Režie:
Jaroslav BrabecObsahy(1)
Jan Masaryk se stal legendou a mučedníkem českého politického nebe. Syn slavného otce se narodil roku 1886 a záhadně zemřel právě před padesáti lety. Byl jen šarmantním, vtipným a „lidovým" politikem, který vykonal mnoho dobrého pro Československou republiku? Jeho život jako by symbolizoval osudy naší země ve 20. století: Člověka, jenž vzešel z „nejdemokratičtější rodiny, jaká tady byla", nejprve jedna totalita – ta nacistická, vyhnala ze země, a příchod té druhé – komunistické, ho nakonec zahubil. Jan Masaryk však nebyl jen oběť. Nikdo není pouze oběť. Jeho život je nejčastěji vnímán pod zorným úhlem jeho smrti. A proto jen málo známé skutečnosti z jeho kostrbaté životní pouti objevuje filmový štáb, který se vydal po jeho stopách. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Dvoudílný dokument, ve kterém se v prvním díle věnujeme životu Jana Masaryka od narození až po únor 1948, druhý díl pak nabízí asi 10 verzí, které vznikly od roku 1948 až do roku 1993 o Janově smrti. Filmově je dokument hodně strohý, nic objevného neukáže, tematicky je však určitě obohacující a připomíná, že to Jan měl po celý život nesmírně těžké. Hudba: Petr a Pavel ORM ()
Melancholický bohém...s velkou potřebou pravdivosti... Druhá část jen o smrti... ()
První díl je zajímavý, celkem kvalitně zpracovaný. Ten druhý je naprostá blamáž, odpad. Zajímavý komentář: Petr1Angelov ()
Pěkný dokument, spousta zajímavých informací, první díl byl rozhodně lepší a poutavější, druhý byl jen o domněnkách o záhadné smrti Jana Masaryka (což je samo o sobě velmi zajímavé), ale bylo to podáno velmi nudnu formou a vlastně nakonec po hodině stejně nic nevíme. Kdyby byl tento dokument jednodílný, byl by to téměř na 5*, takhle (hlavně kvůli druhému dílu, dohromady za 3*. Stejně ale doporučuji. ()
1. díl o Masarykově životě, včetně nastínění jeho psychických potíží nebo vztahu s otcem, je velmi zajímavý a přínosný. ___ 2. díl o Masarykově smrti je na tom o něco hůř, ale za to trochu může i samo kontroverzní téma, že je místy zachyceno poněkud chaoticky či dokonce bulvárně (až mě napadlo, jestli to nebyl přímo záměr, ukázat, kam až jde ve všech těch verzích zajít). Podle mě už dnes není podstatné, co přesně se tehdy v Černínském paláci stalo. Význam téhle kauzy vidím především v tom, jak různě se v následujících letech a dekádách s fakty onoho případu nakládalo. To je tu ukázáno poměrně dobře, narozdíl od dokumentu Krok do prázdna Jana Masaryka. Ten vznikl až v roce 2011 a využívá možnosti zohlednit i vyšetřování z roku 2003, jenže z něj vychází tak, jako kdyby v tom roce 2003 objevili veškerou pravdu světa (a přitom tehdy o smrti JM ani nevznikla pořádná monografie). ()
Reklama