Sbohem Kryštůfku Robine

Tak tohle s Medvídkem Pu nemá nic společného. Je to film o tom, jak jeden malý spratek nedostává dostatek pozornosti, tak se chová rozmazleně a naštvaně, ale když jí dostává, tak je to s ním ještě horší. Kryštůfek Robin, který je emocionálně zakomplexovaný, zhýčkaný a sobecký, se tu vykresluje jako egocentrické tele po celý dvě hodiny. No wow. To jsem fakt potřeboval vědět. (23.04.2018)

„Mal som skvelé detstvo. Dospievanie však už bolo podstatne horšie.“ Aby bolo jasné – ten film je dobrý. Má kvalitné herecké výkony (až na chlapca, ktorý je možno až príliš rozprávkovo dokonalý) a po vizuálnej stránke je na niektorých miestach veľmi pekný. Viaceré scény s traumatizovaným otcom sú silné a zaujímavo zahratá je i matka v podaní obecne obľúbenej, mne však nie príliš sympatickej Margot Robbie. Na strane druhej tomu chýbajú vyložene nezabudnuteľné pasáže, je to dlhé a proste ma to nestrhlo, nechytilo. Najkrajší vzťah chlapec nakoniec mal k svojej pestúnke, ktorej herecká predstaviteľka je fajn, ale na to, aká dôležitá v jeho živote bola, má vcelku málo príležitostí dokázať to priamo v praxi. Tak neviem no. Som troška zmätený. (13.02.2018)

Nemám slov... Nádhera! Krásný příběh odvyprávěn na podložce doby světových válek, což přibývá na dramatičnosti. Medvídek Pú je moje dětství a příběh o spisovateli mi otevřel oči. Děti musí prožít své dětství. Will Tilston je prostě skvělý a roztomilý dětský herec, ne že ne. Pěkně postavený scénář, který je prostě unikát a přesně můj šálek kávy. Za mě výborně, sám bych to lépe neudělal. (23.08.2018)

Doba i okolnosti nepřály vzniku tak kouzelného příběhu, ale jeden malý snílek byl proti. Partička ze Stokorcového lesa tady hraje pouze druhé housle. Film zobrazuje hlavně strasti, které přinesl celosvětový úspěch Medvídka Pú pro autora i jeho syna. Milne rozhodně nebyl otcem roku, o jeho manželce raději ani nemluvím, ale Kryštůfkovu chůvu nejde nemilovat. (14.03.2019)

Kolik bolesti se skrývá v jedné z nejmilovanějších dětských knížek…. Otec poničený válkou, matka zničená porodem i tím, že nemá holčičku a malý chlapeček s několika hračkami, vlastní fantazií a vlídnou chůvou, kterého rodiče až příliš často nechávali samotného. Nedivím se, že tu knížku nenáviděl, když mu vzala jednu z mála hezkých vzpomínek na zřídkavé hry s otcem. Při zpětném pohledu bych se ptala stejně jako on: „Vážně si se mnou táta hrál nebo jen sbíral materiál pro svou knihu?“ Zvlášť, když se syn hned po vydání stal předmětem reklamy, kašpárkem na ukazování, hračkou, kterou rodiče strkali veřejnosti, aby zvedla prodejnost knihy….? ___ Film klade etické otázky o využívání dětí ve věku, kdy ještě samy nejsou schopny posoudit, jak to ovlivní možná celý jejich další život. Opravdu dost smutné. P. S. Medvídka Pú jsem nikdy nečetla, ale viděla jsem původní hračky v knihovně v New Yorku. Íáček byl vždy má nejoblíbenější postavička. Po tomhle filmu chápu jeho nešťastně svěšenou hlavičku ještě o trochu víc. (13.02.2018)