poster

Drákula

  • Česko

    Dracula

  • USA

    Dracula

  • Slovensko

    Dracula

Horor / Romantický / Drama / Thriller

USA, 1992, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • POMO
    ***

    Dokonalá ukážka dokonalého víťazstva formy nad obsahom. Coppola akoby sa snažil čo najdôveryhodnejšie a zároveň najefektívnejšie preniesť Stokerove fantázie do sugestívnych filmových obrázkov, ale zabúdal pri tom na postavy a samotný príbeh. Po vizuálnej a hudobnej stránke je tento film úchvatným. Výprava, kostýmy, kamera (hlavne hra s tieňmi), jednotlivé surrealistické obrazy, to všetko je v prekrásnej harmónii s hudbou Poliaka Wolciecha Kilara. A casting! Reeves ako elegantný Jonathan, Winona ako krehká Mina, Hopkins ako démonický Van Helsing, Tom Waits ako "hmyzofil" Renfield a hlavne Oldman ako odpudzujúci a zároveň hypnotizujúci gróf Dracula, tí všetci akoby sa pre tieto role narodili. Lenže nech je to všetko, čo vidím na plátne, akokoľvek úchvatné, načisto to postráda srdce príbehu, ducha, ktorý by ma napriek znalosti látky dokázal na dve hodiny opäť vtiahnuť do príbehu a nedať mi do konca vydýchnuť. Coppolova DRACULA je gotický horor podľa klasickej predlohy, pri ktorom by ma nevyrušovalo vyžieranie popcornu. A to by sa mi napríklad pri Herzogovom NOSFERATOVI (1979) stať nikdy nemohlo.(27.5.2002)

  • tron
    *****

    „Nikdy nepijem... víno.“ Úchvatné a omračujúce. To boli prvé slová, ktoré mi napadli pri sledovaní tohto úžasného retra. F.F. Coppola (APOKALYPSA, KRSTNÝ OTEC 1 - 3) sa drží Stokerovej knižnej predlohy pietne, takmer akoby adaptoval Bibliu. Nezabúda sa pridržiavať pôsobivých historických reálií (Drakulov príbeh je inšpirovaný kedysi skutočne žijúcim Vladom Tepešom alias Narážačom alias Nabodávačom, teda rumunským šialencom, obedujúcim uprostred smrteľného stonania na koly nabodnutých vojnových zajatcov). Zároveň Coppola nenechá ukrivdených ani fanúšikov „obyčajných“ hororov a ponúkne im plné hrste násilia, sexu a gotiky. Upíri nepatria k mojim žánrovým favoritom, tu by som skôr upriamil pozornosť na Mary Shelley (ktorú mal Coppola podobne, ako DRACULU, tiež „ultimátne“ sfilmovať, nakoniec sa však uspokojil s produkciou a réžiu prenechal Kennethovi Branaghovi). Napriek tomu dávam pred týmto filmom dole klobúk. Ak na tom budete podobne, odporúčam komiksovú novelu „Dracula: Skutočný denník Jonathana Harkera“ od Radima Kočandrlea z roku 2005, líčiacu podľa mňa najpôsobivejšiu časť románu.(8.12.2007)

  • Djkoma
    *****

    Dokonale až divadelní kulisy. Miniaturní lokomotiva projíždějící krajinou. Hravé stíny Draculy. Dokonalý Dracula. Nevinná Winona Ryder. Mladičky Keanu Reeves. Herecký učitel Anthony Hopkins a další v naprosto úžasně vybroušené adaptaci, která se snaží, o co nejvěrnější atmosféru a zobrazení knižního světa. V tomto filmu je něco magického co nutí se diváka nesmát, když vidí až nečekaně "špatné" efekty, kterou jsou však záměrné. Musím se chvílemi smát, když někdo tento film shlédne a nelíbí se mu a pak si přečte knihu zjistí kde jsou rozdíly a nelíbí se mu ani kniha. Je naprosto zcestné požadovat adaptaci knihy, která je vedena jako korespondence mezi několika lidmi. Divák není zvědavý na Ninu, která otevře dopis od svého milovaného a začne číst řádky o jeho práci pro Draculu. Divák chce vidět co nejvíce děje odehrávat se v reálném čase a chce, aby ho děj pohltil a to s některými prvky v knize opravdu nelze. Dracula od Coppoly těží z několika fiktivních pravd, které po mnoha adaptacích vznikly. Mezi ně patří charaktery postav, které jsou měněny a některé události se časem naprosto vynechali, tudíž vytahuje ze zbytků Draculy to nejlepší a spojuje to s nejlepšími herci, které mohl sehnat. Za to mu děkuji a film mám velmi rád jako takovou přímo divadelní pohádku.(13.10.2004)

