Reklama

Reklama

Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)

(více)

Recenze (111)

Lima 

všechny recenze uživatele

Film tak epický, produkčně rozmáchlý, obludně megalomanský a autorsky zpupný, že mě jímá hrůza a obdiv zároveň. Cimino po oscarové žni v případě ´Lovce jelenů´ ztratil soudnost a pasoval se do role tvůrce, který si může dovolit vše, bez ohledu na náklady a tvůrčí síly, ale to v tuhle chvíli mě, coby příznivce rozvážně vyprávěných, megalomanských produkcí, které se točily zejména v 50. a 60. letech, může jenom těšit. Tohle je poslední mohykán starého dobrého Hollywoodu, tohle je film, který psal dějiny, bez ohledu na nálepku (anebo možná díky ní, záleží na úhlu pohledu) „největšího filmového propadáku všech dob“. (sledována blu-ray verze Criterion collection, 219 min.). ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Odvrácená tvář tzv. Nového Hollywoodu: režiséři utržení ze řetězu. Friedkin potrápil studio remakem Mzdy strachu, Coppola prožil soukromou Apokalypsu a Cimino odrovnal sebe i United Artists Nebeskou bránu (jedním kritikem ještě během produkce překřtěnou na Apocalypse Next). Natočili špatné filmy? Ani ne, jenom pod vlivem svých mamutích eg přestali respektovat nepsaná pravidla hry a přispěli k uzavření dveří pro řadu dalších. Nebeská brána, 3,5 hodiny dlouhá exhibice talentu přímo od Boha, ze všech tří filmů nejjasněji ukazuje, kde se stala chyba. ___ Trable visely ve vzduchu od prvních natáčecích dní. Podle plánu mělo být tempo natáčení 2 stránky 113-ti stránkového scénáře za den. V reálu činila rychlost přibližně 5/8 stránky denně. Po dvanácti dnech měli filmaři skluz 10 dnů a 15 stránek (čili Tropická bouře tolik nepřehání). Rozpočet postupně narostl z původních deseti zhruba na 40 milionů dolarů. Zástupci studia si až do premiéry nervali chomáče zšedivělých vlasů, neboť věřili kouzlu promítnutých záběrů, jež jim připomněly Davida Leana ve vrcholné formě. Veškerý optimismus je opustil s prvním veřejným promítáním nesestříhané verze (Cimino mimochodem pořídil nějakých 220 hodin materiálu). Katastrofa. O pět měsíců později putuje do kin verze zkrácená na 149 minut. Pramalý rozdíl, Nebeská brána vydělala v době svého vzniku směšnou sumu 1,3 milionu dolarů. Přehlíženou roli na jejím neúspěchu měla i patriotistická politika Ronalda Reagana, s níž se kritická náplň filmu neshodovala. ___ Problém filmu je zřejmý od prvních minut: v zásadě obsahuje buďto záběry zbytečné, nebo zbytečně složité. Nelze jim ale upřít, že vypadají skvěle. Nahnědlé obrázky Vilmose Zsigmonda nepostrádají westernový šmrnc, ač film je svým vyzněním spíše anti-westernový. Rozlehlá krajina, nádherná obloha, světlo a stín podle pohybu mraků, které vnímáte. Přitom žádné kýčaření, jenom boží trpělivost. Kvůli podobným filmům je široké plátno široké. Příměr k Davidu Leanovi pasuje. ___ Otázka „kam se poděl děj?“ je na místě, ale stejně tak (stejně tak nemístně) bychom se mohli zamýšlet nad filmy Terrence Malicka. Podobně jako Malick později v Novém světě, soustředí Cimino často pozornost na vyprázdněný prostor mezi příčinou a následkem, čemu odpovídá i zasazení příběhu mezi dvě války. Jelikož Amerika dýchá válkou, i kdyby měla válčit sama se sebou, nemůže tento stav trvat dlouho. Úchvatné scény, kdy čekáte, co se přihodí, jsou úchvatné právě oním čekáním. Napětí je přítomné, ač neopodstatněné a tím intenzivnější. Smysl dává rovněž – nejspíše nezamýšlená – bezvýznamnost a psychologická plochost postav. Každý se snaží přežít s tím, co má a co umí. Copak tihle lidé mohou zvrátit běh dějin? Směrodatné není, co se přihodí jim, nýbrž celé zemi. Smutek nad zacházením s ní má delší trvání. Stejně tak nezáleží na tom, oč běží, ale jak to vypadá. ___ Sebezpytné postavení v rámci westernových filmů nevedlo k vyeliminování tradičních westernových prvků: železnice, půda, harmonika, winchester ’66, znásilnění, přistěhovalci místo Indiánů (kteří jsou připomenuti bojem nápadně připomínajícím Little Bighorn – historie se neustále opakuje). Rozšíření a modernizaci tématického okruhu dokazuje zejména aktivní úloha ženské hrdinky. Krom drsné mužské je přítomna také jemnější ženská linie vyprávění a obě dvě se několikrát brutálně protnou (znásilnění první rozstřílení druhé). Otevřenou nahotu (nejenom neamericky krásné Isabelle Huppert) lze zas v dobovém kontextu vnímat coby dozvuk sexuální revoluce. Nejkritičtější podtext filmu zajišťuje vysokoškolský prolog. V pesimistickém závěru si můžeme klást otázku nabízející se po celý film – kam tato „elita národa“ svůj národ za více než dvacet let přivedla? ___ Slovo „okázalá“ dost dobře nevystihuje monumentalitu výpravy. Vše působí věrohodně, artificiálnost starých studiových zcela velkofilmů chybí; jako důkaz, že se od nich Cimino distancuje. Ulice měst jsou živé, stále jimi proudí davy komparsistů, kteří dělají spoustu hluku. Zjevně nebylo jenom dostatku peněz, ale také lidí. Ze změti bezejmenných postaviček vystupuje tvář pána, který vypadá jako Rasputin a paní připomínající ženu z Ejzenštejnova Křižníku Potěmkina. Vous Krise Kristoffersona potom asociuje generála Custera (opět ten Little Bighorn), což je vzhledem k nicotným možnostem projevit herecký talent asi to nejlepší, co mu můžu přičíst. Ale o individuální osudy v tomto nadosobním příběhu skutečně nejde. ___ Ať bylo natáčení napjaté sebevíc, zúčastnění občas budí dojem, že si jej celkem spontánně užívali (dlouhá taneční sekvence). Pro diváka je to mnohem obtížnější, protože Nebeská brána nijak přátelskou podívanou není. Po tři a půl hodinovém zajetí začnete vidět v příznivějším světle kdejaký film, tento navíc patří k tomu vizuálně nejúžasnějšímu, co kdy Hollywood světu dal. Chci věřit, že příští setkání bude již přátelské a mé nadšení bezprostřední. 90% Zajímavé komentáře: berg.12, Lavran () (méně) (více)

