poster

Boj o oheň

  • Kanada

    Guerre du feu, La

  • slovenský

    Boj o oheň

  • anglický

    Quest for Fire

Fantasy / Dobrodružný / Drama

Kanada / Francie / USA, 1981, 100 min

Scénář:

Gérard Brach

Kamera:

Claude Agostini

Producenti:

John Kemeny

Střih:

Yves Langlois
(další profese)
  • Kulmon
    ****

    Zatím poprvé a naposled jsem viděl takhle dobře udělaný pravěký film. Režisér si sice nehraje na nějakou věrnou antropologickou rekonstrukci, ale jen k dobru věci. To, že se zde stýkají lidé (pravěké tlupy) na různé vývojové úrovni, nemůže vadit. Narozdíl od českých štorchovských pokusů se zde šlo cestou co největšího přiblížení pravěkého člověka, tak jak skutečně asi žil, vypadal, jaké měl zvyky, dovednosti či myšlení. Tito pralidé tedy nemluví. Aspoň my jim nerozumíme a oni se dorozumívají pouze gesty a skřeky. Všude sálá primitivismus, ale primitivismus krásný, pro nás romantický (zejména doma v teple). Vidíme, že víno, ženy, zpěv v pravěku existovalo jen v trochu modifikované formě: žrádlo, ženy, oheň. Oheň to je síla, kdo ho má, je pánem. Zároveň i zde však platí štorchovská pravda: ráno nikdo neví, bude - li večer živ. Záměrně srovnávám se Štorchem. Přestože jsou jeho knihy, co se historicko-archeologické věrohodnosti, na to dost bledě, přesto v sobě skrývají nejedno kouzlo, které přitáhne spoustu lidí k zájmu o prehistorii. A proto bych byl rád, kdyby se někdy natočili Lovci mamutů trochu "annaudovsky". ... Krásná kamera, nádherná příroda, úžasné herecké výkony, co víc chtít. Maximální spokojenost, v rámci žánru neoddiskutovatelných 100%.(27.1.2010)

  • Radek99
    *****

    Dokonalá syntéza představ moderního člověka o pravěku, době, kterou abstraktně rekonstruujeme pouze z dochovaných archeologických nálezů a jakéhosi obecného povědomí na základě analogií s primitivními kulturami současnosti. Vize Jeana-Jacquesa Annauda je temná, syrová, ale přesto pozitivní a symbolická. Nejhodnotnější entita v životě předhistorického člověka - oheň (ne náhodou je většina dávných pohanských svátků spojena právě s ním - pálení čarodějnic, Ohnice...) a obtížná cesta k jeho získání, to je námětem filmu, který si vystačí beze slov a náročných počítačových efektů. Trikové scény jsou natočeny bravurně a přesvědčivě. Annaudovská ,,cesta do pravěku" je cestou metaforickou - cesta tří zástupců slepé vývojové větve antropoidních opic odkudsi od řeky Neandertal v okolí dnešního Dusseldorfu do neznámých končin k získání ohně je vlastně i cestou evolucí, časem a dějinami. Na jednom místě se tu setkávají se svými evolučnímu předchůdci (australopiteky) i následovníky, druhem homo sapiens. Neandrtálský člověk tentokrát vyhrává a zakouší cosi, co mu v reálu bylo asi odepřeno - až o mnoho stovek či spíše tisíc let pozdější city a pocity typu lásky, smíchu atd. V souboji evolučních faktorů a vlivů totiž prohrál a napjaté hominizační lano natažené mezi primáty a homo sapiens sapiens nikdy nepřelezl... Příroda si prostě vybrala jinak. Přesto je Boj o oheň krásný a přínosný film...a také názorná lekce antropologie...(27.9.2007)

