Kráska v růžovém

John Hughes geniálne miešal komédiu, romantiku a drámu; tu primiešal viac romantiky a drámy ako obvykle, no všetko funguje, ako má. Síce kĺže po tenkom ľade klišé súboja bohatí vs. chudobní, no John Hughes nebol len tak hocikto a aj táto rovina funguje, najmä vďaka skvelému castingu - ako vždy rozkošná Molly Ringwald, excentrický čudák Jon Cryer, melancholik Andrew McCarthy, no hlavne fenomenálny nihilista James Spader. Poslední dvaja menovaní si zrejme týmto filmom získali role v (inak otrasnej adaptácii) Less than Zero. (04.01.2014)

Scénář je kapku pomalejší, než je v dnešní době zvykem, a ta barva přinejmenším podezřelá. Ale Jon Cryer tančí, hraje a obléká se, jakoby to byl jeho první a poslední film (a to mu bylo pouze 21). Přidejte slizkého Jamese Spadera v bílém obleku (26 tou dobou, to taky není zlý) a z osmdesátek máte krásných devadesát procent. (25.11.2009)

Klasická citlivá Hughesovská stredoškolská romantika. Väčšina filmu ma už ale nebrala tak ako pred rokmi. Celkom ma sral ten ústredný triedny konflikt vzhľadom na to, že sa jedná o stredoškolákov. Nehovorím, že by sa tak k sebe v skutočnosti nemohli správať, ale na mňa to bolo prehnané až príliš. Jak z nejakej rozprávky. Jamesovi Spaderovi ako ultimatívnemu zloduchovi chýbal už len typický záporácky smiech. Naviac sa to celý čas berie strašne vážne. Tento film je holt viac určený ženám. Chlapi tu sú za otloukánkov. Či už otec hlavnej hrdinky, ktorý sa stále nevie spamätať z toho, že ho opustila žena. Verný kamarát Duckie, ktorý je zamilovaný do Andi, ale bojí sa jej to povedať. A nakoniec tu je princ na bielom fáre, ktorý váha, či si má začať s Popoluškou v ružovom napriek všetkým kamarátom zo svojej vrstvy. Normálny chlap tu proste absentuje. No ale občas zabaví Duckie nejakým hlodom alebo legendárne trápnym tancom, ktorý vo vtipnosti tromfnú len všetky tie kostýmy, čo tam nosia. To je fakt niečo neopísateľné. To treba vidieť. Celý čas to u mňa bolo už len za tri hviezdičky, ale romantické finále ma zase dostalo. Tak dám aj štvrtú, nech nie som za bezcitného cynika. 7/10. (27.05.2011)

Mám ráda ten roztomile trapný disko styl osmdesátých let ať už jde o účesy, módu, nebo některou hudbu. Hlavní hrdinka se obléká jako pošahaná úča ve středních letech a taky mi přijde, že má hrozně podobné rty a úsměv jako Neve Campbell. Jon Cryer se opět vyžívá v roli nechtěného vyvrhela, jak ho znám ze seriálu "Dva a půl chlapa", kde se v jedné epizodě setkal s Harrym Deanem Stantonem, zde otcem Andie. V seriálu by si přál, aby byl jeho kamarád, tady zase tchán, ale ani jedno se mu nesplní. Jamesa Spadera jsem snad v žádném filmu neviděla jinak než jako nesympatického slizouna. Hlavní příběh je podobný jako "Řekni cokoliv..." s Johnem Cusackem, jen naopak. (15.08.2014)

Rok 1986 je moje srdcovka. Je to nejen rok mýho narození, ale koukám že i rok parádního vkusu :)) To, co Andie udělala s těma krásnýma růžovýma šatičkama, by mělo být trestný. Film jsem si ale zamilovala, ty osmdesátky jsou prostě návykový. Včetně hudby - soundtrackový Wouldn´t it be good od Danny Hutton Hitters je fakt pecka. (16.09.2011)