Případ plukovníka Švarce
Režie:
Miroslav CikánScénář:
Karel HašlerHudba:
Miloš SmatekHrají:
Otomar Korbelář, Antonín Novotný, Raoul Schránil, Míla Reymonová, Andrej Bagar, Karel Hašler, Zita Kabátová, Jaroslav Marvan, Karel Postranecký (více)Obsahy(1)
Převratná zbraň, kterou vyvinula armáda, se stane cílem nepřátelských zvědů. Kvůli nim je poručík letectva Petr Nor nucen předstírat, že vzdušné torpédo 48 sám vynalezl. Kvůli pracovní schůzce nemůže jít Nor na koncert se svou snoubenkou Helenou. Místo něj jde jeho kolega, nadporučík Jan Domin. Ten je zanedlouho nalezen zavražděný. Následující den se na vojenské poradě o torpédu objeví neznámý muž, jenž se vydává za Jana Domina. Je odhalen, avšak plukovník Švarc jej nechá uprchnout. Jeho cílem je totiž špiona sledovat a dostat se v jeho stopách k celé vyzvědačské bandě. Všechno se však notně zkomplikuje, když se špionka Irena Vengerová do Petra zamiluje...
České špionážní drama režiséra Miroslava Cikána vzniklo podle stejnojmenného románu Marie Křížové. Autorem scénáře byl písničkář Karel Hašler. Film se uváděl také pod názvem "Případ plukovníka Švarce".
(oficiální text distributora)
Recenze (32)
Na rok 1936 opravdu nezvyklá a skoro novátorská produkce, a žánrově tak trochu i odklon, od běžné produkce Miroslava Cikána. Ostatně dobrodružný a kriminální žánr, případně špionážní film, byl v té době ještě v plenkách, takže představy samotných tvůrců o správnosti filmového označení, byli v té době ještě hodně mlhavé. Pracovní název, nikoliv distribuční byl "Případ plukovníka Švarce", to jen tak pro zajímavost. Co bych vyzdvihl? Tak určitě velice dobrou kameru, zvláště na konci filmu v letecké bitvě, a výkony herců Hašlera (MUDr. Marvan), Novotného ( poručík Petr Nor, vynálezce torpéda), který k vědecké kariéře neměl až zas tak daleko, sám po 2. sv. válce vystudoval chemii, a začal se věnovat vědecké dráze zcela naplno. V Americe dokonce vynalezl destičky do raketoplánů. Poslední o kom bych se zmínil byl Otomar Korbelář v roli (plukovníka Švarce, náčelníka kontrašpionáže). Jinak všechno ostatní spíše průměr. 2,5/5*. ()
Aneb jeden z mnoha důkazů vyvracejících tezi, že v předválečném českém filmu se točily jen veselohry. ()
Dnes působí spíše naivně, ale v době vzniku muselo být Vzdušné torpédo 48 senzační biják. Příběh se drží klasických špionážních postupů (řada situací je James Bond hadr) a stále se snaží být zajímavý, herci jsou kvalitní, herečky krásné (škoda, že kostyméři tak odbyli Zitu Kabátovou), dočkáme se i řady zvratů, detektivní části s mordpartou jako vystřiženou z Hříšných lidí města pražského a přehlídky tehdejší československé armádní techniky. Na druhé straně jsou naprosto pitomí padouši, kteří ale měli zřejmě sloužit k pobavení (hromadný útěk autokarem), a Cikánova neschopnost natočit cokoliv, co by připomínalo akční či o něco dramatičtější scénu. Jedinou výjimkou by snad mohl být únos hlavního hrdiny. Poselství snímku o tom, že český národ musí být stále ve střehu, bylo s přihlédnutím k roku vzniku mrazivé až hanba. ()
Já jsem toho vraha viděl! A jak vypadal? Byl vysoký ve smokingu a pořád se mračil! Podle toho ho určitě identifikujeme... Ok dobrodružný a špionážní thriller od toho fakt nečekejte. Ta zápletka je poněkud chaotická a nepřehledná a taky to trochu devalvuje tradičně nudná a statická Cikánova režie, ale zase abych nebyl vyloženě krutej, tak na svoji dobu je to aspoň zajímavý pokus o netradiční žánrový odklon a nijak vyloženě nelituji toho, že jsem si tuhle zapomenutou pravěkou raritu doplnil. K tomu dávám čistě neutrálních 50% ()
