VOD (1)
Obsahy(1)
V polovině 90. let se Jesse a Celine setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně, kde společně prožili několik hodin, které zásadně poznamenaly jejich další život. Rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. Setkali se až o devět let později. Tentokrát v Paříži, kde spisovatel Jesse v knihkupectví Shakespeare & Company představuje svůj první román. Když postupně odpovídá na otázky týkající se jeho nové knihy, je čím dál víc evidentní, že jeho prvotina vypráví v pozměněné verzi o devět let staré vídeňské romanci. Uprostřed jedné z odpovědí pak Jesse uvidí, že v knihkupectví stojí Celine. Radostně i trochu s rozpaky se pozdraví. Oba cítí, že si toho musí spoustu říct, a vyrazí spolu na několikahodinovou procházku Paříží, která trvá až do chvíle, než Jesse musí na letiště stihnout letadlo do místa dalšího představování své nové knihy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (547)
Překrásně přirozená, obyčejná i mimořádná romance, skvěle odehraná, se spoustou ze života odposlouchaných dialogů - to všechno je tenhle malý filmeček, který dá zapomenout na desítky instantních hollywoodských slaďáků. Nepamatuju si, kdy naposledy jsem hlavním hrdinům tak usilovně přál, aby to dali (znova) dohromady... Neokázalý skvost!!! ()
Dvojka je mě životně určitě blíž. Jsou zde už obsažena dilemata pokud jde o manželství, děti a vztahy obecně. Na závěr Julie Delpy vezme kytaru a já opět musí pokývat uznale hlavou, že Linklater je prostě na téma Život génius. PS: Do hlavní role bych připsal klidně i Paříž, která strčila celou Vídeň hravě do kapsy. 80% ()
Asi před tejdnem jsem viděl první díl a jak jsem psal v komentáři, že se mi to sice moc nelíbilo, ale mam nějaký nutkání se podívat na pokračování, tak jsem to fakt udělal. Žádný velký překvapení se nekonalo, protože oba filmy jsou si dost podobný. Prostě další nekonečnej rozhovor. Proti prvnímu dílu už hlavní postavy tolik nefilozofujou. Tohle pro změnu vypadá jak přednáška někde na sjezdu progresivních levičáků. Výhoda je v tom, že ty kecy posloucháte jenom 80 minut. Zvláštní je, že na konci mě hned napadlo, že bych se podíval i na ten poslední díl. Buď ty filmy obsahujou nějaký podprahový signály, nebo se u mě projevujou nějaký sklony k sebepoškozování... Hodnotim to stejně jako první díl. ()
Nepopsatelně krásné. Nemohu svými slovy vyjádřit ani setinu oněch pravdivých a úchvatných dialogů, které ze svých úst pronášejí dva, s nimiž si osud tak rád hraje. Po "prvním díle", který mne docela nudil, ale i tak je nakonec výborný, jsem nečekal mnoho. Vlastně jsem se hodně obával, že budu notně zklamán. Díky bohu (jsem jako Celine a nevěřím v náboženství, držím si nadhled), že tomu tak nebylo! První minuty ve mě sice podivně hlodalo a já cítil, že to možná nebude úplně to pravé, ale nyní bych jakémukoliv filmu na světě dal přednost před tímto. Něco tak zasraně pravdivého (jaký pěkný kontrast, použít vulgární slovo v kontextu s romantickým filmem) aby člověk v dnešní době pohledal, a já bych z fleku mohl do svého díla (kniha, film) promítnout podobné emoce. Takže se ptám: proč se zatím jen Linklaterovi povedlo tak bezchybně reflektovat svoje zkušenosti do scénáře? Protože co je život jiného, než nejlepší hollywoodský scénář? Přiznám se, že od momentu, kdy pár nasednul po příjezdu lodí do auta, jsem byl permanentně "rozložen na molekuly" (ha, konečně vím, z jakého filmu všichni kradou tuto větu!). Bude to znít divně, ale takhle silně se mnou naposledy emocionálně zahýbalo Frodovo rozhodování opustit Společenstvo a vydat se do Mordoru... prostě jen přirovnávám podobně silné filmové momenty, i když ten v Before Sunset je tématicky trochu někde jinde. Abych to shrnul: já zažil (zažívám - 28.01.2010) něco podobného, a totálně jsem se našel v Celine, která je zklamaná, a ví, že na světě není pro lásku tolik místa, jak si všichni myslíme. Jsem teď v podobném stavu: proč se mám snažit? Jsem šťastnější sám. Zklamaný. Jen snad jeden poznatek mi v dialozích citelně chyběl, a to jednoduchý fakt, že ten, koho nejvíce miluješ, Ti nakonec nejvíce ublíží. Ale nebylo by to už klišé? Z tohoto filmu si odnáším desekrát více užitečných mouder, než z jakékoliv knihy, kterou jsem v poslední době četl - a proto já čtu. ()
Zatímco příběh z první části jsem hlavním hrdinům vysloveně záviděl a přišel mně velkolepě romantický, z tohoto příběhu pro mně zmizelo kouzlo prvního setkání a stala se z něj realistická slovní show. Jistě romantiku v sobě příběh má pořád, ale už ne tu pohádkovou. Dialogy byly dobrý, mně osobně neseděli obsahově, ale z hlediska vnějšku je beru. Víc se mně líbila některá gesta a pohledy než samotná pointa ke který jsem tentokrát značně skeptický, ale z opačného konce než u prvního dílu, který brnká líbivou melodii všem romantickým snílkům, tady už je to jen melodie pro romantiky, snílkům odzvonilo. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (13)
- Natáčalo sa v Paríži. (MikaelSVK)
- I když byl film nominován na Oscara za scénář, není scénář založen na žádném existujcíím textu. Pravidla akademie nicméně říkají, že všechna pokračování filmů jsou adaptacemi. (HellFire)
- Celine říká Jessemu: „Ty jsi škorpión, já střelec, takže se k sobě hodíme.“ Ethan Hawke a Julie Delphy jsou skutečně narození v těchto znameních. (HellFire)
Reklama