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Dve veci sa mi ani nesnívali: 1, že v nejakom americkom westerne budem počuť prisťahovalcov spievať "Slovenské mamičky, pekných synov máte..." (dokonca pred záverečnou bitkou) 2, že pri sledovaní 3,5-hodinového preklínaného prepadáku ani nemrknem. Impozantný film. Nie je vylúčené, že najvýpravnejší a čo sa týka kostýmov a dekorácií, asi najrealistickejší western vôbec. Áno, je v ňom veľa zbytočností - napr. celý úvod na Harvarde, takisto záverečná scéna na lodi. A rovnako ako v Lovcovi jeleňovi, zaobišiel by som sa aj bez tých tancovačiek a iných etno vsuviek (hoci tu sa mi predsa len zdali viac k veci). Ďalším nedostatkom je nefungujúca osobná rovina príbehu, najmä milostný trojuholník je kvôli Kristoffersonovmu odťažitému podaniu celkom studený. Ako historický epos a aj ako western však film funguje bezchybne. Navyše Cimino si zaslúži obdiv - väčšina scén je komponovaná tak umne a precízne, že aj Kubrick je oproti tomuto improvizátor. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Velkolepá záležitost, která v podstatě položila United Artist, kariéru Michaela Cimina a uzavřela jednu kapitolu Hollywoodu. Cimino chtěl natočit Nebeskou bránu přesně podle svých představ a to se stalo megalomanskou výzvou, na kterou by možná ani dnešní technika nestačila. Chvílemi jsem měl pocit, že se dobře zná s Terencem Mallickem (Nebeské dny 1978?:)) a společně sdílejí lásku ke krajině a obrazové kráse/kvalitě svých filmů. Cimino totiž narazil na své megalomanství se vším všudy a z Nebeské brány udělal nudný a předlouhý snímek. Postavy i příběh působí jako do počtu. Příběh ještě k tomu postrádá výraznou logiku, hloubku a ucelenost. A to nemluvím o prologu a epilogu, které jsou ... Nechme to. Tohle je prostě hrozně problematický film, protože většině lidí prostě nebude krásná kamera a "kmotrovsky-westernovská" hudba stačit k uspokojení. Jakákoliv akce přichází až v závěru... Nekonečný perfekcionista Cimino si zde prochází naprostou ztrátou nadhledu nad vlastní látkou. Není první, ale v mnohém jeden z posledních, ale s trochou nadsázky lze říct, že kvůli Nebeské bráně je plátno v kině tak velké... Takže ne zklamání, ale spíše očekávaná nuda roztažená na více jak tři hodiny, bez tempa, silných postav, příběhu, ale s obrovským důrazem na reálnost prostředí a jeho (špinavou) krásu. V mnohém legenda o propadáku a vše okolo filmu vytváří fenomén, který dělá z Nebeské brány film lepší, než jakým opravdu je. (viděna 219 minutová verze v původním formátu) ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

... aneb kterak ego, ambice, mladá Batulková v hlavní ženské roli a slovenská lidovka položily United Artists. Zalidněnost je zřejmě jediný dojem, který ve mě přetrvá. Již jen během úvodních třiceti minut se tu promenáduje tolik (zhola zbytečných) komparsistů, že by se to přejedlo snad i Bondarčukovi. Až jsem se bál, že se i v intimních postelových scénách bude povalovat pár set herců. Každopádně výsledek neposílá do kopru ani tak Cimonovo okázalé velikášství jako prostý fakt, že ukryl zdařilý žánrově podvratný stominutový film do balastem vyplněné bezmála čtyřhodinové stopáže a pro veškerý komparz zapomněl rozvést trio hlavních postav. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Director´s Cut --- UNIKÁT. Režisérská megalomanie nejhrubšího zrna. Tenkrát v Americe bez postav, přesto ani na chvíli nenudí. První hodinu to vypadá jako Lovec jelenů 2 (tzn. že jsem se tetelil bahem), pak se to začne rozpadat. Viz přesný bergův komentář. Plně chápu proč se tenhle film považuje za poslední hřebík do rakve Nového Hollywoodu. Znova bych si to v bežném formátu nepustil, do kina bych ale na to šel hned. P.S. Co bych jen dal za to vidět do alternativní budoucnosti a zjistit kam by se ubírala Ciminova kariéra v případě že by tenhle film byl hit. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KAŽDÝM DNEM JE JICH VÍC A VÍC. ČEKAJÍ TÝDNY NA UZNÁNÍ NÁROKU NA PŮDU A NEMAJÍ PONĚTÍ, CO JE TAM VENKU ČEKÁ. SEDÍ TADY NA KONCI SVĚTA, MAJÍ HLAD...…“ /// To jsem si tudle řek, že je pomalu na čase, se mrknout na onu největší pohádku, která ve světě propadla. (Ve světě vole. Češi ji maj rádi!) Nejsu dement, takže jsem nečekal žádnou přiblblou rychlou jízdu a příběh, co má spád, spíš rozevlátějšího Lovce jelenů. Výsledek předčil moje očekávání! Věci, který jdou říct za minutu, se tady říkaj půl hodiny. Přistěhovalci, chovatelé dobytka a seznam smrti, plnej přivandrovalců, kteří choděj potají loupat perníček. (Ne, nemoralizuju, jen zjednodušeně konstatuju, aby sme tady nebyli 3a ½ hodiny!) Všude kolem hafo (možná i víc!) komparsu a skvělá (to jako fakt!) výprava. V první hodině se nestane nic (frajer jezdí po kulturáku na bruslích, hraje na housle, všichni plácaj do rytmu, pak vyjedou na plac všichni … no, neutíká to moc rychle…). Dvě hodiny – trochu mi uniká smysl. Chápu, že Kris nechce dopustit vraždění…, ale ZA 2 (slovy dvě) HODINY!? Cimino, ty seš magor! (není vole, magoři jsou ty z toho krachlýho studia…) Vobrazem vyprávět vo ženský, co jede po dvou chlápcích, pouštět moudra, jako že ctnost je kurva bez mozku, a mudrovat o tom, aby i chudí lidé měli co mluvit do budování ,,této“ země? Hodina třetí – konečně se něco děje! TAKŽE: první dvě hodiny Odpad! , zbytek za 3***. A do smrti budu litovat, že jsem nemohl vidět tu 5ti a půl hodinovou verzi (dělám si prdel!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám čas. SPOUSTU ČASU! 2.) Mám spoustu prachů a hledám rejžu, co je dokáže utratit za píčoviny. 3.) Thx za titule ,,mechac163“ a týmu kolem ,,Ženy s polenem“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Keď sa to tak vezme, človek môže v zásade všetko.“ Dole klobúk, byť po 43 rokoch synonymom pre totálny prepadák, to je fakt výkon. Nebeská brána bola vskutku ambiciózna. Oscarový režisér Lovca jeleňov, na 8O. roky nabúchaný 44-miliónový rozpočet, áčkarský kasting (Mickeyho Rourkea nájdete, Willema Dafoea nie), veľkolepá výprava plná stoviek štatistov a s tomu odpovedajúcim počtom koní a vozov. O to viac bolel náraz snímky v kinách. Tržba bola neskutočne slabá, režisér následne už nič geniálne nenatočil a neúspech inkriminovaného titulu temer zruinoval štúdio United Artists. Nebeská brána sa spolu s Káčerom Howardom, costnerovkami Vodný svet a Posol budúcnosti, Lynchovou Dunou alebo s Ishtarom, stala zhmotnením slovného spojenia „finančný prepadák“. Keď uvážime, ako dopadli tiež tohoročné filmy Impérium vracia úder (celosvetovka 247 vs. rozpočet 33) alebo Bohovia sa museli zblázniť (tržba 60 vs. rozpočet 5), tak producenti skutočne museli plakať tri týždne v kuse. V excelentnej publikácii Filmy 80. let je tento film dokonca spomínaný až cca 13x! Kris Kristofferson v tom čase zažíval dobré obdobie: konečne sa úspešne vylízal z drog a alkoholu a bol čistý muž, ktorý cítil, že Nebeská brána bude neskutočný úspech. 27-ročná Francúzka Isabelle Huppert mala obrovské očakávania, keďže šlo o jej americký debut. Opak sa však stal pravdou. Tržba sem, tržba tam... aká je Nebeská brána ako film? Je dôležité, akú verziu vidíte. Existuje „len“ dva a pol hodinová, ale tiež 219-minútová a podľa všetkého by dokonca mala jestvovať päť a polhodinová (!!!). Ja som videl 219-minútovú. Výprava je parádna. I po desaťročia z nej dýcha presvedčivosť, naliehavosť, fyzičnosť. Vyzerá to temer ako dokument z dôb osídľovania Ameriky. Vidno to na titulnom mestečku, ktoré je na hony vzdialené lacnej televíznej výprave s jednou ulicou, na ktorej sídli saloon, nevestinec, kancelária šerifa a samozrejme holičstvo. Vidíme vznik základu amerických miest, monumentálnych stavieb, hektických ulíc plných reálneho života. Práve za výpravu si ostatne snímka vybojovala svoju jedinú nomináciu na Oscara. Cimino si dal záležať na detailoch, aby vytvoril pocit skutočne existujúceho, dávneho sveta, ktorý sa už nikdy nevráti, pretože sme sa zmenili my, i Amerika. Jeho posadnutosť drobnosťami pekne vidno napr. na tom, ako sa v krčme rozprávajú dvaja chlapi a za jedným z nich je okno, za ktorým vonku na ulici niekto žongluje. Prkotina, ale je na nej krásne vidieť, ako režisérovi záležalo dá sa povedať na „všetkom“. Faktom žiaľ je, že scenár je nevýrazný, na podobné „gigantické“ eposy typu Apokalypsa alebo Vtedy v Amerike nemá, hoc by zjavne strašne chcel mať. Tiež je otázne, či mala monštruózna stopáž zmysel, alebo je tu len pre excentrickosť režiséra, ktorému tým pádom bolo umožnené umiestniť sem veci, ktoré sú  zbytočné (univerzita, kolieskové korčule). Napriek brutálnej minutáži som mal problém pochopiť, aký vzťah medzi sebou majú Kristofferson a Walken a koho vlastne Kristofferson hrá resp. prečo mu ako mužovi „na úrovni“ záleží na chudobných do takej miery, že je kvôli tomu schopný obetovať „všetko“. Keď už režisér venoval taký veľký priestor úvodnej škole, pokojne do nej mohol umiestniť scénu, v ktorej by ukázal, že už ako mladému mu záležalo na morálke, princípoch. Nič také tam však nie je. I preto pochybujem o tom, že taká dĺžka mala zmysel. Newyorský rodák Cimino bol sem-tam čudák, rád sa hral na niečo, čo možno nebol, viď. jeho posadnutosť zavádzaním ohľadom dátumu svojho narodenia. Rovnako divné, tajuplné a nepredvídateľné bolo samotné natáčanie. Štúdio mu pôvodne odkleplo rozpočet „iba“ 8,5 milióna. Asi aj tí z vás, ktorí mali na základnej z matematiky štvorku, vedia ľahko vyrátať, do akej monštruóznej miery sa „zbláznil“, že sa mu to vyšplhalo na 44. Búral kulisy, staval ešte veľkolepejšie, drasticky sa prestrihávalo, nemal problém bezvýznamné scény natáčať desiatky krát (bič), menili sa dátumy premiéry a s koňmi zachádzal tak brutálne, že niekoľko kusov uhynulo; robil som s koňmi niekoľko rokov takýto človek, to je proste chudák a nie umelecký génius, za akého sa zrejme považoval, môže sa hanbiť. Sám poriadne nevedel, čo chce, takže keď poslal do kín dlhú verziu a keď na ňu nikto nechodil, prosil štúdio na kolenách, aby ju stiahlo z kín. Keď sa tak stalo, prestrihal film do „prijateľnejšej“ (=komerčnejšej) podoby. No vykastrovaná, skrátená verzia zarobila rovnako mizerný peniaz. Zlé jazyky hovoria, že polovica rozpočtu v skutočnosti padla na drogy, ale keď uvidíte všetky tie mestečká, domy, pastviny, vlaky, zruby, školy a šialené finále, začnete o tom pochybovať. Vďaka nadštandardnej stopáži sa nikam neponáhľame. Môžeme si vychutnať dobovú atmosféru so všetkým, čo k tomu patrí (návod na chytanie vlkov za jazyk). Osídľovanie Ameriky sa nesie v ťažkom, hektickom duchu so všetkým blatom, chudobou, krásnou prírodou a dych vyrážajúcou ľahostajnosťou voči ľudskému životu, aká k tomu vtedy patrila ako lano k obesencovi. Každý z prisťahovalcov hovorí svojou vlastnou rečou, takže nikto nikomu nerozumie a výsledkom je úžasne chaotická Sodoma Gomora (Slovenské mamičky!). Lež, nevýraznosť scenára pácha nemalé škody. Film dostane „plnú“ zápletku až ku koncu, kedy sa vyhrotí konflikt medzi dobytkármi a prisťahovalcami. Dovtedy je o všetkom... a ničom. Zarazilo ma, ako málo je o vzťahu Jamesa (Kristofferson) a Williama (John Hurt napokon ako jediný pôsobí dojmom, že bol nonstop pod vplyvom). Pritom na začiatku sme jasne vedení k tomu, že príbeh bude o nich. Ďalšie nepochopiteľne dramaturgické rozhodnutie zo strany Cimina. Hurtova postava je tu taká zbytočná, až to berie dych; ak by sa vystrihla, vôbec nič by sa nestalo. Ktovieaký dojem po sebe nezanecháva ani Walken, ktorý sa o rok neskôr stal jedným z podozrivých z vraždy v mrazivom prípade záhadného utopenia herečky Natalie Woodovej. Kristofferson sa snaží, ale oveľa báječnejší bol v Bladeovi ako Snipesov mentor. V Nebeskej bráne mu chýba charizma, akou sa mohol pochváliť De Niro v Lovcovi jeleňov. Nebeská brána nie je otrasný film. To ozaj nie. Ale určite ju nepovažujem ani za nedocenené majstrovské dielo. () (méně) (více)

