Waterloo
Waterloo
Waterloo
Waterloo
Waterloo
Režie:
Sergej BondarčukScénář:
H.A.L. CraigKamera:
Armando NannuzziHudba:
Nino RotaHrají:
Rod Steiger, Christopher Plummer, Orson Welles, Jack Hawkins, Virginia McKenna, Dan O'Herlihy, Rupert Davies, Philippe Forquet, Gianni Garko, Ivo Garrani (více)Obsahy(2)
20. 4. 1814, Fontainebleau. Napoleon Bonaparte je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po necelém roce vrací a nastává období posledních sta dnů jeho vlády. Období bouřlivé, které začalo obnoveným slibem věrnosti jeho bývalých vojáků, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a skončilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou osudovou bitvou u Waterloo. Italský koproducent snímku Dino de Laurentiis pojal záměr zadat tuto látku právě režisérovi Sergeji Bondarčukovi po zhlédnutí jeho velkolepého zpracování Vojny a míru – a Bondarčuk nezůstal své pověsti nic dlužen. Historicky věrné zpracování, epická výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod Nina Roty a hlavně 17 000 statistů ve strhujícím zpracování samotné bitvy činí ze sledování tohoto filmu-monumentu skutečný zážitek. (Česká televize)
(více)Recenze (148)
Typicky ruskej velkofilm.Za výpravu pět hvězd, za hromadu zbytečnejch a patetickejch keců odpad=tři hvězdy.Já prostě nemám Roda Steigera rád. ()
Tři čtvrtiny stopáže zabírá samotná bitva u Waterloo a já jsem nadmíru spokojen. Tak je to prostě správné a stejné téma snad ani nelze (nebo by nemělo jít) uchopit jinak, s čímž snad musí být každý, kdo po titulu sáhne, předem smířen. Velice si cením toho, že byl udržen rozumný poměr mezi dramatickou a faktografickou složkou a film jsem si díky absenci dějových odboček a přehnaných psychologických analýz jednotlivých vojevůdců náležitě užil. Bondarčuk před diváka předkládá velkolepou rekonstrukci historické bitvy se vším, co k tomu patří a co bylo důvodem, proč jsme si jako malí kluci hráli na vojáky. Víření bubnů, troubení trubek, palba děl, útoky a protiútoky kavalérie a desetitisíce mašírujících vojáků. ()
Úžasně geniálně natočený historický film! Sergej Bondarčuk předvedl tehdejšímu filmovému světu něco, co si mohl dovolit jen režisér, který měl za zády neuvěřitelné možnosti socialistické kinematografie. Jistě, ta dokázala ve většině plodit příšerné ideologické paskvily, ale pokud tyto možnosti mohl využít skutečný filmový tvůrce, děly se věci. Waterloo je tak dodnes filmem, který ohromí a má spoustu nepřekonatelných NEJ. Byl použit největší živý kompars pro filmové bitevní scény, a to zejména proto, aby bylo možné točit bitvu z nadhledu, z leteckých záběrů. Osobně jsem si teprve u tohoto filmu, z takto se shora natočenými záběry, dokázal představit, jak vypadala karé obrana (sestavení do čtverců) pěchoty proti jízdě. Vojenští nováčci v počtu cca 23 000 (aspoň tento počet byl uváděn nejčastěji) místo na skutečnou vojnu, narukovali rovnou na „vojnu“ filmovou. To proto, aby nenačichli moderním výcvikem. Otázkou je jest-li pro ně ta filmová vojna, která trvala několik měsíců, nebyla horší, než by byla ta skutečná. Byly pro ně ušity skutečné repliky historických uniforem, vyrobeny funkční repliky pušek, děl a chladných zbraní. Vojáci byli cvičeni podle historických vojenských cvičebních řádů, a to