Reklama

Reklama

Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (103)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

... aneb kterak ego, ambice, mladá Batulková v hlavní ženské roli a slovenská lidovka položily United Artists. Zalidněnost je zřejmě jediný dojem, který ve mě přetrvá. Již jen během úvodních třiceti minut se tu promenáduje tolik (zhola zbytečných) komparsistů, že by se to přejedlo snad i Bondarčukovi. Až jsem se bál, že se i v intimních postelových scénách bude povalovat pár set herců. Každopádně výsledek neposílá do kopru ani tak Cimonovo okázalé velikášství jako prostý fakt, že ukryl zdařilý žánrově podvratný stominutový film do balastem vyplněné bezmála čtyřhodinové stopáže a pro veškerý komparz zapomněl rozvést trio hlavních postav. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Odvrácená tvář tzv. Nového Hollywoodu: režiséři utržení ze řetězu. Friedkin potrápil studio remakem Mzdy strachu, Coppola prožil soukromou Apokalypsu a Cimino odrovnal sebe i United Artists Nebeskou bránu (jedním kritikem ještě během produkce překřtěnou na Apocalypse Next). Natočili špatné filmy? Ani ne, jenom pod vlivem svých mamutích eg přestali respektovat nepsaná pravidla hry a přispěli k uzavření dveří pro řadu dalších. Nebeská brána, 3,5 hodiny dlouhá exhibice talentu přímo od Boha, ze všech tří filmů nejjasněji ukazuje, kde se stala chyba. ___ Trable visely ve vzduchu od prvních natáčecích dní. Podle plánu mělo být tempo natáčení 2 stránky 113-ti stránkového scénáře za den. V reálu činila rychlost přibližně 5/8 stránky denně. Po dvanácti dnech měli filmaři skluz 10 dnů a 15 stránek (čili Tropická bouře tolik nepřehání). Rozpočet postupně narostl z původních deseti zhruba na 40 milionů dolarů. Zástupci studia si až do premiéry nervali chomáče zšedivělých vlasů, neboť věřili kouzlu promítnutých záběrů, jež jim připomněly Davida Leana ve vrcholné formě. Veškerý optimismus je opustil s prvním veřejným promítáním nesestříhané verze (Cimino mimochodem pořídil nějakých 220 hodin materiálu). Katastrofa. O pět měsíců později putuje do kin verze zkrácená na 149 minut. Pramalý rozdíl, Nebeská brána vydělala v době svého vzniku směšnou sumu 1,3 milionu dolarů. Přehlíženou roli na jejím neúspěchu měla i patriotistická politika Ronalda Reagana, s níž se kritická náplň filmu neshodovala. ___ Problém filmu je zřejmý od prvních minut: v zásadě obsahuje buďto záběry zbytečné, nebo zbytečně složité. Nelze jim ale upřít, že vypadají skvěle. Nahnědlé obrázky Vilmose Zsigmonda nepostrádají westernový šmrnc, ač film je svým vyzněním spíše anti-westernový. Rozlehlá krajina, nádherná obloha, světlo a stín podle pohybu mraků, které vnímáte. Přitom žádné kýčaření, jenom boží trpělivost. Kvůli podobným filmům je široké plátno široké. Příměr k Davidu Leanovi pasuje. ___ Otázka „kam se poděl děj?“ je na místě, ale stejně tak (stejně tak nemístně) bychom se mohli zamýšlet nad filmy Terrence Malicka. Podobně jako Malick později v Novém světě, soustředí Cimino často pozornost na vyprázdněný prostor mezi příčinou a následkem, čemu odpovídá i zasazení příběhu mezi dvě války. Jelikož Amerika dýchá válkou, i kdyby měla válčit sama se sebou, nemůže tento stav trvat dlouho. Úchvatné scény, kdy čekáte, co se přihodí, jsou úchvatné právě oním čekáním. Napětí je přítomné, ač neopodstatněné a tím intenzivnější. Smysl dává rovněž – nejspíše nezamýšlená – bezvýznamnost a psychologická plochost postav. Každý se snaží přežít s tím, co má a co umí. Copak tihle lidé mohou zvrátit běh dějin? Směrodatné není, co se přihodí jim, nýbrž celé zemi. Smutek nad zacházením s ní má delší trvání. Stejně tak nezáleží na tom, oč běží, ale jak to vypadá. ___ Sebezpytné postavení v rámci westernových filmů nevedlo k vyeliminování tradičních westernových prvků: železnice, půda, harmonika, winchester ’66, znásilnění, přistěhovalci místo Indiánů (kteří jsou připomenuti bojem nápadně připomínajícím Little Bighorn – historie se neustále opakuje). Rozšíření a modernizaci tématického okruhu dokazuje zejména aktivní úloha ženské hrdinky. Krom drsné mužské je přítomna také jemnější ženská linie vyprávění a obě dvě se několikrát brutálně protnou (znásilnění první rozstřílení druhé). Otevřenou nahotu (nejenom neamericky krásné Isabelle Huppert) lze zas v dobovém kontextu vnímat coby dozvuk sexuální revoluce. Nejkritičtější podtext filmu zajišťuje vysokoškolský prolog. V pesimistickém závěru si můžeme klást otázku nabízející se po celý film – kam tato „elita národa“ svůj národ za více než dvacet let přivedla? ___ Slovo „okázalá“ dost dobře nevystihuje monumentalitu výpravy. Vše působí věrohodně, artificiálnost starých studiových zcela velkofilmů chybí; jako důkaz, že se od nich Cimino distancuje. Ulice měst jsou živé, stále jimi proudí davy komparsistů, kteří dělají spoustu hluku. Zjevně nebylo jenom dostatku peněz, ale také lidí. Ze změti bezejmenných postaviček vystupuje tvář pána, který vypadá jako Rasputin a paní připomínající ženu z Ejzenštejnova Křižníku Potěmkina. Vous Krise Kristoffersona potom asociuje generála Custera (opět ten Little Bighorn), což je vzhledem k nicotným možnostem projevit herecký talent asi to nejlepší, co mu můžu přičíst. Ale o individuální osudy v tomto nadosobním příběhu skutečně nejde. ___ Ať bylo natáčení napjaté sebevíc, zúčastnění občas budí dojem, že si jej celkem spontánně užívali (dlouhá taneční sekvence). Pro diváka je to mnohem obtížnější, protože Nebeská brána nijak přátelskou podívanou není. Po tři a půl hodinovém zajetí začnete vidět v příznivějším světle kdejaký film, tento navíc patří k tomu vizuálně nejúžasnějšímu, co kdy Hollywood světu dal. Chci věřit, že příští setkání bude již přátelské a mé nadšení bezprostřední. 90% Zajímavé komentáře: berg.12, Lavran ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Velkolepá záležitost, která v podstatě položila United Artist, kariéru Michaela Cimina a uzavřela jednu kapitolu Hollywoodu. Cimino chtěl natočit Nebeskou bránu přesně podle svých představ a to se stalo megalomanskou výzvou, na kterou by možná ani dnešní technika nestačila. Chvílemi jsem měl pocit, že se dobře zná s Terencem Mallickem (Nebeské dny 1978?:)) a společně sdílejí lásku ke krajině a obrazové kráse/kvalitě svých filmů. Cimino totiž narazil na své megalomanství se vším všudy a z Nebeské brány udělal nudný a předlouhý snímek. Postavy i příběh působí jako do počtu. Příběh ještě k tomu postrádá výraznou logiku, hloubku a ucelenost. A to nemluvím o prologu a epilogu, které jsou ... Nechme to. Tohle je prostě hrozně problematický film, protože většině lidí prostě nebude krásná kamera a "kmotrovsky-westernovská" hudba stačit k uspokojení. Jakákoliv akce přichází až v závěru... Nekonečný perfekcionista Cimino si zde prochází naprostou ztrátou nadhledu nad vlastní látkou. Není první, ale v mnohém jeden z posledních, ale s trochou nadsázky lze říct, že kvůli Nebeské bráně je plátno v kině tak velké... Takže ne zklamání, ale spíše očekávaná nuda roztažená na více jak tři hodiny, bez tempa, silných postav, příběhu, ale s obrovským důrazem na reálnost prostředí a jeho (špinavou) krásu. V mnohém legenda o propadáku a vše okolo filmu vytváří fenomén, který dělá z Nebeské brány film lepší, než jakým opravdu je. (viděna 219 minutová verze v původním formátu) ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Film tak epický, produkčně rozmáchlý, obludně megalomanský a autorsky zpupný, že mě jímá hrůza a obdiv zároveň. Cimino po oscarové žni v případě ´Lovce jelenů´ ztratil soudnost a pasoval se do role tvůrce, který si může dovolit vše, bez ohledu na náklady a tvůrčí síly, ale to v tuhle chvíli mě, coby příznivce rozvážně vyprávěných, megalomanských produkcí, které se točily zejména v 50. a 60. letech, může jenom těšit. Tohle je poslední mohykán starého dobrého Hollywoodu, tohle je film, který psal dějiny, bez ohledu na nálepku (anebo možná díky ní, záleží na úhlu pohledu) „největšího filmového propadáku všech dob“. (sledována blu-ray verze Criterion collection, 219 min.). ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Dve veci sa mi ani nesnívali: 1, že v nejakom americkom westerne budem počuť prisťahovalcov spievať "Slovenské mamičky, pekných synov máte..." (dokonca pred záverečnou bitkou) 2, že pri sledovaní 3,5-hodinového preklínaného prepadáku ani nemrknem. Impozantný film. Nie je vylúčené, že najvýpravnejší a čo sa týka kostýmov a dekorácií, asi najrealistickejší western vôbec. Áno, je v ňom veľa zbytočností - napr. celý úvod na Harvarde, takisto záverečná scéna na lodi. A rovnako ako v Lovcovi jeleňovi, zaobišiel by som sa aj bez tých tancovačiek a iných etno vsuviek (hoci tu sa mi predsa len zdali viac k veci). Ďalším nedostatkom je nefungujúca osobná rovina príbehu, najmä milostný trojuholník je kvôli Kristoffersonovmu odťažitému podaniu celkom studený. Ako historický epos a aj ako western však film funguje bezchybne. Navyše Cimino si zaslúži obdiv - väčšina scén je komponovaná tak umne a precízne, že aj Kubrick je oproti tomuto improvizátor. ()

Galerie (91)

Zajímavosti (31)

  • Už při šestém dnu natáčení bylo zpoždění čtyři dny. (Coldrex)
  • Počas natáčania vybuchla Allenovi Kellerovi puška. Keď sa rozhodol zažalovať spoločnosť, ktorá požičala zbraň na natáčanie, skutok bol už premlčaný. (sudruh sustruh)
  • V tretej hodine a piatej minúte režisérskej verzie spievajú európski prisťahovalci slovenskú ľudovú pieseň "Slovenské mamičky". (Paldiny)

Reklama

Reklama