Vzdušné torpédo 48

Snímek, který je zajímavý nejen jako ukázka filmové propagandy let třicátých, ale především jako z dnešního pohledu krajně naivní, ale přesto ne úplně nepovedený pokus o špionážní thriller. Máme tady zkrátka československou bondovku vzniklou dávno před Bondem a před studenou válkou. Z hereckých výkonů - značně poplatných době a tehdejšímu pojetí filmového herectví - vyčnívá (bohužel v negativním smyslu) především Karel Hašler a jeho téměř hysterický projev v roli ultranaivního (až přiblblého) dr. Marvana. (10.03.2013)

Stále se zhoršující politické vztahy se sousedním nacistickým Německem měly pochopitelnou odezvu v literární i filmové tvorbě. Ministerstvo obrany si pak na sklonku roku 1936 objednalo výrobu špionážně laděného filmu, který by zároveň propagoval armádu a její moderní zázemí. Režisér Miroslav Cikán nakonec sáhl po románku Marie Křížové a poskytl jej k přepracování Karlu Hašlerovi, jemuž byla svěřena i jedna z klíčových postav. Na adresu tvůrců je nutné poznamenat, že se jim podařilo vytvořit napínavý krimifilm s přiměřenou dávkou tajemství. (03.10.2008)

Dnes působí spíše naivně, ale v době vzniku muselo být Vzdušné torpédo 48 senzační biják. Příběh se drží klasických špionážních postupů (řada situací je James Bond hadr) a stále se snaží být zajímavý, herci jsou kvalitní, herečky krásné (škoda, že kostyméři tak odbyli Zitu Kabátovou), dočkáme se i řady zvratů, detektivní části s mordpartou jako vystřiženou z Hříšných lidí města pražského a přehlídky tehdejší československé armádní techniky. Na druhé straně jsou naprosto pitomí padouši, kteří ale měli zřejmě sloužit k pobavení (hromadný útěk autokarem), a Cikánova neschopnost natočit cokoliv, co by připomínalo akční či o něco dramatičtější scénu. Jedinou výjimkou by snad mohl být únos hlavního hrdiny. Poselství snímku o tom, že český národ musí být stále ve střehu, bylo s přihlédnutím k roku vzniku mrazivé až hanba. (09.03.2013)

Na rok 1936 opravdu nezvyklá a skoro novátorská produkce, a žánrově tak trochu i odklon, od běžné produkce Miroslava Cikána. Ostatně dobrodružný a kriminální žánr, případně špionážní film, byl v té době ještě v plenkách, takže představy samotných tvůrců o správnosti filmového označení, byli v té době ještě hodně mlhavé. Pracovní název, nikoliv distribuční byl "Případ plukovníka Švarce", to jen tak pro zajímavost. Co bych vyzdvihl? Tak určitě velice dobrou kameru, zvláště na konci filmu v letecké bitvě, a výkony herců Hašlera (MUDr. Marvan), Novotného ( poručík Petr Nor, vynálezce torpéda), který k vědecké kariéře neměl až zas tak daleko, sám po 2. sv. válce vystudoval chemii, a začal se věnovat vědecké dráze zcela naplno. V Americe dokonce vynalezl destičky do raketoplánů. Poslední o kom bych se zmínil byl Otomar Korbelář v roli (plukovníka Švarce, náčelníka kontrašpionáže). Jinak všechno ostatní spíše průměr. 2,5/5*. (16.09.2007)

Nevím, jestli současníkům, kteří si byli plně vědomi vzrůstající moci Hitlera v sousedním Německu, připadal film tak blbý, jak zde kdosi poznamenává ve svém komentáři. Na mě ale v současnosti působil naivně a částečně i nedotaženě a nepropracovaně, např. ten závěr, byť jeho součástí byla vskutku povedená letecká scéna. Rozhodně má pravdu D.Moore neboť jindy tak elegantní a vždy tak krásná Zita tam byla hodně odbytá a to nejen po stránce kostýmů, ale také scénáře a prostoru, jež ji byl dán. Kostýmně to zachraňovala alespoň houslová viruoska Míly Reymonové. Z hlediska mužského obsazení bylo rozhodně na co se koukat, protože Korbelář, Schránil a zejména Novotný byli v uniformách vyloženě mňam, snažil se i (Zitin) dědeček Dr. Marvan v podání Karla Hašlera, ten tedy spolu s Marvanem a Korbelářem hlavně zase po stránce hraní, byť to mnohdy ve scénáři, jak už z hlediska špionážního tak toho romantického, pěkně skřípe (ať už jde o "profláknutý" heslo v papírnictví či vztahy fešného vynálezce ke "svým" ženám). Mrzelo mě také málo prostoru pro Františka Kováříka, který se později proslavil v roli profesora, který se domníval, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále. Tak to podtrhněma a sečtěme, tedy za letecké scény, za Zitušku i za pohled na Toníčka (Novotného) dávám svou hvězdičku. (05.11.2013)