hned tří armád – francouzské, anglické a pruské, a navíc na několik druhů zbraní. Rozděleni byli jen na pěší a jízdu. Jinak u pěších museli zvládnou všichni všechno, včetně obsluhy děl a u jízdy také. Přestože se jednalo o tak obrovský kompars, na pokrytí celého počtu všech armád u Waterloo a druhů zbraní, by pochopitelně nestačil a o počítačových dokreslovačkách si nemohl Bondarčuk v roce 1970 nechat ani zdát. (Ještě, že PC nemohl používat! Jeho Waterlo by zřejmě dnes nepůsobilo dojmem, že se filmaři, jakýmsi strojem času, přenesli do doby bitvy a tam ji snímali li-fe. U Tróji či Alexandra Velikého jsem tento pocit rozhodně neměl. Především „vyžehlená“ počítačová Trója, svítící barvotiskovou novotou, mi přišla úsměvná.) Vidíte-li ve filmu zahajovací salvu francouzské artilerie v předlouhé řadě cca dvou set děl, vidíte skutečné funkční repliky děl a slyšíte autentickou ozvěnu, kterou právě taková salva vyvolávala. Jen dělostřelecké granáty byly samozřejmě slepé. Další NEJ filmu Waterloo - realistické vymodelování bitevního pole 1:1. Bylo jasné, že točit tuhle rekonstrukci bitvy přímo u Waterloo, je zhola nemožné, a nemožné to bylo i kdekoliv jinde - vyjma tehdejšího SSSR. V rozdělené Evropě železnou oponou nebylo možné přesouvat kontingent 23 000 ruských vojáků. Krajina u Waterloo se tedy postavila na Ukrajině. Dva měsíce jezdily nákladní vozy a vršily kopec Mont-Saint-Jean, na kterém stál Wellington. No a protože Bondarčuk byl perfekcionalista a chtěl věrohodně natočit známou skutečnost, že Wellington poschovával pluk Skotů ve vzrostlém obilí, jako překvapení pro útočící Francouze, obílí se zasadilo a se záběry této části bitvy se čekalo až dozraje. Předtím byl ještě celý uměle vytvořený kopec zatravněn. V měřítku 1:1 byl také postaveny dvorece Hougoumont, Haie Sainte a Belle-Aliance, o který se po celou bitvu sváděly urputné boje. Je historicky notoricky známou reálií, že Napoleon prohrává bitvu v okamžiku, kdy na bojiště místo očekávaného Napoleonova Maršála Grouchyho překvapivě dorazí Prusové, které tento Maršál měl pronásledovat. Jen odborníkům je pak známo, že Prusové se na bojišti zjevují vyjíždějíce z lesa. Bylo tedy, i s kořeny a za pomoci vojenských vrtulníků, vytrháno cca 1500 jehličnanů a tento les z nich, opět pomocí vrtulníků „vysázen“ na modelu bojiště u Waterloo! Inu mocná a hlavně finančně bezedná sovětská kinematografie. A nyní další lahůdky. Někdo v komentářích k filmu se vyjádřil že Rod Steiger, jako Napoleon, ni moc. Opak je pravdou! Napoleon v podání Roda Steigera je považován za vůbec nejlepší ztvárnění této postavy, dodnes nepřekonané. Steiger měl životní sen si právě Napoleona zahrát a proto přímo řičel nadšením, když mu tuto roli Bondarčuk nabídl. V té době však už měl podepsanou smlouvu na nějaký TV seriál. Okamžitě ji vypověděl, což ho stálo nemalé peníze. Kdo něco ví o Napoleonovi, musel jej v podání Steigera mít přímo před očima jako živého. To nebyla postava z většiny dnešních takyhistorických filmů, kdy vidíte jen současníky oblečené do kostýmu a máte spíš pocit, že jste na maškarním plese. Steiger měl Napoleona dokonale nastudovaného! Byl jsem na festivalu v Karlových Varech, kdy Bondarčuk popisoval závěrečnou scénu filmu, kde ve tmě a v dešti stojí Napoleon u stromu