RHK 

všechny recenze uživatele

Oscarový režisér Cimino získal za rozporuplnou Nebeskou bránu tu nejhorší pověst přes úspěšnou snahu být co nejlepší v každém detailu. Předlouhých 219 minut bez výrazného děje by umořilo i Metuzaléma, přestože zde jsou překrásné kamerové záběry plné protisvětla, skvělé davové scény, plnokrevný milostný příběh, krásné nahé ženy i dlouhé střílečky plné krveprolití. Rozmáchlý epos na mne dělal stejný dojem jako čtení Šolochovova Tichého Donu... Navíc nejde ani tak o žánr westernu v obvyklém smyslu, jako spíše o realistický historický příběh boje podnikatelů s půdou proti přistěhovalcům v rámci dějin konce 19. století ve Wyomingu v USA. Skvělý je výkon Chrise Walkena a především Johna Hurta ve vedlejších rolích. Napodruhé si film už budu moci vychutnat scénu po scéně, a ty za to stojí. Trailer zde: http://www.youtube.com/watch?v=Shs6ZboDwSQ&feature=related a údajně nejlepší scéna filmové historie zde: http://www.youtube.com/watch?v=IiNlthlz1d8&NR=1 ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Natočit a umřít, řekl si nejspíš Cimino, protože Nebeská brána rozhodně pálí mosty. Nakonec plán nevyšel a Cemino nejenže neumřel, ale navíc jeho film nikoho nezajímal. Krom producentů rvoucích si vlasy. Prý jde o projekt, který svým megalomanstvím pozřel a pohřbil celou ideu Nového Hollywoodu. Pro mě to byl velký příslib, protože to samé se říká o Apokalypse Now a Metropolis u expresionismu, tedy vynikajících filmech. Bohužel jsem ale mírně nenadšený. Peníze a námaha jsou na filmu rozhodně vidět a daří se jejich pomocí dosáhnout jistého zážitku, ale to jen z podstaty tak nákladné produkce, která si mohla dovolit, co jiná ne. Dějově je film velmi nezajímavý a smysl některých sekvencí mi vyloženě unikal. Čtyřhodinová stopáž rozhodně nebyla nezbytná a prostřih by neuškodil - nevím, jestli film o polovinu zkrácený v kinoverzi neztrácí, čtvrtina ale pryč klidně mohla. V kině bych ty čtyři hodiny asi nevydržel, přesto jsem rád, že jsem si ho doma pustil a postupně se jím prokousal. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Parádní výprava, kamera i obsazení, plus drsné finále. Ale scénáři by mnohem víc slušelo dvouhodinové zpracování místo tříapůlhodinového - pro začátek zkrátit úvod na Harvardu na pět deset minut a všechny taneční scény pryč. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

"Michael Cimino upsal kvůli Lovci jelenů svou duši ďáblu. A ten si pro ni právě přišel" (z dobové recenze). A studio upsalo tolik milionů na produkci, že jim v závěru zbylo na jednoho kytaristu. Hodnotit tento film není lehké, ale argument, že v případné 5,5h dlouhé verzi mohl film vypadat lépe, prostě odmítám (viděl jsem director's cut). Nebeská brána chtěla být obří freskou o Západě, jaký skutečně byl - ne plný kovbojů, ale imigrantů, proti kterým se obrátí vlastní americká vláda. A Západ navíc pojímá více tak, jak plyne život, než jak funguje film. Spíše než souvislým příběhem je jakýmsi sledem scének a epizod, které jsou navíc mnohdy zdánlivě zbytečné nebo pro děj téměř nepodstatné. Stejně tak postavy postrádají nějaký větší vývoj, hlubší charakteristiku, spoustě těch vedlejších chybí jakákoli návaznost a smysl a obrovský dav imigrantů (několikrát uslyšíte i češtinu/slovenštinu) vystupuje spíš jako jeden prvek. Dialogy jsou často zcela o ničem a mimo závěrečné bitvy (která v hrubém sestřihu vydala na samostatný celovečerák) se film neskutečně vleče. I Leone je oproti tomu celkem akční. Snímku bohužel chybí nějaká esence, díky které by se nad tyto věci mohl divák zcela povznést, působivosti filmů zmiňovaného režiséra totiž ani zdaleka nedosahuje. Možná i díky jednoduchoučké hudbě. Za co tedy to hodnocení? No, za to, za co režisér především utrácel. Hlavním hrdinou filmu je totiž scéna a to scéna s velkým "S", pro kterou je kinoformát naprostou nezbytností snad v každém druhém záběru. Scéna s neskutečnou výpravou, exteriéry, obrovským komparzem a smyslem pro detail. Scéna, která působí dojmem, že film jí mnohdy dělá jen kulisu nebo vysloveně překáží. V tomto ohledu dotáhl Michael Cimino svůj záměr téměř k naprosté dokonalosti. A až bude někdo zase lamentovat nad komerčností nějakého projektu, tenhle film může sloužit jako příklad, kdy jistý režisér poslal díky své umělecké koncepci ke dnu filmové studio i svou oscarovou kariéru a dost možná uzavřel jednu hollywoodskou kapitolu, ve které měl ještě režisér to hlavní slovo. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Nebeská brána odráží okrouhlost nebe a sama se pohybuje v opojných kruzích. Jako Ella a James v nádherné taneční scéně, kde společně opisují kruhy po prázdném tanečním sálu, zatímco Zsigmontova kamera tančí kolem nich v opačném směru. Jako desítky párů vířící kolem stromu (světa a života) za doprovodu Straussova valčíku. Jako kavalerie kroužící kolem hrstky přeživších pistolníků. Kruh však zůstává i v plápolajícím prostěradlu po průstřelu brokovnicí, kruhová jsou zrcadla, v nichž se odráží lidské tváře, okrouhlá je aréna pro klání dvou kohoutů... Okny, žaluziemi, škvírami ve stěně a oblaky prachu a dýmu proniká nebeská záře, ale pozemská realita má daleko do utopického ráje, který se vznáší v paprscích věčné milosti. Svět za bělostným protisvětlem je kruté a špinavé místo, které se utápí v bahnu, krvi a chlastu. Neklid a vnitřní špína se rozrůstá i tam, kde panuje zdánlivá harmonie a přepych. Nespokojenost se stavem bytí, kdy máte na dosah všechno, na co pomyslíte, ale víte, že vám něco podstatného schází, uniká. Život. Láska. Cokoli. Proto úvodní sekvence z Harvardu, proto snový závěr na lodi. Dvě polohy pozlátkového štěstí, mezi kterými vykoná hlavní hrdina James Averill kruhovou cestu smutné proměny. Nebeská brána je tedy filmem paradoxním: navzdory epické šíři, délce, davovosti a rozmáchlé výpravě je více do sebe zavinutou lyrickou básní než epochální historickou freskou. Je filmem vyprávějícím o pocitu (přesněji o nedosažitelném pocitu ve světle milosrdenství), kterému je obětována logika i soudržnost vyprávění. Na osobní otázky odpovídá zatvrzelým mlčením. Naznačuje, ale nedoříká. A v tom se skrývá jeho nedoceněná krása. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Wyoming nebylo na sklonku předminulého století rozhodně mírumilovné místo. Zavedení rančeři a dobytkáři byli stále více znepokojeni přílivem osadníků, kteří hledali nové domovy a příležitosti. Strach o půdu a dobytek tak stále víc sílil, vyhrát může jen jedna skupina. Navíc dva muže stojící na své straně spojuje jedno – láska ke stejné ženě. Rozmáchlý a nesmírně problematický western získal jednu oscarovou nominaci a také nechvalnou pověst jednoho z realizačně nejdražších titulů, na který diváci neslyšeli. Slavné studio United Artists velkoryse dosypávalo a nakonec padlo a Michael „velké ego“ Cimino se příliš nepoučil – natočil třeba Siciliána, další propadák. Mám za to, že film by prostě měl mít nějakou snesitelnou délku a režisér, ač má (musí) mít určitou vizi, by měl respektovat jistá pravidla a divácká očekávání. Viděl jsem tříapůlhodinovou verzi a místy si rval vlasy. Asi jako kdysi producenti. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Celý ich majetok je len kopa detí..." Musí byť najväčší prepadák v dejinách zlý film? M. Cimino urobil naivne veľkú chybu v tom, že si myslel, že po oscaroch za Lovca jeleňov mu prejde všetko, hlavne neznesiteľne prepálená stopáž. S tou to skutočne prehnal, hoci film sa odsledovať dá, ale strihať by fakt bolo z čoho. Kľudne i celá hodina a film by ako celok vôbec neutrpel. Celé dlhé minúty venuje spevu, tancu, číslu na husliach a kolieskový korčuliach...Mnoho záberov je o niekoľko sekúnd dlhších než by museli byť. Film má slušný základ a je škoda, že pri takej dĺžke sa migrantom z Európy nevenoval viac, aby ich divák bližšie spoznal. Ich postavy sú len okrajové, sem tam zaznie poľština, ruština, srbština a na moje obrovské prekvapenie zaznie pred veľkým finále slovenská ľudová pieseň "Slovenské mamičky." Záverečná prestrelka je úžasná, dynamitom sa nešetrilo a vzduchom lietajú celé konské povozy. Z dnešného pohľadu sa aj Američania musia hanbiť pri pohľade na prístup k migrantom z Európy. To oni vybudovali Ameriku! V porovnaní z dnešnými vyjebanými migrantami, ktorí si vyberajú štát podľa toho, kde dostanú vyššie dávky, sú vtedajší pracovití migranti to najlepšie, čo Amerika mohla dostať. Slušní a pracovití ľudia sú na nezaplatenie! a to je dnes skutočne vzácna kombinácia. 80%. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Samozrejme to má svoje chyby a celkom chápem prečo ten film položil Cimovu kariéru a jedno štúdio, ale ten film má toľko úžasných scén a množstvo dokonalých filmárskych momentov, že to všetky jeho negatíva zakrýva. Videná 219 minútová verzia ()

Související novinky

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

03.07.2016

V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)

Sam Mendes na Divokém západě

Sam Mendes na Divokém západě

10.12.2009

U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (více)

Jeff Bridges tasí kolty

Jeff Bridges tasí kolty

12.09.2009

A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (více)

Reklama

Reklama