Ganja & Hess

Ťažko alternatívna a neprístupná umelecká blaxpo haluz, ktorú som vzdal zhruba v polovici a preto nehodnotím... (13.10.2022)

"Ganja & Hess" představuje v rámci černošské paralelní kultury 70. let unikátní projekt, který ač obsahuje motivy tradičně asociované s horory a brakovou produkcí, nikdy nesklouzne k prvoplánovosti, a naopak je ztvárňuje v ryze uměleckém stylu. Z jiných dobových černošských filmů má k snímku Billa Gunna nejblíže pouze formálně radikální "Sweet Sweetback's Badassss Song", ale i ten má díky podbízení se náladám cílového publika více společného s tím, co bývá tradičně chápáno jako blaxploitation. "Ganja & Hess" lze vnímat jako černošský ekvivalent filmů Alejandra Jodorowského; byť neobsahuje tolik surreálních momentů. Podobně jako Jodorowského sedmdesátkové snímky "Krtek" či "Svatá hora" je i tento film pojatý jako spirituální a smyslová iniciace, kde se mísí křesťanství, primitivní mysticismus, tělesnost a morytát. Principielně vykazuje "Ganja & Hess" řadu podobností s primitivními africkými snímky, které slouží jako kinematografický ekvivalent katarzních příběhů, kde se prostřednictvím fantaskních prvků a krveprolití ozřejmují tradiční hodnoty a morální zásady. Film takto předkládá vyprávění ze současnosti, kde se mísí vampirismus s afroamerickým křesťanstvím, při čemž experimentální forma přešlapuje mezi odtažitou strnulostí a až imerzivními experimentálně impresivními sekvencemi. Příběh sbližování doktora Hesse Greena a elegantní Ganjy Medy, manželky jeho bývalého maniodepresivního asistenta, jenž ho bodl prastarou dýkou a učinil ho nesmrtelným a závislým na krvi, z dnešního pohledu představuje svěže obrazoborecký film o vampirismu, který odvrhuje všechny nesmyslně navršené kanonické atributy a vrací se k samotné podstatě žánru - k pojednání o dualitě duše a těla s výraznými motivy pokušení, sexuality a tragického prokletí nesmrtelnosti. (05.05.2013)

Tak tohle opravdu nemá chybu!!! (22.06.2011)