Druhá nebo první

Vůbec jsem nečekala, že by se mi tenhle film tolik líbil. Hlavně první polovina byla skvělá, ta druhá už trochu uvadla (proto těch 4*), ale i tak se jedná o kvalitní film. Julia Roberts zde byla naprosto skvělá a krásná - jako obvykle! Její postava Isabel mi byla hodně sympatická a vždycky, když se jí přihodila nějaká nehoda s dětmi, tak mi jí bylo líto, protože jsem věděla, že si to na ní Jackie vybije. A právě postava Jackie mi zde hodně vadila (v dobrém slova smyslu). Jackie mi nebyla vůbec sympatická, ačkoliv jsem chápala její postoj k celé věci, ale třeba ta věc s lístky na koncert - to byla opravdu podpásovka! Ed Harris zde mohl dostat trochu víc dramatického prostoru, přišlo mi, že by ve filmu vlastně ani nemusel být. Hodně mě taky potěšila přítomnost Jeny Malone a Liama Aikena, který zde byl ohromně roztomilý! (14.03.2017)

OBSAHUJE SPOILERY...i když ty samý jako ofic. text distributora Vždycky, když je někdo pátý kolo u vozu, musí umřít, aby to ostatním ulehčil. Nevím, proč to v těch Hollywoodskejch výplodech tak vždycky je, když daleko dramatičtější je představa, že se budou dvě kočky dál dělit o jeden píseček, a to i v případě, že se žádná z nich nesnaží mít ho jen pro sebe, protože podvědomě každá Micka chce aspoň právě stejnej díl, jako má ta "mladší" nebo naopak ta "zkušená". A je jedno, že za jiných okolností by byly nejlepšími kamarádkami (je znát, že vkus pánů na ženy se často příliš nemění). A součástí kteréhožto písečku jsou navíc děti - upřímné to bytosti, co ve svojí čistotě a přes svou lásku k biologickým rodičům složí v rámci sdělování denních zážitků mamince kompliment ženě, která "zabírá" její místo. Kompliment, který přes radost ze spokojenosti ratolestí, vás, jako člověka, chtě nechtě bolí. Patos z toho odkapává, ale za vztah mezi kočkami na rozpálené plechové střeše předhánějící se která z nich, ač se spálenými tlapičkami a respektem k té druhé, vypadá víc "jakoby nic", si to u mě vysloužilo ne druhou ani první, ale třetí hvězdu. (12.06.2011)

Typický příklad projímadla na slznou zácpu. První mamča v cílové rovince, druhá na startu, taťka preferuje tu druhou, protože je mladší, hezčí a zatím neumírá, zatímco první dávají přednost děti, a to nejen kvůli jejím beznadějným vyhlídkám, ale možná i proto, že je jejich. Prostě máma je máma je máma. (23.12.2015)

Prečo tá Susan Sarandon v posledných 15-tich rokoch hrá až na malé výnimky v takých sračkách? Celkom ľutujem, že som sa kvôli nej dala zlákať a dala som tomuto filmu šancu - prítomnosť Julky Robertsovie mi mala byť dostatočným varovaním. Každopádne, niečo čo sa tak okato a prvoplánovo snažilo rozplakať chudáka sentimentálneho a rodinne založeného diváka som už dlho nevidela. Inak sa de facto stotožňujem s komentárom od užívateľa dobytek - teda až na to, že som pri pozeraní filmu nevarila. (Čo som teda mohla, pretože by to bol aspoň produktívne strávený čas.) (29.12.2013)

Velice zajímavý příběh, který vezme za srdce. Sblížení se s macechou a smíření se s maminčinou nemocí. Kdo má kousek srdce v těle, tak ho tenhle film uchvátí. Drama s nádechem komedie jak má být. Pokud nevezmete v potaz, že některé scény jsou příliš uspěchané a některé na víc. Ale jestli jste tak trochu stejný jako já a moje máma, vezmete kapesníčky a popcorn, sednete si, přikryjete dekou a spokojeně koukáte jak se jejich život hroutí a znovu buduje. (02.04.2009)