Režie:
Philippe GarrelScénář:
Philippe GarrelKamera:
Michel FournierHrají:
Zouzou, Maurice Garrel, Jacques Robiolles, Stanislas Robiolles, Didier Léon, François Garrel, Thierry GarrelObsahy(1)
Autorův první dlouhometrážní film, který natočil v pouhých 19 letech, zachycuje zamilovaný pár Marie a Ježíše, mladičkého páru, který se musí potýkat s nevolí rodičů, represí státních aparátů moderní společnosti i se silou vlastního sebedestruktivního vztahu. Philippe Garrel již v tomto raném díle dosvědčuje svou pozici nonkonformního filmaře. Film staví na dlouhých záběrech a zredukované lineární naraci, uvolňující prostor emocemi i symboly nabitým dialogům a dlouhým deklamativním monologům. V nich snímek rozehrává nejednoznačnou hru rozličných myšlenek a diskurzů, od mystického radikalismu rouhavě reinterpretovaného Nového zákona až po psychoanalýzu. (Dionysos)
(více)Recenze (1)
Garrel, mnohokrát přiznaný učedník Godarda a toho nejradikálnějšího z francouzské nové vlny, natočil film na hraně mysticismu několikrát zpřevráceného křesťanského dogmatu prosyceného společenským radikalismem konce 60. let, v němž se mísí kritika ideologie, státu s lacanovskou psychoanalýzou. Tématika milostného vztahu z úvodu filmu je postupně vztažena k překážkám, kterým čelí láska, nepodrobené myšlení a nepoddajné mládí tváří v tvář realitě, která může nakonec nabrat podobu normalizující instituce - ústavu pro choromyslné. A konsekventní je film jako celek - je stejně "šílený": možnost metaforického propojení různě vystavěných paralelních myšlenek je snad neomezená. Blasfemie se snoubí s nonsensem, "zjevená" naděje se sociálně-kritickou beznadějí. ()