Hlavička
Coup de tête
Hothead
Hlavička
Režie:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Claude AgostiniHudba:
Pierre BacheletHrají:
Patrick Dewaere, Dora Doll, Corinne Marchand, Michel Aumont, Mario David, Jean Bouise, Jean-Pierre Darroussin, Robert Dalban, Paul Le Person (více)Obsahy(1)
Patrick Dewaere v hořké komedii o životě, fotbalu a mužích v ofsajdu. Když je François Perrin, druholigový fotbalista a tak trochu sukničkář, zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, rozhodne se nespravedlivému rozsudku vzepřít naprosto originálním způsobem. Chce najít svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (51)
Od Jean - Jacquesa Annauda, režiséra výpravných experimentálních filmů, bych takovýto film rozhodně nečekal. Skvělá odpočinková komedie z fotbalového prostředí s vynikajícím Patrickem Dewaerem v hlavní roli. Humor je zde, navzdory obhroublému prostředí, velice inteligentní a skvělý scénář Francise Vebera se strefuje jak do vymaštěných rádobyfanoušků, tak do vyžraných funkcionářů. P.S.: Slečna Lefébvrová je nádherná. Na Françoisově místě bych se za ní vydal taky :-))). 85%. ()
Hořká "fotbalová" komedie s předčasně zesnulým Patrickem Dewaerem v hlavní roli. Jedna z kvalitnějších komedií z francouzské produkce konce 70. let. ()
Sport mam rad, fotbal zvlast a tato komedie se dle me hodne povedla. ()
"S chutí do toho a půl znásilnění je hotovo." Na znásilňování nemám koule, ale kdyby mě z něj obvinila krásná Stéphanie, tak bych se k němu hrdě přiznal a odseděl bych si to jako chlapák. Jenže útočník provinčního fotbalového celku Trincamps Francois Perrin o takovou poctu nestál, čemuž taky rozumím a dost mě bavilo, když se pokusil spáchat čin, za který byl odsouzen. Ještě víc mě bavilo jeho poletování na hřišti a úplně nejlepší bylo, když dal svým ctihodným udavačům najevo, že pro ně není v jeho zadku místo. Takhle má pomsta vypadat a mně k úplné spokojenosti chybělo jen to, že pohyb hráčů na zeleném pažitu ani trochu nepřipomíná závěrečná kola Francouzského poháru. ()
Neni to zrovna komedie, u který bych se válel smíchy, ale za vidění to stojí. První polovina teda byla výrazně lepší. Ve druhý polovině film začne hrát i na trochu vážnější strunu a pokouší se o nějakou kritiku společnosti, ale už to neni ono a moc jsem se už nezasmál. Zároveň, když už teda film chce vypadat vážně, tak nedává moc smysl, aby někomu začali najednou rozdávat auta, byty a pomalu se před nim všichni plazili po zemi, když sice dal 2 góly, ale ty neměly vůbec žádnej význam, protože se stejně hrála ještě odveta 60% ()
Druholigový fotbalista je zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, která ho při identifikaci označí za pachatele. Jeho cílem je uprchnout, vyhledat svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen... Rád bych si někdy tento zábavný tragikomický příběh vychutnal znovu - je to přece jen už více než 20 let, kdy jsem ho viděl naposledy. Snímek hodnotím na základě veskrze kladných vzpomínek, díky nimž mám Coup de tęte v paměti jako černohumorný a překvapivě chytrý film z fotbalového prostředí. ()
Překvapivě chytrá, dobře obsazená komedie, která je do jisté míry o fotbale, ale především o lidských charakterech a pokřivených poměrech v jednom malém provinčním městě, kde se každý zná s každým a jeden velký podnikatel vlastnící zároveň fotbalový klub k pobavení plebsu rozhoduje vlastně o všem. Film mi svým černým humorem a exemplární ukázkou malosti svých antihrdinů tak trochu připomněl, i když pochopitelně bez politického rozměru, známý Formanův snímek Hoří, má panenko. Pátá hvězdička utekla Annaudovi jen těsně, stačilo ještě trochu víc zatlačit na kvalitu dialogů a přidat pár gagů v hlušších pasážích. Hlavička je komedie, která stojí hlavně na vtipném a nosném scénáristickém nápadu. Celkový dojem: 85 %. ()
Vladimir Cosma, Patrick originálně nečekaně a krásné dialogy plné milého humoru. ()