Hlavní mínusy filmu: naprosto otřesné výkony všech hereček, muži na tom nebyli o moc lépe, ale jejich barvy zachránili Korbelář s Marvanem, velice naivní scénář, plytké a tupě deklamované dialogy. Hlavní plusy filmu: výtečná kamera, rychlý střih, zřejmě se natáčelo na kvalitní materiál, neboť je film stále v dobré kvalitě. Cikán byl rozhodně režisér - průkopník, jen měl smůlu na blbý scénář a strašidelné herečky. Ale psal se rok 1936, za humny byl drak jménem Hitler a tohle byla krásná ukázka pohotovosti a nebojácnosti československých vzdušných sil a rozvědky. Kdyby ve filmu nebyly přítomny ty šílené dcerušky velkouzenářů, byl by to i docela dobrý snímek. ()
Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románku Marie Křížové a poskytl jej k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s přiměřenou dávkou tajemství. ()
Snímek, který je zajímavý nejen jako ukázka filmové propagandy let třicátých, ale především jako z dnešního pohledu krajně naivní, ale přesto ne úplně nepovedený pokus o špionážní thriller. Máme tady zkrátka československou bondovku vzniklou dávno před Bondem a před studenou válkou. Z hereckých výkonů - značně poplatných době a tehdejšímu pojetí filmového herectví - vyčnívá (bohužel v negativním smyslu) především Karel Hašler a jeho téměř hysterický projev v roli ultranaivního (až přiblblého) dr. Marvana. ()
Film je poplatný své době, a je díky tomu svědectvím odhodlanosti bránit tehdy Československo před německou agresí, ale jak to nakonec dopadlo, žel víme. Z rozkazu mocností, které tehdy jako dnes slibovaly nás chránit, jsme nakonec do války nešli a mobilizace jako by se nekonala. Ale zpět k filmu - na svou dobu má skvělý námět, letecké záběry (ty obzvlášť !), často dobrou kameru, výpravu a střih, selhává žel u scénáře. Ten na začátku vtáhne sice do děje, ale pak na nás šije jednu boudu za druhou (koncerty vážné hudby, zmizení postavy v podání Raoula Schránila - vlastně obou postav - ze scény, popleteného, ale hodného doktora, zamilovanou špionku jak z červené literatury, hloupé zloduchy, kteří místo, aby se rozptýlili, sesednou se do jednoho autokaru apod.). Žánrově pak snímek lavíruje mezi detektivkou (po prvním koncertu), která skončí, aniž by se rozjela, špionážní červenou knihovnou, komickou parodií na pražské podsvětí ("že jsi trojka, že jo?"), leteckým filmem a patetickým vyznáním k obraně vlasti (dnes by byli tvůrci paradoxně označeni za xenofoby a nácky, tomu říkám ironický paradox dějin). Nedrží to žel pohromadě ani na jedné té štaci, což je škoda, protože jinak filmařina je to skvostná a základní premisa slibovala mnohé. Žel pak místo originality přišel sem tam kýč (všechny ty promluvy špionky-houslistky poté, co se zamiluje) a klišé (hlavní padouch je ten nejvyšší a nejbohatší továrník a i jeho konec je takové klišé). ()
Tahle dobrodružná kriminálka sice své mouchy má, nicméně mně za odkoukání stála a přihlédnu-li k roku vzniku, nutí mě k jisté dávce shovívavosti.. No a zejména pánové se mi líbili, Otomar Korbelář je nepřehlédnutelný a skvělý, Karel Hašler pozoruhodný, Antonín Novotný zajímavý, zvláštní a Jaroslav Marvan výborný.. ()
