Dcery prachu

NFR 2004 (29.12.2004)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,642,436║Tržby Celosvetovo $-║ (13.02.2009)

Začnu poněkud extrémním, leč, věřte mi relativně přiměřeným přirovnáním. Šance, že bílý muž, Středoevropan - byť disponující výtečnou znalostí angličtiny - pochopí a docení tento film je tak mizivá, že by spíš malá, černá africká holčička pochopila a docenila dokument o Mnichovské konferenci roku 1938 a jejím dopadu na československou historii a společnost. Mluvíme tady nejen o naprosto jiných hodnotách, kulturních , společenských, náboženských a historických systémech, gendrové specifikaci (výlučně feministický snímek) a jazykových překážkách (drtivá většina dialogů je namluvena v creolu, specifické, značně odlišné verzi angličtiny), ale taky o naprosté absenci jakékoli dramatické struktury příběhu. Dvě hodiny plynou bez náznaku děje, ženy čtyř generací si povídají, klábosí na pláži, probírají své kořeny a svou budoucnost, do toho hraje meditační hudba a šplouchá moře a na konci většina rodiny odpluje... Z určitých hledisek bezesporu důležitý, zajímavý a krásný film, pro našince, který nestuduje nejniternější impulsy afroamerické kultury dvouhodinová koncentrace nudy a nepochopení. (04.12.2007)

Nejhorší film MFF KV 2006! Začnu klady, moc jich není. Kamera a hudba si ale zmínku zaslouží, protože jedině za ně je ta jedna hvězdička. Naproti tomu ochotnické herecké výkony (ochotníkům se omlouvám, nechtěl jsem vás urazit), nijaký příběh, spousta dohadování a žádné zajímavé postavy dělají ze sledování filmu vyloženě utrpení. (16.07.2006)

41st KVIFF 2006 - SUNDANCE AT KARLOVY VARY - Sundance v Karlových Varech (27.06.2009)

Ano do jisté míry souhlasím s Rannveig a sundám tu jednu hvězdičku a nechám bez hodnocení. Toto není film pro diváka "který neví". Daughters of the Dust je snímkem pro "specialistu". Není snímek jako snímek, každopádně tento film bych nechal bez žánru. Pojem drama je pro snímek přece jen zavádějící. (05.07.2006)

Ten druh filmu, co absolutně není můj hrnek čaje. Nejenže mi leze na nervy přehnaně dramatické chování postav (Ano, autenticita... Ale já prostě hééérečky nemám ráda ani v reálu.), ale k tomu ještě věčně se povyšující Yellow Mary, jejíž Bůh je o tolik "lepší", než magie a duchové jejích předků... Uffff! (14.03.2018)

"Jsme dvěma lidmi v jednom těle. Posledními ze starých a prvními z nových.” Přestože se v poslední době dostalo Dcerám prachu Julie Dash většího uznání (předloňské umístění v žebříčku 100 nejlepších filmů ankety Sight and Sound), po většinu historie měly status sice významného, ale zapadlého až ignorovaného díla. Přesto se jedná o rozhodně zajímavý počin, a to nejen proto, že jde o první film afroamerické režisérky, který byl v USA uveden do kin. Zajímavý je už samotný přístup k žánru historického filmu. Film přesvědčivě evokuje dobu kostýmy, zvyky a dialekty. Přesto historii nevyužívá  vyprávění dramatického příběhu, ale vlastně se inspiruje jen zlomovou situací dějin - členové etnika Gullah a potomci otroků doposud žili v poklidné izolaci ostrova, nyní se ale vydávají vstříc civilizaci. Středem pozornosti jsou tak především vnitřní pocity hrdinek a hrdinů a jejich životní dilemata v této osudové chvíli. Většina postav pociťuje napětí mezi tradicemi minulosti a výzvami budoucnosti. Pro některé z nich je mezi oběma fázemi kontinuita, respektive je pro ně věrnost zvykům zcela nezbytná při zvládání dalších části života. Pro znásilněnou hrdinku Eulu však tato vazba na minulost může být spíše připomenutím traumat, od nichž se snaží osvobodit. Dualita minulosti a budoucnosti tak ve filmu prostupuje vším - například i činností fotografa, která je na jednu stranu jasně moderní, ale současně umožňuje zachovat vzpomínky na dřívější způsob života. Zdejšímu nízkému hodnocení  se možná nedá  divit. Jako klasické vyprávění jsou Dcery prachu dost neuspokojivé. Nerozvíjí se v nich jednotná dějová linie, ale naopak se rozpadají do střípků situací a pocitů postav, ze kterých je řada nastíněna jen letmo. I díky kameře Arthura Jafy a hudbě Johna Barnese, které prohlubují lyrické vyznění snímku, jsou však Dcery prachu důležitým připomenutím toho, že filmy nemusí jen vyprávět, ale můžeme díky nim i něco prožít. Pokud je cílem zachytit určitý historický moment a rozpoložení několika aktérek, pak je to cesta přinejmenším obhajitelná. (19.03.2024)

já k tomu navíc musela přečíst několik rozpitvávajících esejí:( (04.12.2007)

Vynikající pohled na... ani to nedokážu přesně definovat - na všechno - na smysl života, hledání místa každého z nás, hledání toho kdo jsme, odkud jdeme a kam jdeme... "jak dlouho budeme" abych ocitoval Blade Runner. Velmi poeticky a citlivě natočený snímek o hrubém žití v nepříliš vlídných podmínkách - o osudech, které stejně vždy nesly nesou a nakonec zase ponesou ženy - jako feministu mě film velmi oslovil! --- a nakonec mi odpusťte, musím si trochu ulevit - do háje s těma tady co tak mizerně hodnotí filmy! jasně že vás film nudí, když je pro "vidomé" !!! a snad jste se práskli do holeně, když jste ve Varech zdrhali ze sálu a ostatním, včetně mě kazili zážitek!!! A taky do háje s Houdinim, jediný co ze sebe dokáže vymáčknout je, jaké ocenění film získal... to si snad najde i retardovaný pomeranč, ne?!?!?! Tak nenápaditou a otravnou identitu jsem už dlouho nepoznal - a to ho ještě musím potkávat v šalině! (02.12.2007)

Krystalická nuda. (14.07.2006)

Film pro specialisty americké černošské kultury nebo zvědavé Američany. Oceňuji estetickou stránku filmu. (02.02.2023)

X (25.01.2024)

Nádherný film. Nenechme se ovlivnit místním hodnocením. Krásná kamera, příjemný tok vyprávění. Není třeba v tom hledat nic podprahového, prostě se jen nechat unášet úžasnou vizualizací filmu. (08.05.2023)