Krvavý sport

Kumite, kumite, kumite. Jednoduchá a přímočará akční zábava o jednom turnaji, v němž má herecky prkenný Jean-Claude Van Damme velké ambice vyhrát. Krvavý sport pro mě není takovou nostalgií, jako pro většinu českých diváků, ale nedělá mi problém se bavit u čistokrevné béčkové zábavy studia Cannon. A i těch Jean-Claudovo kopů z otočky není nikdy dost. (25.12.2019)

Chápu, že pro véháeskové nostalgiky a pamětníky je tohle legenda, ale viděno střízlivě nenabízí Krvavý sport vůbec nic zajímavého (snad jen ukázku několika exotických bojových stylů). Příběh je nicotný, herecké výkony nesnesitelné (zejména Jean-Claudovy pokusy o ventilování velkých emocí povzbuzují peristaltiku střev přímo hromsky), boje tak nějak statické, nezajímavé... Nevím, Van Dammův styl mě nijak neoslovuje. Jedinou silnější emocí bylo nepříjemné svírání v oněch citlivých mužských partiích, když hlavní hvězda předváděla rozštěpy. Estetický dojem veškerý žádný. A pokud už nesměle zaškrábal na okénko, zaručeně ho sejmul syntetický soundtrack alá léta 80. Ne, tohle vážně nemusím... (11.06.2005)

No já nevím, za co bych tu hvězdičku dal...na vlně nostalgie v tomto případě nejedu, a i kdybych chtěl ohodnotit Van Dammeovu herecko-anatomickou invenci, skončím stejně zase jen u jeho tělesných dispozic, protože nic jiného, cokoliv byť jen minimálně herecky kreativního nenabízí. Choreografie bojových scén k smíchu, scénář prostinký jak zápletka Pařezové chaloupky. Tak možná z nostalgie za ty dispozice... ale to bych nesměl mít zapnutý zvuk! Sakra, slyšeli jste tu příšernou hudbu?! Jestli to mělo soundtrack, tak je to ten nejhorší filmový všech dob...kam se hrabe Michal David...:-( (13.02.2007)

Film "Krvavý sport" mě v dětství doslova vychoval (ještě spolu s filmem Komando a mými rodiči ... ). Je to film o "kumite", o zápasech v bojových uměních. Nic víc, jednoduchá myšlenka, vezme se pár více či méně úřadujících mistrů různých stylů a natočí se na kameru, jako by si to rozdávali ve skutečnosti. Kolem toho nějaká ta omáčka, překrásná ženská postava a je to. Krvavý sport byl vyloženě povedený a pro milovníky bojových umění ve filmu to byla prostě pecka. Za neskutečně nízký rozpočet se podařilo natočit film s velice dobře choreograficky zvládnutými souboji, skvělou atmosférou 80. let, perfektní hudbou 80. letech, mladým Van Dammem v neskutečné formě a jako třešnička na dortu jeho úhlavní nepřítel a záporák, asijský mistr v bodybuildingu a kungu fu, Bolo Yeung, který rovněž jako Van Damme, díky tomuto filmu získal jistou pozornost i na západě (nehledě na to, že v Asii točil ještě za života Bruce Leeho a natočil snad stovky akčních béček...). Krvavý sport je samozřejmě pro mne velká nostalgie. Ale i po dnešním kritickém shlédnutí musím uznat, že se možná nějakou náhodou opravdu tenkrát povedl a odstartoval řetěz napodobenin ala Karate tygrů (vím, jednička vznikla dřív), dalších dílů Krvavého sportu (již bez Van Damma), Kickboxerů a dalších desítek "béčkových karate filmů", z nichž se podle mne ale ani jeden, této klasice nevyrovnal. Tento film nesl kouzlo v tom, že nestál jen na Van Dammovi, který v něm předvedl jen pár soubojů plus výborně ztvárněný výcvik, ale stál na uceleném systému soubojů bojovníků různých národností a stylů. A nemyslím, že to byli nějací amatéři, kvalita toho, co před kamerou předvádí je z hlediska bojových sportů jako takových neuvěřitelně vysoká. Souboje jsou výborně sestříhané, zpomalené záběry na svoji dobu kvalitní, čas soubojů krátký přesně jako ve skutečnosti ... v podstatě rozhoduje v takových a podobných turnajích jen pár dobře mířených úderů, boje trvají pár minut, někdy i vteřin. Člověk, kterého bojová umění nikdy nezajímala a nemá rád béčkové akční filmy tento film rozhodně neocení, ve svém žánru je to ale naprostá klasika, která se Van Dammovi nepodařila překonat ani jeho režisérským debutem "Quest" a ani ničím jiným... Zajímavostí je, že režisér Newt Arnold natočil tento svůj poslední film v 66 letech. Odkaz na skutečný život Franka Duxe je podle mnoha zdrojů nesmysl. Dux měl být údajně členem nějaké tajné služby a při výkonu své "mise" se dostal mezi asijskou mafii a byl okolnostmi donucen bojovat v kumite, které nakonec vyhrál ... Později se zjistilo, že Dux je velký lhář a spoustu skutečností o svém životě si vycucal z prstu ... (20.12.2007)

Hodně naivní limonáda, každopádně rád se k ní zase někdy vrátím. Když se ale ohlédneme za nějakými skoro pětadvaceti lety „hvězdné“, „polohvězdné“, „skomírající“ kariéry, tak na tom „svaly z Bruselu“ nejsou až tak zle. Sice už se pomalu přesouvá mimo Spojené státy a natáčí v ukrajinských, rumunských nebo třeba bulharských produkcích (a většinou pod taktovkou party břídilů), ale stejně se ve Van Dammově filmografii objevuje hned několik žánrových lahůdek, že ho ani nejde úplně poslat k ledu. Však i komentáře na csfd se stále vrací k tomu, že ten či onen uživatel hodlá JCVD dát ještě šanci.. a pak další.. a další.. Ostatně, mrkněte na to, jak málo filmů tu má v černých číslech.. tři z nějakých čtyřiceti? Kasovní trhák Bloodsport nás na skoro úplném začátku jako řada jiných vpustil do dusných ilegálních arén, ve kterých Van Damme heroicky bořil soupeře. A my mu to žrali/žereme. Zároveň po dvou záporných rolích (Černý orel, první Karate tiger) okusil to, co mu už prakticky zůstalo: totálního klaďase. Navíc si o pár let později u Dvojitého zásahu na pár hereckých kolegů vzpomněl, samozřejmě hlavně na prsními svaly škubajícího Bolo Yeunga. (26.09.2011)