Režie:
Ján RoháčScénář:
Jan JílekKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Luboš FišerHrají:
Slávka Budínová, Jana Šulcová, Rudolf Hrušínský, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Moučka, Josef Somr, Václav Lohniský, Věra Tichánková, Jan Skopeček, Jiří Štěpnička, Alena Kreuzmannová, Božena Fixová (více)Obsahy(1)
V malé vesničce Bohdalov se odehrává tragický příběh osmnáctileté Michaely (J. Šulcová) a její matky Marie (S. Budínová). Jedna je na začátku své životní pouti a druhá prožívá poslední dny života… Další osobou příběhu je František (R. Hrušínský). Ten dělí svou lásku již mnoho let mezi svoji ženu (A. Hegerlíková) a milenku Marii, která je vděčná za každé jeho pohlazení. Když se tajné scházení provalí, žárlivá Františkova žena ukáže, jak se bojuje za manžela. Michaela zpočátku odmítá nadbíhání vesnického neotesaného chlapíka Slávka (J. Štěpnička), kterému ale nakonec podléhá… (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Jánko Roháč opět zabodoval. Narozdíl od svých kolegů, kteří točili pro televizi několikrát ročně, Roháčova občasná televizní režie patřila vždy k tomu nejlepšímu. Na první pohled banální příběh byl postaven především na hereckých výkonech hlavních představitelů. Slávka Budínová dostávala na přelomu 60. a 70. let ty nejkrásnější role a dokázala je využít do poslední kapky. Stejně dobře jí sekundovala mladičká a zdánlivě nezkušená Jana Šulcová. Tradičně vynikajicí Rudolf Hrušínský si vystačil téměř beze slov a jeho žena "ranařka" Antonie Hegerlíková rozmlátila byt obstojně :-) ()
Janko Roháč točil celý život pro Českoslovesnkou televizi a je to formát, který má zmáknutý dokonale. V Dlouhé bílé niti dokázal, že je schopen natočit i psychologické drama, které by s větší výpravou sneslo filmové plátno. ()
Drsná patologičnost vztahů. Moc ouzko mi bylo. Příběh popisující zamilovanost dvou generací žen jedné rodiny.. ()
Počáteční lehký humor, který nás přivítá v jedné malé vesnici s několika desítkami chalup, stodol a chlívů, se postupně mění v excelentní psychologické drámo, opravdu skvěle sepsané, veškeré dialogy i hlas svědomí našich postav, sehrané a nasnímané také úžasně, plus Luboš Fišer, že ano? Každý si zde určitě najde svého herce, ústřední ženská dvojice bezpochyby vévodí, ale co zde předvádí Antonie Hegerlíková, byl pro mne tak trochu šok, v tom nejlepším slova smyslu, zvlášť ta přímá konfrontace se sokyní... ()
Skvělé milostné drama, ve kterém velice překáží vypravěč. Tenhle přežitek z doby nadvlády rozhlasových her nad těmi televizními naštěstí už vymizel. Dumám nad tím, proč vůbec byl použit. Zřejmě, aby i diváci chudší duchem měli možnost pochopit děj. Jak ukazuje Martin741 tahle snaha se bohužel minula účinkem. Kde není špetky inteligence, ani tisíce vypravěčů nepomohou. ()
Destruktivní typologie českého venkova v jeho postdubčekovském milieu. Dusivá atmosféra, jíž nakonec musí chtě nechtě podlehnout i onen podivuhodný milostný trojúhelník, prorůstá myšlenkami člověka a pomalu jej rdousí až do posledního živoucího nádechu. Plastický obraz tehdejší doby, která se zalykala v zoufalství, beznaději a vzájemné nenávisti. Jílkův příběh je mmj. vynikající galerií křehkých lidských charakterů ve skvělé interpretaci předních českých herců – na prvním místě se sluší připomenout Rudolfa Hrušínského, Slávku Budínovou a mladinkou Janu Šulcovou. Jak jednoduché je stvořit peklo na zemi. ()
(2x) Byla jednou jedna vesnice a v ní lidé. Nešťastně zamilovaná vdova, její dospívající dcera, věčně opilí předseda, družstěvník a účetní a tak dále. ,,To nejde... dělat štěstí z jiného neštěstí," komentuje vypravěč jednu z posledních scén a současně vnitřní monolog starého Francka. Tento filozofický výrok ale jakoby nakonec odrážel konání a osud všech ústředních postav ve vesnici, kde se odehrává drsný psychologický příběh se zajímavou konfrontací postav matky a dcery... Jedinečný příspěvek Jána Roháča do filmové tvorby v dramatickém žánru, jinak vynikajícího režiséra zaměřeného spíš na hudebně zábavní filmy, pořady a estrády. Dlouhou bílou nit provází vedle silného příběhu a hereckých výkonů na čele s mladičkou Janou Šulcovou i forma vyprávění s rozsáhlým partem pro doprovodní komentář (zvláště v osobitém dlouhém úvodu) a pozoruhodná kamera Ivana Šlapety zesilňující atmosféru i častými detailními záběry na obličeje herců. 70. léta československého filmu vystartovala vedle často podprůměrných normalizačních námětů i řadou kvalitních filmů během prvních let, ve kterých doznívaly trendy "zlatých šedesátých"; tohle je jeden z nich. 90% ()