  • -bad-mad-wolf-
    *****

    Dva dny mi trvalo, než jsem si utřídil dojmy z tohohle neortodoxního filmu - a hned pro začátek vzdávám respekt tvůrcům, jelikož natáčet podobnou věc muselo být dosti vysilující. Příběh se odehrává před osmdesáti tisíci lety, v době, kdy člověk byl obyvatelem jeskyní, řeč mu byla ještě upřena a největší starostí bylo udržování ohně. Právě o oheň naše tlupa po střetu s nepřátelskou skupinou přichází. Tři muži (nebo samci?) se vydávají na nebezpečnou pouť, aby nalezli oheň nový a donesli ho zpět k prosperitě svých druhů. Cestou dochází k nejednomu střetu s rozličnými zvířaty a jinými skupinami pralidí. Aby mohli tvůrci lépe pracovat se symbolikou a poselstvím filmu, ustupují od prehistorických faktů a staví vedle sebe tlupy v různých fázích vývoje člověka, což nic nemění na faktu, že srozumitelné slovo (kromě psaného úvodu) za celou stopáž nezazní. Neartikulované skřeky, náznaky primitivní řeči, mimika i hrubé pohyby jsou součástí téhle civilizace a titulní čtyřka (Everett McGill, Annaudův oblíbenec Ron Perlman, Nicholas Kadi a Rae Dawn Chong - jo, to je ta černoška, co pomáhala Arnoldovi v Komandu, ale vsadím se, že jí přes nános barev a rovné vlasy nepoznáte) je naprosto skvělá. Velkou devízou je syrovost a sugestivnost, jichž se podařilo dosáhnout a skvělý cit pro vybrané lokace natáčení, jež jsou přirozeně krásné a nedotknuté, aniž by ohromovaly svou monumentálností. Neotesanost, primitivnost i autenticita z obrazu vysloveně tečou a základní emoce pralidí jsou rovněž vykresleny dobře. Stačí surová bitka na začátku, útěk před vlky a lvy, bezmoc mrznoucích uprchlíků po ztrátě tepla a přírodní necivilizovaná tvrdost stojí před divákem v plné kráse. Co se symboliky týká, dá se vycítit v mnoha scénách, ať už při setkání s mamuty, v němž je k rozpoznání předobraz uctívání Boha, nebo ve společném smíchu provedenému naschálu, objevujícím osvobozující fakt, že s kamarády je vždycky lépe. Nějaká hlubokoniterní katarze se nekoná, nicméně odvěká pravda, že proměně zvířete v člověka napomáhala sounáležitost s ostatními, tu rozhodně je. Nezvyklý a dost dobrý zážitek.(16.2.2008)

  • Listeroman
    ****

    Je hezké uvědomit si, jak se naše hodnoty za ty léta změnily a co zůstalo stejné. Počátek veškerého vývoje - oheň, znamenal všechno. Dokud se ho člověk nenaučil sám rozdělávat, nemohl se posunout dál. Právě tuhle důležitou událost film dokumentuje, a i když je těžké natočit příběh o lidech, kteří jsou nám tak vzdálení, že je pomalu ani nemůžeme považovat za jedny z nás, opírá se film právě o to, co k nám patří od počátku lidstva: závist, zloba, ale i humor nebo láska.(6.12.2016)

  • Subjektiv
    ****

    Třebaže se Annaud nedrží zdaleka všech faktů, která má o životě pravěkých lidí věda k dispozici, podařilo se mu vytvořit působivý snímek. Úspěšně v něm zprostředkoval to, co věda příliš neumí. Dává diváku možnost zažít pocit moci pravěkých lidí, kterou oheň přináší, strach, že ho ztratí i naději, že ho opět naleznou. Beze slov a s mnoha zapovězenými výrazovými prostředky, které nebyly neandrtálcům vlastní, v nás herci i tak dokáží probudit empatii. A právě scény s ohněm patří k těm nejemotivnějším. Vždyť mít či nemít oheň, může znamenat žít či zemřít. Sapienti tento boj vyhráli, díky kouzlům jako bylo rozdělání ohně či woomera - vědomí jejich vítězství ve spojení s Annaudovým filmem nám tak dává nahlédnout na evoluci jako na proces sice přirozený a nevyhnutelný, nicméně lemovaný bezpočtem smutných tragédií. Krutý Darwin proti, z tohoto pohledu laskavějšímu, Lamarckovi. Poznámka na okraj: Je setkání sapientů s neandrtálci inspirováno teorií, že neandrtálci se křížili s rannými sapienty? Film nám nabízí hned tři pohledy na to, jak k tomu mohlo docházet... A ještě malý SPOILER na závěr: uvědomte si, jaký objev byla dnes tak haněná misionářská poloha!(1.9.2008)

  • - Film byl debutem Rona Perlmana , kterého dnes známe mj. jako Hellboye. (Rodriguez)

  • - Film se měl původně celý natáčet na Islandu. (Kulmon)

  • - Kulhavá (a do jisté míry "boční") chůze, kterou se lidé v tomto filmu pohybují, vypadá velmi efektně (pravděpodobně je inspirovaná pohybem šimpanzů), vědci však dnes soudí, že už Homo erectus měl moderní pružnou chůzi (byl přizpůsoben doslova vytrvalostnímu běhu). (Jirka_Šč)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace