Andrew - člen naší rodiny

Možná jsem jen neměla den na přeslazené romantické filmy, možná mě jen naštvalo prznění Asimovovy skvělé knihy. Možná mi jen vadil přitroublý výraz Robinna Williamse, nebo jsem prostě jen čekala něco víc. Každopádně mě tenhle film hodně zklamal, a to i přez to, že jsem počítala s tím, že to Columbus zvorá. (06.10.2003)

Pred sledovaním tohoto filmu by bolo dobré si pripomenúť tri pôvodné zákony robotiky, ktoré uviedol do všeobecného povedomia americký spisovateľ, židovsko-ruského pôvodu, Isaac Asimov. Takže: 1. Robot nesmie ublížiť človeku alebo svojou nečinnosťou dovoliť, aby bolo človeku ublížené. 2. Robot musí poslúchnuť človeka, okrem prípadov, kedy je to v rozpore s prvým zákonom. 3. Robot sa musí chrániť pred poškodením, okrem prípadov, kedy je to v rozpore s prvým alebo druhým zákonom. Práve tieto jednoduché pravidlá tvoria kostru netradičnej sci-fi ságy „Andrew, člen našej rodiny“. Tvorcovia tohto snímku Asimovu teoriou ešte viac rozvinuli, zdramatizovali a predovšetkým výborne spracovali. **** (09.02.2013)

Velice přeslazené dílko vnucuje divákovi představu, že míří směrem k (nej)mladšímu publiku. Pak se ale začne děj příliš vléct a příjdou četné sexuální narážky a jsem si jist, že mnoho konzervativnějších rodičů své ratolesti od obrazovky odežene :-) Pokud ovšem nemáte sklony k cukrovce, můžete se i dobře pobavit, já se tedy bavil.... (06.11.2007)

Mám rád sci-fi, ale sledovat tohle bylo skoro jako za trest. Příběh jako pro děti (schválně bych si přečetl Silverbergův originál), hrozná délka a usměvavý Robin Williams. Neříkám, že to bylo hrozné, to rozhodně ne (od Columbuse se dětinskost dala čekat), jen bych bral, kdyby byla zápletka podána více neodlehčeněji a kdyby bylo na konci více důvodů k přemýšlení, což ke sci-fi patří. (17.04.2009)

Prvá polovica, kde je viac robot ako človek je o dosť lepšia, výborný humor i zoznamovacie scény. Peknú prácu odviedol i skladateľ James Horner, ktorý zložil nádhernú hudbu. Celkom fungujú i dojemné scény, starnutie, rozlúčka so Sam Neilom, ale čím viac chcel byť človekom, tým menej ma film bavil. Záver sa mi zdal dosť naťahovaný, dosť presladený a film mohol byť kľudne o nejakých 10 minút kratší. Takého robota by som bral...Možno sa dočkám na smrteľnej posteli a bude ma prebaľovať...70%. (04.12.2016)

Jako rodinna zabava mozna dobre pro nektere rodiny, ja bych na to nemohl koukat jako otec. A to mi tradicni rodinne podivane nevadi a R.Williamse si jako komika opravdu vazim. Ale toto je opravdu pouze nasladla bida. (01.09.2003)

Námět je určitě zajímavý, jenomže děj se bohužel v průběhu strhává směrem k přiblblé hollywoodské romanci. Když si člověk představí děj v kostc:, příběh robota, který se chce stát člověkem, aby mohl milovat, dostane patetické melodrama. Když k tomu přidám provplánovitou hudbu Jamese Hornera, kde autor vykrádá sám sebe (Braveheart), řítí se film něka do oblasti, pojmenovatelné špatný vkus. Co film zachraňuje jsou opravdu mimořádné speciální efekty, které jsou natolik vymáklé, že film drží nad hladinou. Spielbergovo A.I., je rozhodně mnohem lepší. (03.11.2008)

Všechno co je napsáno v obsahu vystihuje celý film. Film, který ani nemusel být tak dlouhý, aby vystihl podstatu. Na mě až příliš nepochopitelné, jak pouze jeden člověk dokázal vytvořit lidské orgány. Na druhou stranu zajimavý snímek o robotovi, který se chce stát člověkem. (08.08.2011)

Svým způsobem se jedná o přelomový film, neboť značí, že kyberpunková revoluce už dávno proběhla a její konstitutivní prvky jsou plně ratifikovány v estetice fikčních světů amerických melodramatických snímků rodinného typu. Zatímco např. filmy Já, robot, I.A., nebo Matrix, obsahující typické akční scény a hi-tech ponurou atmosféru, akcentující určitou temně-fatální předpověď budoucnosti, mají sklon vzbuzovat atavistický strach z probuzené technologie, vymknuté z rukou člověka, což je typické pro postkatastrofickou protokyberpunkovou hard core science fiction, Andrew žádným kybertechnologickým komplexem z budoucna netrpí, neboť je s ní pevně sžitý. William Gibson na rozdíl od Isaaca Asimova obavy z robotů a umělé inteligence nemá: tam kde Já, robot končí tam Neuromancer teprve začíná, neboť aporémou už dávno není to, zda nás vlastní technologie náhodou nepřekoná a nezahubí, ale zda ve svém rozvoji nepředstavuje ekvivalentní paralelní "bytující" entitu, jež představuje nový neantropocentrický evoluční skok. Střízlivé, civilně-nefuturistické dekorace ukazují na to, že vývoj estetiky architektury a designu je konzervativnější než ve Star Treku, což je diskutabilní - spisovatel Jan Křesadlo v sci-fi románu Girgal píše, že sci-fi beletrie se po určité době sama kompromituje svými neuváženými seky v esteticko-technologických vizích a stává se pamětnicky úsměvnou, proto se snaží své popisy v tomto směru zobecnit, právě tato vizionářská odvaha je však esencí science fiction, ale to jen tak na okraj. (16.03.2004)

Rozmýšľam, či je tento film sci-fi, romantický, alebo je drámou. nevedel by som ho presne zaškatuľkovať, sú tu dojemné okamihy, kedy neudržíte slzy, ale aj humorné, pri ktorých sa budete chytať za brucho. Film vychádza z fantasy námetu, inteligentného robota, ktorý sa chce stať človekom, čo sa mu na sklonku života podarí a to si myslím už pomaly ale isto prestáva dnes byť fantasy.. Všetkým film odporúčam, krásny film, ďaleko predčí mnohé iné. (14.01.2015)

Tenhle film je pro mě citovka, vždycky mě to nějak vezme. (05.06.2005)

DivX/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 8/10/// +masky, hudba, herci -čekal jsem jiný příběh/// V první řaděj je to sci-fi. Sci-fi příběh, sci-fi svět. Nutno dodat, že příběh poutavý, zajímavý a roztmilí, i když v mnoha momentech i velmi dojemný. V druhé řadě bych řekl, že se jedná o rodinný film. Když se na to budou dívat děti, tak asi dost budou kulit oči, ale to je jediné v čem jim ten film může uškodit. Děj je nenásilný, poučný a zábavný. V tom se dostávám k prvku drama. Zde tato složka není dle mého tak silně zastoupena. Jistě, s filmem žažijete mnoho smutných scén. Dokonce i zvratů, které jsou do jisté míry dramatické. Jenže není to až do takové míri, že bych se o někoho nebo o něco bál, nebo že bych napětím tajil dech. A to je podle mě škoda, protože jsem si původně myslel, že se bude příběh vyvíjet úplně jinak. Řekněme, že z Andrewa bude nejdříve přátelský rodinný robot a potom se něco zvrtne a bude dělat potíže, bude mít svoji hlavu a dle toho bude taky jednat. Třebaže, tomu tak v některých bodech je, stále převládá prvek rodiného filmu a ten pochopitelně nedovolí zajít dál. V pořadí na čtvrté místo bych dal romantiku. Ta se oběví ve filmu až později a je opravdu zajímavá a vtipná za situace v jakých se Andrew nachází. No a nakonec je zde ji trošku humoru. Ale opravdu jen trošku, pramenící spíše z robotovi logiky a jeho chování a chápaní lidských gest a lidské řeči, kdy mi něco říkáme a logicky robot to pochopí jinak. Pokud řeknu, že tento příběh je o robotovi, který si lidi tak zamiluje a fakt že o ně přichází v něm probudí touhu stát se člověkem, tedy vnímat cítit a stárnou, tak je to příběh věru pěkný a dojemný./// Celkem 76%/// (22.10.2007)