Je dost nepovedené, říkat satiře komedie, leckoho to může zmást. Ale já se nedala a jukla na mě téměř Blierovská satira s Jeunetovskou lehkostí duše. A hlavně mě opět přesvědčil Dewaere, že je ho nesmírná škoda. Zlobím se na něj od doby, kdy jsem viděla Nelítostný souboj. A zlobím se na něj stále víc a víc, mohl stále ještě hrát, ale to on ne, to on si radši spáchá sebevraždu. ()
Dva góly, tak tenká je hranice mezi uznáním resp. (pomíjivou) slávou a definitivním zapomněním. Hlavička to je především černohumorná drobnokresba (pokřivených) charakterů jednoho maloměsta, prostřednictvím místního (fotbalového) ansáblu, kde se stírají (do příští Ne resp. zápasu) rozdíly mezi úředníkem, majitelem autobazaru, řezníkem, holičem, soudcem.... a také příležitost pro jednu dávno z(a)tracenou existenci k (sladké) pomstě za (ne)spáchaný zločin. A ano, souhlas, nekouknout se předem na jméno režiséra a neznat dopodrobna jeho filmografii, tipoval bych, že si Miloš Forman, před jeho emigrací do Ameriky, udělal malou odbočku do Francie a natočil lehce uvolněné apolitické pokračování jeho hořkosladké tragikomedie. S malou obměnou, tj; „studijní lokaci“ v podobě hasičského bálu, zde vystřídalo fotbalové hřiště s jeho zázemím. Jak vidno, lidská omezenost a malost skutečně nezná hranic. A vůbec nevadí, že, co se sportu týče, tak víc než čutání do balónu, se v tomto snímku šplhá. Po čem? Co je zrovna po ruce. Místní „Julie“ už totiž netrpělivě čeká, na svůj pravidelný zásun pardon přísun „lásky“ aneb SPOILER scéna (pro romant. duše) jak z pera mistra cechu W. Shakespeara, dějiství prvé: na balkóně Julie, pod ním nadržený tokající resp. vrkající holoubek, světoběžník Romeo- fotbalista, toho času bez angažmá, F. Perrin a jejich „štěstí“ bránící, chrápající hovado resp. předčasně se vrátivší manžel. Příběh zrady a následné pomsty tedy může začít. Výsledný resultát. Objektivně za (silné) 4*, ale subjektivně (i s přihlédnutím k faktu, že bych musel zapátrat hodně hluboko v paměti, kdy naposledy mi jakýkoliv snímek vykouzlil takovýto sladkotrpký úsměv na rtech) 5*. Avšak nostalgie stranou, kvalita skutečně neabsentuje. Zde je důkaz. Snímek se může opřít o jemný černý humor, pro mě zcela neznámého, sympaticky bezprostředního P. Dewaera, jistou nerušící režii a především inteligentní scénář, co psal sám život. Jako pověstná třešínka na dortu je tu potom krásná F. Dougnac aneb SPOILER, možná prohrajete dílčí (fotbalový) zápas, důležitější je však vyhrát ten životní, tj; (krásnou), pohodovou ženskou. Navíc tu ústřední melodii jsem si pobrukoval ještě notnou chvilku po skončení snímku. Nevím jak vám, ale mně (narozdíl od geniálních matematiků) tohle ke spokojenosti stačí. 90% P.S. dabing si (souhlas s kolegou dopitak) musely právě naše kapacity zvláštním způsobem skutečně užívat. Také je to na výsledku patřičně vidět. Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): gudaulin [Special thanks: DaViD´82, on ví....] ()
Srandy se člověk prakticky nedočká, ale jedná se o velmi milý a málo známý snímeček. Místní úchyly jistě nepotěší zpráva, že k plánovanému znásilnění samozřejmě nedojde. Ono takové znásilnění není vůbec žádná sranda. Všechna čest před těmi, kteří se přemohou a bez projevu lítosti si svojí slabší oběť podají. Náš hrdina si tedy místo znásilnění vychutná alespoň všechny, kteří se na jeho křivém usvědčení podíleli. Celkově se nejedná o žádný zázrak světového formátu. Vyloženě špatné to ovšem také nebylo. Lepší 2*. ()
Francouzské komedie mám rád, ale tahle mi nesedla. Možná je to tím, že nejsem fanda Patricka Dewaereho (vždycky mi přišel jako takovej divnej šmírák, kterýmu bych nejradši dal pěstí do nosu) a zároveň mi nic neříká ani fotbal (na sport nejsem a kor fotbal mi přijde extrémně nudnej). Takže v ohledu k těmto dvěma faktorům to ani jinak dopadnout nemohlo. Ale neupírám tomu filmu pár excelentních scén, u kterých jsem se válel smíchy. Hlavně tedy večeři, kde Dewaere nasraně vysvětlí padouchům, co jim následující den provede a to, jak se ten následující den doopravdy odehraje. ()
70% Fotbal nemusím, ale jako komedie to funguje a Annaud se za svůj druhý celovečerní snímek nemusí stydět (popravdě, on se nemusí stydět za žádný ze svých filmů, vyjma Minora:-P). o Patricku Dewaereovi jsem v životě neslyšel, ale teď vidím, že bych si na něj měl dát pozor. Škoda, že umřel tak brzy. ()
Jeden z přínosů k mapování francouzské společnosti, kde vyniká předčasně zesnulý Patrik Dewaere. Oprávněně má pocit křivdy, náhoda mu pomohla, že byl vytažen na výsluní maloměsta, a tak si může vyrovnávat účty s těmi, co mu ubližovali, co jím pohrdali. Přední v městečku jsou z jeho počínání vyděšení, vyvolává v nich značný strach a paniku, a těžko se vyrovnávají s novou situací a obnovují svoje EGA. Každý ví, podobně jako i Hlavička, že možnost vyrovnat si účty, je jen dočasná. Pak se vše vrací do normálu, většina lidských povah se nemění. Výsledně, pro Hlavičku, vše dopadá snad dobře, idylicky, neb si k sobě našli ve finále cestu dva lidi, ON a ONA, a film se s námi loučí v okamžiku, kdy jsou spolu šťastní. Zajímavosti: Francois Perrin není tak trochu sukničkář, Tohle nehezké slovo vymysleli určitě nějaké závistivé drbny, a Francois by se křivdilo, on jen navazuje občas hezký vztah k ženám, což je přece pro nezadaného muže s přirozenými potřebami po druhém pohlaví samozřejmostí. ()
Muž v ofsajdu vzupuruje... takřka neočekávatelným způsobem. Hořká komedie z pera Francise Vebera si poměrně svižně odsýpá v rytmu hravé titulní melodie s pískacím sólem a v průvodu ironického vyprávění hlavního hrdiny. Patrick Dewaere předvádí v hlavní roli svůj obrovský přirozený talent i charisma, role futbalisty a vášnivého záletníka s neotřelým postojem ke své nesnadné situaci mu nesmírně sedla. Dewaere opět potvrzuje, jakou velkou ztrátu pro francouzský film nasledujících období znamenala jeho náhlá sebevražda. Hlavička má v první řadě jediný velký cíl pobavit diváka a daří se mu to díky Dewaerovi i skvělému scénáři úspěšně, ale zároveň umí být vedle zábavy i nebývale kritická a otevírá na svou dobu odvážné téma, což si zaslouží speciální zmínku. Výborně jsem se u ní pobavil a po opakovaném zhlédnutí, kdy jsem film s úspěchem nabídl i svému kamarádovi, přihazuji zbylou hvězdičku. Sláva naším hochům, hip, hip, hip! Hanba naším sokům, hip, hip, hip! 85% ()
Hodně hořký film, ve kterém se moc není čemu smát. Začátek je takovej rozpačitej, ale konec opravdu stojí za to, Perrin s nima ukázkově vyjebal. Výborný český dabing Filmového studia Barrandov z roku 1982 s Václavem Postráneckým v hlavní roli. ()
Začíná to vydařeně a vtipně - rychlý sešup druholigového fotbalisty, který přijde o místo v manšaftu i v práci, jeho rychlokurs afrického zeměpisu s černými kolegy při úklidu ulic a falešné nařčení. Následuje pomsta, když se nevýrazný exfotbalista ve vězení změní v jakéhosi maloměstského Monte Christa. Smůla, že se film nechává ve střední části příliš unést fotbalem, scény z hřiště jsou zbytečně dlouhé a film zdržují. Nadlouho se také vytrácí linka s (ne)znásilněnou slečnou. ____ Film je francouzský a navíc ze sedmdesátek, takže se nedají čekat přílišné ohledy k ženám: nějaká ta facka nebo malé znásilnění přece žádné neublíží, že? ____ KOUSEK DĚJE - Jen na okraj: hrdina se sice na policii vychloubá svými sexuálními výkony, v sebekritickém momentu ale slečně Lefébvrové přizná, že často nedokáže uspokojit ani ty, které to po něm chtějí. Takže je otázkou, jestli ten žebřík postavený v závěru filmu slečnou natěšenou, že už konečně přijde nějaká akce, nebyl jen zbytečnou námahou. /28. 6. 13./ ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 16.4.1983, réžia českého znenia (ÚPF 1981) = ZDENEK SIROVÝ (17.2.2011) ()
Tak to mě opravdu bavilo, Patrick Dewaere je tedy pěkné kvítko. Současně jsem ocenil onen kritický přesah nad rámec běžné komedie a navíc ještě pěkné dialogy, byť občas hořkosladké. ()