Lukavského mentorský komentář rytmizuje odbyle vyprávěný příběh s takovou nečekanou vytrvalostí, že se hranice mezi filmovým vyprávěním a edukací rozplyne, a divák dlouho netuší, z čeho si vzít či nevzít příklad. ()
Je to neveselé, ubolené, pochmúrne, tragické, ale zároveň geniálne zrežírované a zahrané. Prehliadka silných a výrazných žien, nezaujímavých a nerozhodných chlapov. Atypické na dobu vzniku. Janka Roháča si dávam do hladáčiku, viac si ho preskúmam. PS: presne ako píše LiVentura: drsná patologickosť vzťahov. I mne bolo pri sledovaní hodne úzko. ()
Vrcholný dozvuk Nové vlny bez alegorické zátěže, se syrově neúprosnou sondou na dno lidských vztahů, do samého jadřince touhy po lásce, která, alespoň na malou chvíli, pomůže překlenout propast osamění. ()
Zdařilé psychologické drama, které zprvu našlapuje zlehounka, v druhé půli však tvůrci utáhnou šrouby a valí to na diváka bez kompromisů.. Ovdovělá Slávka Budínová miluje ženatého muže a trpí tím ona i její dospívající dcera, půvab mladinké Jany Šulcové je nepřehlédnutelný.. Výborný Rudolf Hrušínský mezi dvěma ženami, ta první je manželka, tu druhou má rád.. Antonie Hegerlíková si střihla zrazenou manželku v kvalitě A+, podala strhující a pro mě asi nejvíc mrazivý herecký výkon.. ()
Taková vesnická balada s pochmurnou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Jen ten vypravěč, který četl každý záchvěv vnitřních myšlenek a viděl všem postavám až na dno duše, mi jaksi neseděl. Bylo to dost dlouhé a beznadějné podívání! Co zbylo z víry, kdysi zde naplno žité jako v mnoha jiných českých a moravských vesnicích? Snad jen ty svaté obrázky nad manželskou postelí! Ta duchovní zbídačelost vesnice jistě odpovídala realitě po více než dvacetiletém budování socialismu. Film sice ukazuje bezútěšnost a vyprázdněnost vesnického života 70. let minulého století, ale o příčinách cudně mlčí. Ba právě naopak: Snaží se nám namluvit, že každý, kdo má co do činění s vírou, je více či méně pošuk a směšná karikatura. Pro tohle "ujetí" nemohu hodnotit více než 3 *. ()
Už úvodní záběr na vesnici, kde jsou slyšet různé vesnické ruchy jako bučení, kokrhání, štěkot psa, a začínají titulky, dává tušit, že tohle bude nevšední zážitek. Začíná se odehrávat příběh matky a dcery (výborná Slávka Budínová a mladičká Jana Šulcová), které obě touží po lásce. Vůbec to ovšem není laciné téma, je to vytříbené drama, kterým nás provází hlas vypravěče Radovana Lukavského. Dlouhá bílá nit stojí a padá na všech hereckých výkonech postav, které se ve filmu vyskytují. Tohle je fakt podívaná, ze které nelze odtrhnout zrak!! Podmanivou hudbu vytváří nádherná práce Luboše Fišera, ty různé smyčky a tóny to je prostě jako vždy klasa!! Nebo kamera Ivana Šlapety, která zabírá různé úhly, pohledy nebo nájezdy na tváře a oči, to je nadčasová kameramařina. Režisér Ján Roháč nebyl jen tvůrce zábavných věcí pro divadlo Semafor, ale i režisér psychologických příběhů jako je Dlouhá bílá nit. Jaká škoda, že tak brzy zemřel. ()
Neobyčejně zahraný obyčejný příběh ... ()
Slušné rodinné "ženské" vztahové drama na vsi. Černobílý materiál a ponurá nálada činí dojem staršího díla. ()
Filmy Jana Rohaca su tu precenovane a ne ze ne, nic sa tam nedialo, je to len prazdna a nudna normalizacna konzervacka, dialogy vyfucia do prazdna, nic sa nedeje. 5 % ()
Dalsi, prede mnou ukryty klenot z nasi televizni tvorby... Vyborny komentar vypravece Radovana Lukavskeho nas privede do jedne zapadle vesnice, kde je na prvni pohled vse tak, jak ma byt. Vytecne zahrane a dobre natocene. Cela rada velmi dobrych dialogu. Jana Sulcova byla moc hezka holka, neni se cemu divit, ze byla tolik obsazovana. Stepnicka hral neskutecneho idiota.-). Vyborny film. ()
Perfektní ztvárnění krutosti stárnutí, strachu ze samoty a velkých rozhodnutí. Čas omlel všechny hrany, málokdo už dovede stát zpříma a jít za svým. Nic už není černé či bílé, jsou jen odstíny šedi. Těžko volit, když vysvobozujeme ze samoty jednu ženu, zároveň odsuzujeme k beznaději tu, jež opouštíme. Kde hledat viníky lidského zblbnutí? Nemám tušení...90% ()
Autentické ale nudné... ()
Není pro hlavní proud diváků, a sice zajímavý, ale režisér nakonec ho nezvládl na sto procent. ()
Související novinky
Zemřela Jana Šulcová
Ve věku 76 let opustila pozemské jeviště a plac jedna z nejoblíbenějších hereček 70. a 80. let Jana Šulcová. Už jako dítě navštěvovala Dismanův rozhlasový dětský sbor, účastnila se školních… (více)