Špionážně kriminální film s dobrým koncem a výbornými výkony všech herců. V době, kdy se točily převážně komedie, je tento film příjemným zpestřením před zlou dobou, která měla nastat ()
Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku. ()
Divná kriminálka, která spíš chvílemi převažuje do špionážního dramatu a pak zase dobrodružného filmu. 25% ()
Kousek, který slušně vizualizuje špionážní dobu Fr. Moravce (zřejmě na armádní zakázku), přestože ve stavbě (oproti pestrosti) příběhu přináší spíše kouzlo tématu než nadčasovou kvalitu. Hašlerovský patos je více než hmatatelný. Závěr potěší pestrou letovou přehlídkou tehdejší letecké techniky včetně řízené vývrtky. 2-3* ()
námět se sice snažil vybočit z témat filmů té doby,ale já si ty uhlazené i načechrané patky pletu,když je jich moc najednou.....a ještě k tomu uniformy,to byl pro mne konec,vyznat se v nich :-) ()
Většinou takovýmto filmům fandím a nadhodnocuju je, ale tady se to nedá. Opravdu dosti hloupý a průhledný film, který se chtěl tvářit téměř futuristicky, ale z dnešního pohledu nedosahuje ani na nepovedenou komedii. ()
+ za letadla, motorky, automobily a Kováříka - za Schránila, Novotného a Marvana navlečené v uniformách, za heslo v papírenském krámě, které bylo zvoleno natolik slabomyslně, že nežádoucí infiltrace byla jen otázkou času, za bezproblémový únik hlavního padoucha z rychle jedoucího autobusu, za sestřelení a zastřelení špiónky, neb jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš (až na nějaké ty výjimky ovšem). ()
Strasne naivnouckej, ale dost roztomilej film, navic s ponaucenim na konci. Zanrove bychom ho dnes asi radili mezi akcni...??? Mimo sypataku Novotneho a Korbelare muzeme videt i krasavice Milu a Zitu. ()
Naivní a místy úsměvné? Rozhodně ano, zvlášť při srovnání s dnešní dobou. Nicméně když vezmu v úvahu dobu vzniku snímku a ocením ten pionýrský pokus o první špionážní film u nás, tak tvůrce musím i pochválit. Scénář sice nebyl z nejsilnější, příběh je jednoduchý a pravděpodobně nikoho neuchvátí. Ale třeba obsazení bylo fajn a herecky to vcelku taky ušlo. Nejvíce se mi líbila figura pana doktora a jeho způsoby léčení. Kolik máte kilo? 103? Tak to bude lenóra. Přijďte se mi ukázat, až budete mít 80. Za odvážný pokus, za pana doktora i za stíhačky v našem filmu z třicátých let dávám zasloužené tři hvězdy. ()
Tento film sa naozaj nepodobá na filmy z tohto obdobia. Tvorcovia sa snažili natočiť dobrodružný film. Nie je to dokonalé , ale snaha sa cení. Dávam 65%.. ()
Hloupoučký filmeček, který může dnes fungovat už leda jako kuriozita. Herecké výkony jsou navýsost toporné a scénář Karla Hašlera se příliš od chvályhodné myšlenky "chtělo by to napsat něco o špionech" propracovat nepodařilo. Dějové linky jsou pouze naznačeny a působí velice naivně. Není známo, proč postavy dělají to, co dělají. Proč se třeba femme fatale- houslistka Míly Reymonové- bezhlavě zamiluje do mladého, ale své Helence jistě věrného poručíka? A jednání podzemní centrály neuvěřitelně "rafinovaným" heslem počínaje a veselým si povídáním o špionských šarádách konče? Opravdu k smíchu! Ohlížet se při hodnocení na dobu vzniku by v tomto případě bylo zbytečné, film byl totiž jistě blbý už v roce 1936. Tedy dlouhých 40 let po vynálezu kinematografie! Alespoň ty záběry vzdušné bitvy však hodnotím kladně, protože něco obdobného jsem zatím v žádném jiném meziválečném čsl. filmu neviděl. ()