Robot, který je tak jiný než všichni ostatní (pomineme-li ty stovky stejných robotů, které jsme viděli před ním), má city, tvoří a touží se státi člověkem a hraje ho Robin Williams...u tohoto by měla být cedulka "V nouzi použitelné jako dávidlo." (05.11.2006)

Devadesátá léta patřila Robinu Williamsovi a toto už je jejich dozvuk. Přesto zde Robin v hlavní roli podává výborný výkon, ke kterému ovšem napomáhá i skvělá maska robota Andrewa. Spojení Columbus + Williams fungovalo už při Tátovi v sukni a zde tomu není jinak. A poutavý příběh i jeho romantická linka jsou natolik příjemné, že filmu neublížila ani délka přes 2 hodiny. (12.01.2007)

Přepálená stopáž, výborný Robin Williams, citlivá režie zkušeného Chrise Columbuse. To jsou hlavní přenosti snímku, u kterého v závěru nezůstane jedno oko suché, ale občasná rozvleklost snímku ubírá na razanci a na výkonu. Na poprvé totiž nabídne až kýčovitě pojatý příběh o umělém muži, který hledal lásku, ale napodruhé už to bude nudit. (02.02.2009)

Asimov by asi nestačil koukat, jaký napudrovaný miloušký filmíček vzniknul podle jeho předlohy. Ach jo. (26.11.2022)

Isaacu, Isaacu, co ti to provedli! Normálně mi nevadí, když autoři z původní knihy něco změní, tentokrát si ale tvůrci vzali jen původní nápad a od základu ho překopali tak, aby to vyhovovalo publiku Chrise Columbuse (nic proti němu, Sám doma je můj oblíbený dětský film). Pár momentů sice potěší, nápříklad závěr, ale ta půlhodina před ním je pro někoho, kdo Asimovova Pozitronového muže četli, opravdu trudná. Když už se točí film podle knížky, tak by se měla uchovat původní myšlenka, téma. Tady udělali z humanistické sci-fi romantickou komedii. (05.11.2003)

Životopis jedného robota. Pokiaľ budete vnímať tento svet ako alternatívnu utopistickú budúcnosť a nie ako predstavu tvorcov o budúcnosti našej, nemusí vám film pripadať smiešny. Je to nižšia liga ako Ja, robot a ja sa rád dočkám aj časov, kedy Ja, robot bude nižšia liga oproti nejakej inej adaptovanej Asimovke. Ak film s robotom, tak sa rieši vždy v podstate iba jedna otázka. Otázka osobnosti, rozumu, citov a rovnoprávnosti. Andrew nerieši nič iné. Ale vlastne to je viacero otázok a nie iba jedna, len stále je podstata rovnaká. Jednoducho "there always been a ghost in the machine". (29.08.2016)

Jak píše mat.ilda, čím víc se stával Andy člověkem, tím víc to šlo do kopru. A když se stal mužem se vším všudy, bylo to už přespříliš. Naštěstí se tak stalo až ke konci filmu. Ke konci, ke kterýmu je ale velice dlouhá cesta. (06.04.2014)

Zajímavý film s Robinem Williamsem o postupné proměně robota v člověka. "Řekni: Je to na hovno. Je to na fekální hmotu. Ne, je to na hovno!" :D (24.02.2013)