a je vyzýván pobočníkem, aby urychleně odjel z bojiště nebo bude zajat. Zvuk se točil živě a Steiger zahrál tuhle scénu takovým způsobem, že filmový štáb zapomněl na to, že se jede naostro a roztleskal se jako na divadle. Volba Steigera do role Napoleona stála produkci jednoho koprodukčního partnera. Produkce filmu byla od počátku koncipována jako koprodukce Itálie-Francie a SSSR. Francouzi se však urazili, že do role Napoleona nebyl zvolen francouzský herec a z koprodukce odstoupili. Samozřejmě, že filmu prospělo i velké hvězdné obsazení dalších rolí, a to především Wellingtona. A jak se říká, není malých rolí, zvláště když se jedné z nich chopila taková hvězda, jakou byl Orson Welles. Ludvík XVIII. v jeho podání byl dokonalý! Ale abych jen nechválil. Film má i několik pih na kráse. Předně je na několika místech filmu poznat, že Bondarčuk musel udělat úlitbu směrem k táboru socialismu, kdy Napoleona nemohl zas až tak glorifikovat. Je škoda, že si k takovému předvedení Bondarčuk pomohl poněkud zpřeházením časového toku. V Grenoblu na balkóně Napoleon rozhodně nekřičel: „Já jsem Francie!“ To je věta z období vrcholného císařství. No, odpustil jsem mu to za větu podobenství, kterou zařadil na konec filmu do komentáře mimo obraz: „A přikovají vás ke skále jako Prométhea a vzpomínka na vaši slávu a velikost vám bude rvát vnitřnosti“. Tím pro mě Bondarčuk jasně vyjádřil, jak Napoleona vnímal. No řekněte, dají se slova antického podobenství o slávě a velikosti, použít třeba na Hitlera? Nevěrohodně také působí snaha dávat tehdejším vojákům do úst věty jako – proč se zabíjíme apod. Osobně je pro mě i poněkud přehnaná „citlivost“ Wellingtona procházejícího bitevním polem a pronášejícího větu, že nejhorší po bitvě prohrané je bitva vyhraná. Tento britský aristokrat rozhodně nebyl takto útlocitný – několik měsíců po Waterloo utopil v krvi povstání rolníků v Anglii. Na rozdíl od bitvy se Bondarčuk nedrží historie při prvním střetnutím Napoleona po vylodění. Nestál proti němu slavný maršál Ney, to bylo až později. Film Waterlo považuji dosud za nepřekonatelný historický válečný film a zasloužil by si obnovenou premiéru v kinech. Počítačovými triky ve filmech odkojená mládež by zapomněla sahat do pytlíků pro popcorn a srkat colu! () (méně) (více)
Waterloo, synonymum katastrófy a fascinujúcej tragédie, v ktorej "napriek najdesivejšej katastrófe sláva porazeného neutrpela a sláva víťazova nevzrastla. Pamiatka na prvého prežila jeho skázu, pripomienka druhého bola pochovaná s jeho triumfom"! Mohlo sa osudovej bitke, ktorá sa pri ňom 18. júna 1815 odohrala, dostať krajšej filmovej podoby, než k akej sa odhodlal Bondarčuk? Veľkolepá, grandiózna, monumentálna a pompézna, predchnutá duchom romantického hrdinstva, gavalierstva a nesmrteľnej slávy. Najambicióznejší historický vojnový veľkofilm v dejinách kinematografie, s ktorým zrejme nikdy nebude môcť byť niečo zrovnávané, jasne potvrdil režisérov post kráľa bitevných scén. Neobmedzenosť možností ho počas natáčania urobila veliteľom "siedmej najväčšej armády sveta" a vo filme je to aj patrične vidieť. Až na pár nepresností má film vysokú dokumentárnu hodnotu, keďže rekonštruje manévre i priebeh bojov podľa dostupných svedectiev a dobových archiválií. Z hľadiska samotného priebehu bitky je výber najdôležitejších pasáži premyslený a logický. Pre komplexné pochopenie bitky i celej belgickej kampane pochopiteľne vyvstáva potreba inštruktáže, ktorá pomôže orientácii v širšom historickom kontexte a osvetlí dôležitosť a fatálnosť niektorých rozhodnutí. Úchvatné panoramatické nájazdy kamery na bojisko, oprávnene budiace dojem priamého prenosu, Vám však Vaše úsilie rozhodne vynahradia. Vivat Bondarčuk! ()
