Režie:
Jaro RihákScénář:
Jaro RihákKamera:
Juraj LiptákHudba:
Peter BreinerHrají:
János Bán, Nikita Iljič Tolstoj, Jozef Kroner, Rudolf Sloboda, Ina Gogálová, Ivan Romančík st., Milan Antol, Ľubomíra Krkošková, Dagmar Edwards, Marta Lachová, Rudo Sikora, Milan Bahúl (více)Obsahy(1)
Osudy významných slovenských osobností v histórii prinášajú silné dramatické príbehy i svedectvo o dobe, v ktorej žili. Tragický a zložitý život lekára Alberta Škarvana, ktorý bol priateľom a obdivovateľom veľkého ruského spisovateľa Leva Nikolajeviča Tolstého, je aj pozoruhodnou konfrontáciou životných postojov dvoch osobností v časoch, kedy sa pacifistické názory ostro zrážali s realitou. (RTVS)
(více)Recenze (15)
Přiznám se, že mi postava Alberta Škarvana nijak zvlášť k srdci nepřirostla. ()
Můj první dojem byl skvělý. Krásný životopisný film. Jenomže když jsem ten film viděl podruhé, už mi to přišlo jako slepenec, a když jsem to viděl potřetí, tak už se mi líbilo jen dvacet procent filmu.***A přece jde o výpověď o době, přes hlavní postavu, Alberta Škarva, jeho těžkosti, jeho vztahy.***Film patří pro mě mezi ty, které hodnotím hodně vysoko, protože není moc tak dobře napsaných a natočených filmů. ()
Po odmietnutí vojenskej služby v roku 1895 uväznili a po eskortovaní z Košíc sa dostal s diagnózou "náboženská pomätenosť spletená s ideami Tolstého".Takže dezolát dôb dávno-nedávno minulých. Vojna je mier, sloboda je otroctvo. Orwellov svet existoval dávno pred nami. Skúste trocha pohnúť rozumom, alebo mať iný názor, vyhlásia vás za šialenca. Kľudne aj úradne, veď iba blbec nechce ísť do prednej línie! A rozhodujú o tom tí, čo sedia pekne v teplúčku a smradľavých dychom ofukujú štemple. ()
Krásný životopisný příběh. Na televizní zpracování bezchybné - životní osudy Alberta Škarvana jsou podány zajímavě, poutavě. Výborné herecké obsazení. János Bán v průběhu příběhu díky práci maskérů zestárne skutečně věrohodně. Příběh vhodně podkresluje hudba. Vypravěč - hlavní postava - nabízí množství úvah, reflexí. Zajímavá je pasáž, která zobrazuje azyl v Jasné Poljaně u Lva Nikolajeviče Tolstého (hrál ho Nikita Iljiš Tolstoj). "Nejhezčí kniha je zpověď člověka." Upoutá i setkání s "ráčkujícím Rusem, jakýmsi Uljanovem, který hlavního hrdinu moc nezaujal..." ()
Osudy slovenských doktorů, tolstojovců, Dušana Makovického a Alberta Škarvana, mě mimořádně zajímají (i z osobních důvodů - kousek od nás, v Krucemburku, nabídl místní občan Jaroslav Janáček Tolstému pobyt v obci; v Německu jsem chodill s holkou "tolstojovkou" atp.) . Proto bych v rámci goethovského dilematu pravda/báseň uvítal více pravdy; ne v etom smyslu, zda byl obletován ženami nebo byl sukničkářem, jak tvrdí jiné zdroje, ale jaký byl jeho skutečný poměr k Tolstému; tohle je ale hraný film, nikoli dokument. Film je také posledním hereckým vystoupením Rudolfa Slobody, který je největším slovenským spisovatelem, čímž oceňuji i jeho filmové scénáře. ()
Mohol to byť pútavý film o zaujímavom človeku, ale niečo sa zaseklo v scenári a hlavne v dramaturgii a tak je z toho dosť nudný film o nezaujímavom človeku. Pritom výprava, kostýmy, prostredie nemajú chybu, hraje tam skoro každý, vrátane pravnuka Leva Tolstého, a kto tam nehraje, tak aspoň dabuje cudzích hercov. Tri hviezdy sú za niekoľko dobrých scén a myšlienok, a na biedne 90-te roky slovenského filmu je to mierny nadpriemer. –––– (scéna v Rusku) Prečo pília ten dom? – Sú bratia, dedičstvo sa správne rozdeľuje. – Tá moja krajina vyzerá pri vás ako Švajčiarsko. –––– Trčíte ako taký vysoký topoľ, Albert, do ktorého udrie každý blesk. –––– Ten ráčkujúci Rus, akýsi Uľjanov ma nezaujímal, hoci som sa s ním viackrát stretol. Zaujímala ma francúzska literatúra. ()
Príšerné. ()
Nostalgia z každého záberu. A život dokáže mať tisíc podôb.. ()
Zasvěcená a procítěná ilustrace života dr. Alberta Škarvana, který cestoval po světě - od Ruska po Ameriku - a měl pohnuté osudy, tři ženy, vězení za odmítání vojenské služby a. Krásný film plný poezie veselé i smutné. ()
Tak jsem marně bádal, proč natočen „film“ o tomto člověku. Neuvěřitelně zbabělém a v podstatě podlém. Pak jsem na to přišel, komunistický vlezdoprdelník. Ale proč se to točilo dávno po pádu těchto zrůd? Tak na to už jsem nepřišel a je mi to jedno. Mi šlo jen a jen to vidět Otíka ve vážné roli. A musím přiznat, i když zde moc možností neměl, celkem mu to jde. Mne celkově film nebavil, bylo to takové mdlé, bez chuti. Za některé myšlenky dávám desítku a za sem tam hezkou kameru další. Víc dát nelze. ()
postavu Jána Lajčiaka si zahral Rudo Sloboda. ()
Veľmi pekné myšlienky vzišli z veľmi ťažkých dôb. "Dlho som nič nezapisoval, keď ti je ťažko, spamätaj sa, kto si a čo si, veď ťažkosti sa týkajú len toho Škarvana, ja som niečo iné, ja som duša." ()
Vůbec jsem netušila, že na Slovensku vznikl takovýto hezký filmík (a to rozhodně slovenskou kinematografii nepodceňuji!!!!). Nádherný příběh, skvělý scénář i zpracování... Jestli je nějaká knižní předloha, určitě bych se ráda začetla. ()
Skvelá dokumentácia historických súvislostí z prelomu 19. a 20. storočia. A pritom hlboký ľudský príbeh podaný s veľmi láskavou poetikou. Jeden z tých filomv, ktoré vás nútia sa zamyslieť. ()
Ani po treťom pozretí neviem prísť na jediný dôvod, prečo tento film vidieť aspoň raz. (Čo je svojím spôsobom skvelá stratégia na prilákanie diváka...) Esencia nudy od hercov, námetu, cez príbeh (ktorý nie je), scenár, obraz, až po hudbu. Možno bol Albert Škarvan výnimočný človek a mal výnimočný život, ale v tomto diele mi to ktovieprečo zatajili... ()