Pavouk se smaragdovýma očima

Hodně slabá televizní pohádka, na které se dají pochválit tak jedině tmavé vlasy Mileny Steinmasslové. Ona coby bruneta byla fakt čubka. Jinak to ostatní v celé této pohádce je hrůza. Hrad je tu postavený z papíru, zřejmě byl zrovna v ABC. Pavouk je plyšovej a hodně se podobá tomu z RAKETY NA MĚSÍC a podobně laděných amerických béček 50. let. Jeho smaragdové oči vypadají jako kamínky ze štěstíčka z poutě. Ovšem to nejhorší je samotná pavučina a z ní se pokoušející se dostat ta zrzka. To byly fakt otřesné triky! V tu chvíli jsem si říkal, že režisérka s trikaři musela v tu chvíli být na LSD. [454. hodnocení, 28. komentář, 58%] (28.03.2020)

Československá televizní pohádka o královně Anně (M. Steinmasslová), jež se zamilovala do prince Jana, zakletého do pavouka se smaragdovými očima, nechutné svítící obludy. Z tohoto docela děsivého stvoření se každou půlnoc na hodinu do lidské podoby, avšak s pitomým výrazem ve tváři, proměňoval D. Vejražka. Láska mohla být naplněna a prokletí zlomeno, kdyby nebylo zvědavosti královniny mladší sestry, zrzavé princezny Kláry v podání dětské herečky, v současnosti lékařky K. Urbancové. Zásadní význam v pohádce mají tajné, zapečetěné nechvalně proslulé prostory zvané Galerie portrétů s podivnými našeptávačkami, jež měli na svědomí nevysvětlený a nešťastný skon otce obou královských sester a jež se při prvním vstoupení mladé zrzavé princezny do těchto tajemných komnat podíleli na nejzajímavějším momentu celé pohádky. Hlavní záporná postava celé pohádky K. Fialová v roli Pavoučí královny se vyskytovala v tomto souboru podivných, vykřikujících osob a pokusila se zničit vztah mezi zamilovanými, krále Jana natrvalo proměnit na odporného členovce a královnu Annu uvrhnout do neštěstí. V malé roli královského rádce ve velmi bizarním netopýřím kostýmu se ukázal M. Masopust. Pochopitelně v krátkém, pouze šestatřicetiminutovém, studiově jednoduchém, ale díky tajuplné Galerii portrétů docela dobře působícím filmu V. Jordánové všechno dopadne dle pohádkové tradice. (17.02.2017)

"Dítě urozené, dceruško králova..." Lehce strašidelná studiová pohádka o zvědavé princezničce, tajemném nočním návštěvníkovi, zapečetěné galerii našeptávajících portrétů a královně (půvabná Milena Steinmasslová) chycené do pavoučí sítě Zla. Papírový zámek a plyšový pavouk v ceně. Jako dítě jsem ji asi viděl, je mi to nějaké povědomé. Ideální do dvojprogramu s podobnou Berenikou, taky s Urbancovou. (29.01.2014)

Pohádku si pamatuju uz od malicka, jako asi vetsina tady :-) Hrozna skoda je, ze je to takova ta hodne levna pohadka, ma totiz velky potencial (jak uz psala Jezinka.Jezinka). Neni tam nic vysvetleno, coz je hrozna skoda, kdyby mela nejakou normalnejsi stopaz, treba aspon hodinu, hodinu a pul, mohlo tam byt vice rozvedeno, kdo je co zac a tak. Mozna by neskodilo, kdyby ji nekdo prepracoval, dopsal a natocil znovu :-) (20.01.2013)

tak jsem konečně pochopila, že dokonalá studiová pohádka se dá udělat na ploše 35 minut. Přitom jí vůbec nic neschází, obsahuje dokonce i několik velice nosných a neotřelých témat, ze kterých by se dalo navařit minut mnoho nebo dokonce i více pohádek. Odteď mi asi všechny jiné pohádky budou připadat jako nafoukaná vata. A přitom jsem neměla dojem, že je něco přeskočeno, odfláknuto, zkráceno, násilně urychleno, až jsem se zpětně divila, co všechno se stihlo udát za těch pár minutek. Tady se píše 37, ale poctivé dvě minuty jsou už jenom titulky:) Nějaké vysvětlování a odhalování každého faktu mi nescházelo, naopak je tady perfektní prostor pro uvažování, přemýšlení a fantazii, což by nemělo chybět žádné dobré pohádce. Herci vynikající, kostýmy a interiéry dokonalé, příběh super. Jsem nadšená.---ehm, teď koukám na ten oficiální text v záhlaví a to je teda desivá hovadina! (24.04.2020)