Nefalsovany velkofilm - zazitek pri pohledu na utocici anglickou jizdu je nepopsatelny. ()
neskutečnej film! ()
PRO MUŽE:Dalo se vcelku očekávat, že malý sporý Korsičan, už podle názvu filmu, nebude vyveden zrovna v růžově lichotivých barvách, ale ukázat ho už v prvních minutách jako totálního psychopata s abnormálními záchvaty à la Hitler prosral válku mi přijde kapku kách. Osobně jsem ho neznal a s žabožrouty mám veskrze negativní zkušenosti, takže je mi to vcelku u prdele. Ona dnešní evropská Arábie, tak jako tak, může žít jen ze slavné historie a přerostlé stavebnice Merkur na břehu Seiny. Při jeho odchodu na Elbu vojáci plakali, bodejť by ne, další takovou cestovkou, se kterou šlo procestovat zadarmo Evropu, všude se dobře nažrat a zašukat si, byl až o 130 let později Wehrmacht. Taky obě armády nevypráskali ani tolik Rusáci, jako děda Mráz. Za 100 dní byl Bony zpátky z ostrovní dovči a vymetl Bourbony, ne snad, že by zakázal oblíbený chlast z USA, to jen další Ludva měl etanolové příjmení. No, a protože video hry tehdy ještě nebyly a Napoléon byl evidentně gambler, opět začala hra na vojáčky. Nejprve si dali pochodové cvičení směr Brusel, cestou vyprášili kožich starého rakouského válečníka a místo na klokany mašírují na Wellingtona. V předvečer bitvy chcalo a chcalo. Když je jeden megaloman mívá nakonec problémy vyjít sám se sebou. Možná měl Bonapartík se sebou spíš vyběhnout. Musím říci, že co se týká bitevní vřavy a válečných scén, film dostál slovu velkofilm a všichni se tehdy museli dost vyblbnout při natáčení, až se za střeva popadali. Velkolepá a monumentální oslava vítězství nad Napoleonem. Vřele doporučuji. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Historický, válečný velkofilm možná není vaše oblíbená parketa, madame, ale sonda do duší válečníků a to v předvečer rozhodující bitvy i v jejím průběhu by vás bavit mohla. Přidejte k tomu brilantně démonický výkon Roda Steigera v roli Napoléona a dokořeňte Christopherem Plummerem v roli Wellingtona, kterou pojal jako Davida Bowie devatenáctého století a vojenskou superstar a dostanete snadno stravitelné dílo i s rozšířením dějepisných obzorů. HLÁŠKA:Já jsem Francie a Francie je mnou.// Neudělal jsem to proto, abych se zmocnil koruny. Našel jsem ji v žumpě a vyzdvihl ji. Svým mečem. Ten, kdo zachrání národ, neporuší žádný zákon.// Jsou solí Anglie. Spodina. Žebráci a lotři, pálenka je jim patronem.// Na pole slávy není nikdy hezký pohled.//Pane bože, Sire, ztratil jsem nohu. Bože, pane, ztratil.// Vedle prohrané bitvy je nejsmutnější vyhraný boj. ()
Výprava na 11/10, ale pokud se zrovna nezabýváte vojenskou strategií tak i ta zábavná třetinka vás bude mást. ()
Některé scény jsou epické. V dnešní době absolutně nemožné natočit. Problém je v tom, že film jako celek moc nefunguje a je plný patosu a klišé. Všichni moc tlačili na pilu. A průběh bitvy samotné, pokud neznáte podrobnosti, celkově nedává moc smysl. ()
