• Davej
    **

    Hloupoučký filmeček, který může dnes fungovat už leda jako kuriozita. Herecké výkony jsou navýsost toporné a scénář Karla Hašlera se příliš od chvályhodné myšlenky "chtělo by to napsat něco o špionech" propracovat nepodařilo. Dějové linky jsou pouze naznačeny a působí velice naivně. Není známo, proč postavy dělají to, co dělají. Proč se třeba femme fatale- houslistka Míly Reymonové- bezhlavě zamiluje do mladého, ale své Helence jistě věrného poručíka? A jednání podzemní centrály neuvěřitelně "rafinovaným" heslem počínaje a veselým si povídáním o špionských šarádách konče? Opravdu k smíchu! Ohlížet se při hodnocení na dobu vzniku by v tomto případě bylo zbytečné, film byl totiž jistě blbý už v roce 1936. Tedy dlouhých 40 let po vynálezu kinematografie! Alespoň ty záběry vzdušné bitvy však hodnotím kladně, protože něco obdobného jsem zatím v žádném jiném meziválečném čsl. filmu neviděl.(17.9.2007)

  • Karlos80
    ***

    Na rok 1936 opravdu nezvyklá a skoro novátorská produkce, a žánrově tak trochu i odklon, od běžné produkce Miroslava Cikána. Ostatně dobrodružný a kriminální žánr, případně špionážní film, byl v té době ještě v plenkách, takže představy samotných tvůrců o správnosti filmového označení, byli v té době ještě hodně mlhavé. Pracovní název, nikoliv distribuční byl "Případ plukovníka Švarce", to jen tak pro zajímavost. Co bych vyzdvihl? Tak určitě velice dobrou kameru, zvláště na konci filmu v letecké bitvě, a výkony herců Hašlera (MUDr. Marvan), Novotného ( poručík Petr Nor, vynálezce torpéda), který k vědecké kariéře neměl až zas tak daleko, sám po 2. sv. válce vystudoval chemii, a začal se věnovat vědecké dráze zcela naplno. V Americe dokonce vynalezl destičky do raketoplánů. Poslední o kom bych se zmínil byl Otomar Korbelář v roli (plukovníka Švarce, náčelníka kontrašpionáže). Jinak všechno ostatní spíše průměr. 2,5/5*.(16.9.2007)

  • pytlik...
    ***

    + za letadla, motorky, automobily a Kováříka - za Schránila, Novotného a Marvana navlečené v uniformách, za heslo v papírenském krámě, které bylo zvoleno natolik slabomyslně, že nežádoucí infiltrace byla jen otázkou času, za bezproblémový únik hlavního padoucha z rychle jedoucího autobusu, za sestřelení a zastřelení špiónky, neb jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš (až na nějaké ty výjimky ovšem).(9.3.2013)

  • Marthos
    ***

    Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románku Marie Křížové a poskytl jej k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s přiměřenou dávkou tajemství.(3.10.2008)

  • elizabeth_ba
    ***

    Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku.(5.11.2013)

  • - Natáčelo se na letišti Praha -Točná, v Praze na náměstích (Jana Palacha, 14.října, Kříženeckého, Palackého, Malostranské, Loretánské, Škroupovo) a v Divoké Šárce. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

  • - Románové zpracování pod názvem Láska na vyšší rozkaz vydal v rozšířeném vydání časopis List paní a dívek. (NinadeL)

  • - „Vzdušné torpédo“ je nepříliš přesný překlad anglického výrazu „Aerial torpedo“, v češtině je přesnějším překladem „letecké torpédo“. Jedná se o torpédo odpalované ze vzduchu, například z torpédového bombardéru či helikoptéry. (vojtaruzek)