. Zaznamenané případy padajících žab byly prozatím v letech 1939, 1953, 1986, 1996, 1997, 1998 a 2005. (Stegr)
- Hned několik postav ve filmu umírá na rakovinu. Květy magnólie obsahují látku, která pomáhá zastavit růst nádorů. V Japonsku je čaj z květů magnólie oblíbeným prostředkem proti stresu. (Itar)
- V každém obývacím pokoji ve filmu visí na zdi obraz s květinou. (HellFire)
Reklama