Pravdepodobne najpôsobivejší vojnový film aký bol kedy natočený. Precízna a verná rekonštrukcia najslávnejšej bitky dejín, masové scény, ktoré svojou mohutnosťou a reálnosťou pôsobia neporovnateľne živšie ako moderné digitálne patlanice, a v neposlednom rade výborné herecké výkony všetkých zúčastnených. Jednoducho povedané - skutočný filmový klenot. ()
Jedným slovom veľkolepé! Pre bežného filmového konzumenta síce môže ísť len o obyčajný verný prepis jednej z najslávnejších bitiek vôbec, ale pre filmového fanúšika, ktorý je naviac milovníkom histórie, ide do určitej miery aj o splnenie sna. Na filme je vidieť, že na ničom sa nešetrilo, čo je vidieť na hlavne na kostýmoch, výprave a ohromnom počte komparzistov. Samotná bitka je spracovaná historicky presne a na filmové pomery pôsobí svojím rozsahom veľmi realisticky. Filmu dominuje výborná kamera, ktorá zachytáva bojisko ako celok, vďaka čomu vyniknú hlavne zábery z vtáčej perspektívy. Na druhej strane sa však tento spôsob filmovania odráža na menšom počte záberov priamo z bojovej vravy, čo je z môjho pohľadu jeden z nedostatkov filmu. Herecké výkony sú taktiež výborné, hlavne Rod Steiger, ktorý vystihol Napoleonovu vnútornú rozorvanosť tak vierohodne, až mi ho chvíľami prišlo ľúto. Ja dávam tomuto filmu proste plný počet a zároveň nostalgicky rozmýšľam nad dobou, keď takéto veľdiela patrili k bežný filmovým produktom. 90%. ()
Tak tedy ... výprava skvělá, o tom žádná. Ale ten strejka od vedle že měl být Napoleon? Nene, to není možné. Jo Wellington, ten měl jiný grády, Ch.Plummer působil zejména v plesovém provedení až démonicky. Úvodní bitevní záběry plus ty letecké byly super, to mě až mrzelo, že jsem to nemohla vidět na velkém plátně, ale celkově mě to zase až tak moc neoslovilo. Byť to bylo monumentální. ()
Velkofilm s epickou až apokalyptickou výpravou a tisíci komparzisty a všichni v kostýmech. Co se týká historických faktů, ty mnohem lépe popsal Waterloo! (TV film) 2014. Zkrátka díval jsem se na to za deštivého odpoledne a ty víc jak 2 hodiny na mě bylo nějak moc. ()
Já k Waterloo můžu napsat jediné. Chcete vidět pořádnou bitvu? Bitvu bez pixelů, kde i ten nejsposlednější človíček na obzoru je skutečný tvor z masa a kostí? Tak si sežeňte pořádný monitor, vytuňte si zvuk, sedněte a dívejte se. Mimo jiné se vám dostane také dobrých hereckých výkonů (Steiger je fakt boží) i slušné historické věrohodnosti. Jen děsná škoda, že ty jízdy na koních natáčeli na tom zatraceném náklaďáku. Ale i tak - klasika! ()
"Nejhorší a nejsmutnější po bitvě prohrané je bitva vyhraná." Snad nic necharakterizuje dva hlavní protivníky víc, než tahle smutná a pravdivá věta, kterou pronese Christopher Plummer v jedné ze svých mnoha skvělých rolí, když jako Wellington bloudí po bojišti plném mrtvol lidí i koní po skončení jednoho z nejdůležitějších střetnutí, které ovlivnily zásadním způsobem moderní dějiny Evropy i světa. Fanatik Napoleon, jehož vláda pozastavila skutečný pokrok nejmíň na tři desítky let a z hlediska zpustošení Evropy a počtu mrtvých nejen překonala třicetiletou válku, ale neměla obdoby až do té první světové byl konečně, za cenu dalších desítek tisíc mrtvých, zmrzačených a psychicky pochroumaných lidí zastaven. Evropa si "musela" na podobné "formáty" jako byl korsický uzurpátor a tyran počkat až do poloviny dvacátého století, kdy se mu mentálně vyrovnali Hitler a Stalin a počtem obětí ho překonali pouze díky podstatně rozvinutějším technologiím. Tohle všechno jsem si uvědomil v závěrečných momentech filmu, právě při oné scéně s Wellingtonem na bojišti. A byla to Velká Británie (země, kde se klopotně a zdlouhavě rozvíjela skutečná demokracie, na rozdíl od té tak nařvaně prezentopvanfrancouzskou revolucí, utopenou v krvi, teroru a válečném běsnění skoro bez konce...) , která zasadila poslední a rozhodující ránu (za asistence Prusů, nepříliš nadšených Holanďanů, Belgičanů a Dánů), aby ukázala falešnost jak francouzské revoluce tak napoleonské éry, ve skutečnosti jednoho celku....filmařsky mně podání bitvy uchvátilo víc, než celá trilogie Vojna a mír, i když mi poněkud vadilo, že se zde bitva líčí podle desetilety tradovaných klišé - současné výzkumy ukazují, že Wellington v závěrečném střetnutí Napoleona překonal i jako vojevůdce a britští vojáci ty francouzské přece jenom nakonec převýšili jak houževnatostí, tak vojenskými schopnostmi a umem. Co mi trošičku vadilo (i když spíše chybělo), bylo to, že širší souvislosti zde ukázány nebyly. Na druhou stranu Napoleon v poněkud sošném podání Roda Steigera přece jen v určitých momentech ukázal, jakým neštěstím a latentním nebezpečím by bylo jeho další setrvání na trůnu a proč tedy k oné děsivě krvavé bitvě dojít muselo. Jako perličku lze ovšem uvést, že Francouzi se na podobném projektu odmítli definitivně podílet ve chvíli, kdy jim nebylo vyhověno stran obsazení Napoleona - podle jejich představ ho mohl ztvárnit správně jedině Francouz. Některé národy jsou prostě nekritické a nepoučitelné, doufám, že šnaps se jménem Hitlera se nikdy prodávat nebude.... ()
Úžasný historický velkofilm! Vše bylo reálné, o počítačových dokreslovačkách si mohl Bondarčuk v roce 1970 nechat zdát. V té době 1 MB počítačové paměti vážil 50 kg a stál 5 000 $. Herecké obsazení je bombastické. Rod Steiger a Christopher Plummer v rolí Napoleona a Wellingtona jsou dodnes nedostižní. ()
Waterloo - je takový typický válečný velkofilm minulé doby a před více než 40 lety to musela být bomba. Nyní je na můj vkus děj filmu zbytečně roztažen do 134 minut a tím ztrácí na základním požadavku dnešního diváka a to je akce a napětí. Podobné je to u filmových efektů, které pochopitelně ještě v té době nebyly na takové úrovni jako dnes. Co na druhou stranu musím ocenit je snaha tvůrců držet se historických skutečností a myslím, že se jim to podařilo docela dobře. Hlavní postavy - Napoleona, generála Wellesleye a maršála Neye byly vykresleny velice zdařile a určitě patří k tomu lepšímu co film nabídne. Film je vyloženě zaměřen pro fanoušky válečné historie a takovým lze film také doporučit! ()
Lehce rozporuplný vele-monumentální film, který nemá moc sobě rovných - pokud vůbec něco. Provedení je i přes některé zbytečné scény na svou dobu výborné. 85% ()
Nějak se mi nelíbil herec v roli Napoleona, zřejmě proto, že jsem krátce před tím viděl Napoleona v podobě Claviera. Jinak výborné. ()
Související novinky
Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm
Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)
Celkem povedený historický film o posledním Napoleonově roku těsně před, během a také po bitvě u Waterloo. Na začátku je po porážce v bitvě u Lipska Napoleon Bonaparte nucen abdikovat na svůj trůn, a učiní tak velice neochotně na naléhání svých maršálů, protože Britové jsou už v Paříži. Napoleon je s tisíci muži vyhoštěn na Elbu, ale po roce odtamtud uteče a během pochodu jižní Francií na něj čekají francouzští vojáci, kteří jej mají zastavit. On se jim vydá na milost a prohlásí, ať svého císaře zastřelí, pokud chtějí. Oni se místo toho přidají na jeho stranu a tak musí král Ludvík XVIII. prchnout, a v Evropě se opět rozhoří válka. Během plesu vévodkyně z Richmondu v Bruselu je vévoda z Wellingtonu varován před Napoleonovým pochodem do Belgie, čímž chce vrazit klín mezi britskou a pruskou armádu. Wellington se poradí se svým štábem a nakonec se rozhodne, že Napoleona zastaví u Waterloo. U Quatre Bras bojuje maršál Ney s Brity a je to remíza, zatímco Prusové jsou poraženi u Ligny. Ney jede podat Napoleonovi zprávu, a díky tomu může Wellington stáhnout své síly. Napoleon přikazuje Grouchymu, aby vedl 30 000 mužů proti Prusům, aby se nemohli připojit k Britům, a zbytku armády bude velet Napoleon proti Wellingtonovi. Noc před bitvou sledujeme náladu v táboře Vévody z Wellingtonu a císaře Napoleona a vypadá to, že všude panuje optimismus. Wellington dokonce povýší zloděje prasat na kaprála! Pak přijde 18. červenec 1815 ráno a venku je bahno, a tak maršál Ney, který velí dělostřelectvu, chce počkat až do poledne. Okolo poledne tedy začíná bitva u Waterloo a tu zahájí Francouzi dělostřeleckou palbou. Napoleon chce vést klamné útoky proti Wellingtonovým křídlům u Hougoumontu a La Haye Sainte, ale Wellington se odmítá nechat vyprovokovat. Generál Pickton má zaplnit mezeru a je úspěšný, i když sám zahyne v boji. Generálmajor sir Ponsonby vede útok kavalérie proti francouzskému dělostřelectvu, ale je izolován od spojenců a poražen francouzskými kopiníky. Z východu přicházejí nová vojska a Wellington si myslí, že je to maršál Grouchy se svou armádou, ale Napoleon ví, že je to pruský polní maršál Blücher, který vede svou tvrdou a přísnou disciplínou Prušáky do boje. Napoleon má žaludeční potíže a na chvíli nechá velet maršála Neye. Spojenci dostanou rozkaz ustoupit o 100 metrů a Ney si to vyloží jako úplný ústup. A tak zavelí kavalérii, aby zaútočila proti britské formaci pěchoty, což se nepovede a kavalérie je odražena. Bitva se vyvíjí v Napoleonův prospěch a povede se mu obsadit farmu La Haye Sainte. Napoleon pošle císařskou gardu, aby zasadila poslední úder. Ale to se ukáže jako osudová chyba, protože Maitlandova 1 pěší garda se skrývá celou dobu ve vysoké trávě a zaútočí na gardu ničivou palbou a způsobí jí těžké ztráty. Na pole navíc dorazí Blücher a císařská garda je zničena a Spojenci vyhrávají bitvu. Wellington se pak projíždí na koni kolem padlých, zatímco Napoleon je poražen, zostuzen a potupně se vydává na útěk...Film s dlouhými scénami, ukazující bitvu u Waterloo z obou stran a nikomu nestraní, s nádhernými dobovými kostýmy a dobrými slovními replikami - tak bych charakterizoval tohle Bondarčukovo dílo. () (méně) (více)