• elizabeth_ba
    ***

    Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku.(5.11.2013)

  • Snorlax
    ***

    Hlavní mínusy filmu: naprosto otřesné výkony všech hereček, muži na tom nebyli o moc lépe, ale jejich barvy zachránili Korbelář s Marvanem, velice naivní scénář, plytké a tupě deklamované dialogy. Hlavní plusy filmu: výtečná kamera, rychlý střih, zřejmě se natáčelo na kvalitní materiál, neboť je film stále v dobré kvalitě. Cikán byl rozhodně režisér - průkopník, jen měl smůlu na blbý scénář a strašidelné herečky. Ale psal se rok 1936, za humny byl drak jménem Hitler a tohle byla krásná ukázka pohotovosti a nebojácnosti československých vzdušných sil a rozvědky. Kdyby ve filmu nebyly přítomny ty šílené dcerušky velkouzenářů, byl by to i docela dobrý snímek.(9.3.2013)

  • Crocuta
    ***

    Snímek, který je zajímavý nejen jako ukázka filmové propagandy let třicátých, ale především jako z dnešního pohledu krajně naivní, ale přesto ne úplně nepovedený pokus o špionážní thriller. Máme tady zkrátka československou bondovku vzniklou dávno před Bondem a před studenou válkou. Z hereckých výkonů - značně poplatných době a tehdejšímu pojetí filmového herectví - vyčnívá (bohužel v negativním smyslu) především Karel Hašler a jeho téměř hysterický projev v roli ultranaivního (až přiblblého) dr. Marvana.(10.3.2013)

  • pytlik...
    ***

    + za letadla, motorky, automobily a Kováříka - za Schránila, Novotného a Marvana navlečené v uniformách, za heslo v papírenském krámě, které bylo zvoleno natolik slabomyslně, že nežádoucí infiltrace byla jen otázkou času, za bezproblémový únik hlavního padoucha z rychle jedoucího autobusu, za sestřelení a zastřelení špiónky, neb jak se říká, ženu ani květinou neuhodíš (až na nějaké ty výjimky ovšem).(9.3.2013)

  • Marthos
    ***

    Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románu Marie Křížové a scénář poskytl k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s velkou dávkou tajemství. Do hlavních rolí byli obsazeni tři nejpopulárnější představitelé milovnických hrdinů Otomar Korbelář, Antonín Novotný a Raoul Schránil, které doplňuje atraktivní houslová virtuoska Míla Reymonová jakožto osudová femme fatale. V rámci dobové produkce se jedná o výjimečný film, jehož poslání zcela jednoznačně konkretizovalo postoj Československa k dalším událostem v Sudetech.(3.10.2008)

  • - Filmování probíhalo za účasti expertů z ministerstva obrany. (lausik)

  • - Románové zpracování pod názvem Láska na vyšší rozkaz vydal v rozšířeném vydání časopis List paní a dívek. (NinadeL)

  • - Natáčelo se na letišti Praha -Točná, v Praze na náměstích (Jana Palacha, 14.října, Kříženeckého, Palackého, Malostranské, Loretánské, Škroupovo) a v Divoké Šárce. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace