Sbohem buď, lásko má

Najprv som videl staršie spracovanie, ale toto Richardsovo sa mi zdalo o level lepšie. Možno menej atmosféry, ale viac realistické a odvážnejšie. Hláškujúce a silne cynické očko v hlavnej postave ostalo, Mitchum bol však na rolu už pristarý. Opäť som sa trochu strácal v množstve postáv a určitej prekombinovanosti príbehu, aj keď ten nenudil. Rolu postavou veľkého Bizona si zahral Jack O'Halloran, divákom známy ako nemý mimozemštan zo Supermana 2. (Ne)zaujme aj maličká rola Stalloneho. (01.03.2020)

První snímek s Mitchumem v roli Marlowa ctí předlohu a to nejen příběhově, ale taky v čase a místě, kde se příběh odehrává, tedy můžeme si užít LA 40. let. (Narozdíl od Hlubokého spánku) Co se příběhu týče, tak změny, vynechávky a něco navíc tu samozřejmě je, ale nic tak drastického jako třeba v adaptaci Loučení s Lennoxem se nekoná. Mitchum je dobrý Marlowe a jeho hlas se suprově hodí do voiceoveru. (01.07.2014)

Skvělá noirovka se všim všudy - správně zamotaný příběh, kde člověk musí dávat bacha, aby se neztratil, temná atmosféra prosluněného LA, podivný postavy od alkoholiků, přes zkorumpovaný policajty až k šílený bordelmamá a femme fatale a hlavně za svým cílem neústupně si jdoucí Philip Marlowe, kterej střílí jednu cynickou hlášku za druhou a i přes zkaženost prostředí, ve kterém se pohybuje, se pořád drží svých morálních zásad, ať se děje, co se děje. (29.10.2015)

Nadprůměrná adaptace patrně nejslavnějšího Chandlerova románu. Mitchum sice není Boothe (který mi vždycky připadal jako Marlowe nejlepší), ale své role se zhostil s tím správným výrazem detektiva drsné školy. Jeho Marlowe je patřičně houževnatý, ironický a hlavně vždy jednající podle svých morálních zásad. A tak to má být. (01.07.2007)

Román jsem nečetl, a i kdyby, ... porovnávat, myslím, není na místě. Ovšem atmosféra a hudba tohoto filmového zpracování mě osobně příjemně překvapily. Obsazení v jednotlivých rolích je pro mě nadmíru přijatelné a stáří herců je zvolené přiměřeně stáří literární předlohy. Zkušené "tvrdé detektivní chlapíky" té doby v Americe přece snad ani není možné si představovat jako mladíky nadupané zkušenostmi a drsností. Vždy platí: naše vlastní představivost při čtení jakékoliv literatury je poněkud odlišná od představivosti scénáristy a režiséra, kteří se snaží o vyjádření ducha a atmosféry té které knihy ve svém filmovém zpracování. A je to pak o tom, jak moc nebo málo se naše představivost shoduje s tou jejich a nakolik se přizpůsobíme. (06.10.2008)