Auction of Souls
Režie:
Oscar ApfelScénář:
Frederick ChapinObsahy(1)
Znovunalezený segment němého filmu Auction of Souls, který vznikl podle autobiografické knihy Aurory Mardiganian Ravished Armenia. Autorka si ve filmu také zahrála - hlavní roli - sama sebe. Za genocidy Arménů v Osmanské říši v průběhu první světové války byla prodána jako otrokyně a prošla peklem deportací a táborů. Byla očitým svědkem vyvraždění celé své rodiny: rodičů, sester a tří bratrů. Po dvou letech utrpení se jí podařilo uprchnout z harému tureckého pána. Přes Petrohrad se dostala až do New Yorku, kde ve svých 17 letech sepsala svůj příběh. Jde o vůbec první film o genocidách a masovém vyvražďování v dějinách kinematografie. (prkalil)
(více)Recenze (4)
Zlo ma stale stejny puvod. ()
Dochovaný fragment tohoto filmu už bohužel tak působivý není, působivý je ale rozhodně životní osud Aurory Mardiganjan i fakt, že o tom tak rychle byla schopna vydat svědectí a dokonce ztvárnit sebe sama v hollywoodském filmu! Samotný fakt, že se do natáčení filmu vůbec někdo pustil, je pro mě dost překvapivý, zřejmě tu zapůsobila aménská diaspora, která se podobně jako ta židovská neskládala pouze ze zubožených uprchlíků. Velice raný a ojedinělý pokus zpracovat téma arménské genocidy, protože např. všechny pozdější pokusy o adaptaci Werfelových Čtyřiceti dnů ztroskotaly na diplomatických jednáních USA s Tureckem. Docela zajímavý článek o filmu viz zde http://www.archeologiezla.cz/aurora-z-armenie/ ()
Hodnotiť to čo sa dochovalo a ešte v zlej kvalite je ťažké, no na svoju dobu to bola veľmi dôležitá výpoveď o hrozných udalostiach, na ktoré sa nesmie zabudnúť. ()
Galerie (4)
Photo © First National Pictures
Zajímavosti (11)
- Původní křestní jméno Aurory Mardiganian bylo Arshaluys. (raininface)
- Tvůrci filmu se pokusili o maximální autenticitu. Všechny epizody filmu byly pravdivé, a to přesně jak si je pamatovala Aurora Mardiganian. Lze jen spekulovat, co by se stalo, kdyby se film v Evropě promítal alespoň tolik jako v Americe. Rozhodně by alespoň šířil pravdu o genocidě Arménů v Osmanské říši během první světové války. (prkalil)
- Na slavnostní premiéru dne 16. února 1919 přišlo do newyorského hotelu Plaza 7 000 prominentních hostů. Výtěžek byl poslán na pomoc 60 000 arménských sirotků na Blízkém východě. (prkalil)
Reklama