  • sud
    **

    Já nemám nic proti tomu, když si někdo nějakou legendu vyloží po svém, ale nemělo by se nic lámat přes koleno. Francis Ford Coppola nám zloducha drákulu přetavil v oběť, neřkuli tragického hrdinu. Krom toho na mne výprava a kulisy nepůsobily nijak atmosféricky či hororově. Kostýmy pěkné, herci standartně dobří (i když Gary Oldman na mne moc jako Dracula nepůsobil), horor to asi ani neměl být, spíše temná hororová romance. Dokoukal jsem to, nelituji toho, film to není špatný - ale není to Dracula! 40%.(5.7.2011)

  • Tom Hardy
    **

    Vezmu Drákulu ze dvou pohledů. 1) Jako člověk nezasažený předlohou jsem byl zasáhnut atmosférou a pěknou (leč trochu moc Schumacherovsky barevnou) výpravou, překvapen řadou karikatur a tísnivých scén, což bylo na slabší (ale slušné) 4 hvězdičky. 2) Po přečtení knihy jsem občas netušil, zda se nemám začít smát. Z přemýšlivého Arthura je úchylný podivín, ze živelné Lucy pomalu nadržená děvka, ze ctnostné Miny je nevěrná puberťačka a chladně racionální Drákula se chová jako nebezpečný maniak již od prvních minut (scéna, kdy tasí meč na krk Jonathana je přinejmenším divná). Van Helsing v knize budí respekt a úctu, ve filmu vypadá jako posedlý starý blázen a naprosto postrádá nonšalantní nádech své předlohy (těží pouze ze samotného Hopkinse). Tyto podivné postavy, které mi moc neseděly již před přečtením knihy (takové malé muzeum kuriozit), jsou tedy pouhou exhibicí samotného filmového díla a nikoli knižní předlohy. Často jsou ve filmu hrátky se stínem, který však v předloze Drákula nehází a též se zapomnělo (až na závěr) na hostii, jednu z nejdůležitějších částí protiupířího arzenálu. Děj se často odklání od předlohy (úvod, uvěznění Jonathana) a v některých momentech jsem nabyl dojmu, že snad sleduji úplně jiný příběh. Především "románek" Miny a Drákuly je trpkým poupravením děje. Fakt, že jde o pouhý výplod samotného filmu, by zas tolik nevadilo, ale tyto scény značně podkopávají jednu ze základních myšlenek knihy a sice absolutní věrnost tomu, koho milujeme (tento klíčový prvek knihy je vůbec ve filmu celkem často opomíjen a díky tomu není tak úplně jasné, proč některé postavy jednají jak jednají). To, kde se film a kniha rozcházejí, by vydalo na esej o několika stránkách a z některých zdejších komentářů jsem nabyl dojmu, že řada lidí, kteří zde hodnotí jako "věrné předloze", buď nikdy předlohu nečetli a nebo si z ní už naprosto nic nepamatují. Ale abych nekřivdil, několik scén je úchvatným převedením knihy, je jich však pomálu. Mé výsledné hodnocení filmu je tedy hodnocením člověka, jehož kniha naprosto uchvátila a nezávisle na faktu, že atmosféra ve filmu funguje tak, jak má, je nyní pro mě osobně Drákula F. F. Coppoly "pouhým" solidním gotickým hororem a především pak těžce nezvládnutou adaptací, u které by možná i šlo akceptovat změny v ději, kdyby ovšem v úvodu filmu nebylo hrdě proneseno Bram Stoker's Dracula...(10.7.2005)

  • - Scéna, kdy Gary Oldman olizuje břitvu s krví Keanu Reevese, se natáčela pozdě po půlnoci a Oldman měl již něco ostřejšího vypito. Alespoň to ladilo s náladou jak ve filmu, tak na place. (Pavlínka9)

  • - Oblečení, které má na sobě Dracula v závěrečné scéně, kdy umírá, je inspirováno obrazem Gustava Klimta, pod názvem „The Kiss“. (Pavlínka9)

  • - Keď doktora Sewarda (Richard E. Grant) napadne Renfield (Tom Waits), pohryzie ho do krku na pravej strane. Keď ich od seba odtrhnú, doktor Seward si drží ruku na ľavej strane. (JančiBači)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace