Bezbranná kořist

Nájde sa zopár neželaných excesov a na filme v niektorých momentoch poznať zub času, avšak vo všeobecnosti ide o silné naturalistické dielo so skvelými zábermi prírody a snahou podať celý príbeh čo najreálnejšie. Cornel Wilde je veľký sympaťák a skvele sa do daného prostredia hodí. Ide o pomerne málo známy snímok, ktorý však rozhodne odporúčam všetkým milovníkom dobrodružného žánru. P.S: : za prácu kamery by sa rozhodne nemuseli hanbiť ani novodobé filmy. (29.09.2010)

Příběh o muži, který byl v africké buši místním domorodým kmenem loven jako lidská kořist. Dobrodružný, místy až děsivý, snímek s minimem dialogů a v podstatě i zápletkou. Celý příběh se drží hesla v boji o přežití - Zabij nebo budeš zabit. Přijatelné tempo srovnatelné s přírodopisným filmem neponechává nic náhodě a předkládá po obrazové stránce nádherný film z afrického kontinentu. Scény z domorodé vesnice vzrušují a děsí zároveň svou komunitou, kulturou a tradic. K tomu je přizpůsoben i soundtrack. Nic než zvuk domorodých bubínku po celou stopáž prostě slyšet nelze. Domorodá komunita, africká fauna a zvěř. Scenérie hodné dokumentu celý vypravěčský koncept dobře doplňují pro větší představu stavu nebezpečí v dané situaci. A svým způsobem snímek působí i jako varování. Být netolerantní k domorodému obyvatelstvu se někdy nemusí vyplatit. Nedat jim při setkání jakýkoliv dar, obzvlášť když natahují ruku, může mít zkrátka katastrofální následky. Cornel Wilde seděl na režijní stoličce, spolupracoval na soundtracku, vše si produkoval a s chutí si zahrál hlavní roli průvodce skupiny lovců, která je nečekaně přepadena, zajata a brutálně zavražděna. A věděl do čeho se pustil. Asi málokde je například k vidění situace, kdy je zajatec silně obalen blátem, do pusy dána dutá tyčka k dýchání, napíchnut na tyč a zaživa opečen nad ohněm. Jen průvodce měl štěstí. Pokud se to vůbec tak dá nazvat. Svlékli ho, pustili, dali náskok a začali lovit. A právě o tom je celý film. Ubránit se před domorodci a před nepřízní přírody. Tady vzniká otázka, co je nebezpečnější. Divocí domorodci nebo divoká buš? V takové situaci moc osamocený člověk na vybranou nemá. Musí bojovat a bránit se před vším. Ano, jen ten silnější přežije. Je to film poměrně neznámý a je to také poměrně škoda. Sice se tady toho moc nenamluví, ale jako by to nevadilo. Plně postačuje, co je k vidění. Není zase až tak často v hraném filmu vidět africký domorodý kmen, který se s vůlí sobě vlastní hrdě postaví proti bílým kolonizátorům, kteří narušili jejich způsob života a napadli jejich kulturu. Domorodá vesnice je se svými obyvateli vyobrazena tak, jak ji poznal i náš český cestovatel Emil Holub. Nezaslouží si nic jiného než respekt. Film poměrně relevantní a takových skutečně moc není. (22.07.2021)

Film si určite zaslúži najvyššie hodnotenie, ak opomenieme niektoré nonsensy, ktoré zasiahli do deja. Fail číslo jedna: Domorodci bežia za tulákom a nemôžu ho dobehnúť, hoci oni sú v prirodzenom biotope a beloch iba na návšteve. Jeden černoško (mimochodom všetci černoškovia sa mi javili ako megaleniví) dokonca odpadol počas behu, keď nestačil na rýchlonohého bieleho Keňana. Popritom dával grimasy typu nafúknuté brucho a vyplazený jazyk, aby mal divák predstavu s protivníkom akej asi kondície mal dočinenia. Fail číslo dva: Domorodci sa živia výhradne lovom a im sa podarilo nechytiť belocha na pár metrov, to snáď nie. Fail číslo tri: Červená žirafa. Fail číslo štyri: Mel Gibson asi odpozoroval precízne scény z tohto filmu, keďže polovicu myšlienok sme mohli uzrieť o polstoročie neskôr v jeho filme Apocalypto. V jednom sa však filmy líšia, určite nebudete mať možnosť zhliadnuť v Melovom počine scénu, kde sa domorodci preháňajú na bielom kabriolete na pozadí scenerickej prírody v domnienke, že sú mimo záberu. Megafail číslo jedna: Všetci bežia na kopec vrátane hlavného hrdinu, ten vybehne na kopec o dve tri minúty skôr ako prenasledovatelia, no on má času ako čečiny a neváha založiť veľký londýnsky požiar, ktorí zničil pol afrického kontinentu, pričom skáče od radosti a kričí zmyslov zbavený krupica špagát, krupica špagát. (Teda nekričí, ale určite by kričal, keby film nadabovali dabingové špičky spod Kamzíka, vďaka Pánu som videl originál verziu s titulkami top kvality.) Megafail číslo dva: Černoškovia počas pohrebného obradu na počesť zabitého spolubojovníka spievajú pohrebné songy, pričom menia tóninu akoby mali všetci základy missisipského blues v malíčku. Megafail číslo tri: Hlavný hrdina opäť zmyslov zbavený ( v jasných chvíľach je bezproblémový) uloví hada a následne ho konzumuje so šialeným pohľadom rozcuchaného bezdomovca, čo nasvedčuje tomu, že maratónec mal obrovské problémy vysporiadať sa so svojou luciditou. Nakoniec hostiny si odgrgne a vydáva sa na ešte strastiplnšiu cestu plnú strastí. Fail číslo päť: Beloch sa zachraňuje na vojenskej základni kolonizátora, no ešte predtým sa na znak neviem čoho na seba pozrú s černošským náčelníkom, pričom nezabudnú na zuckerblick. Na samotný záver sa hlavný hrdina uchyľuje do bezpečia vojenskej pevnosti a náčelník kmeňa sa ponáhľa domov na olovrant. Na druhej strane je však treba vziať v úvahu faktor času a síce, že snímok je starý takmer polstoročie a natočiť v rámci vtedajších možností film, ktorý by bol pútavý aj pre diváka dnešnej doby, nebolo určite vôbec jednoduché a nielen za túto snahu, treba dať plný počet. (05.06.2011)

Apocalypto pro pamětníky, s pravým kečupem. Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, úlovek č. 8 - film, odehrávající se mimo zemi, kde žiju... docela zásah, na snímek z roku 1966. Jelikož obsah načrtává základní dějovou linku, která se může zdát poněkud nezajímavá, ráda dodám své postřehy z viděného. Po zajetí přeživších bílých lovců a jejich domorodých nosičů uraženým kmenem a jejich následném přesunu do vesnice, za hurónského jásotu obyvatel, opravdu dobře naložený náčelník prohlásí lidovou veselici za zahájenou. Před volnou zábavou spojenou s občerstvením (lidská pečínka v krustě, patrně z hygienických důvodů dýchající, jak nejdéle je možno) se soutěží. Jednotlivci i družstva. Disciplíny a použité nářadí určuje náčelník a kreativitě se meze určitě nekladou. Vybraní šťastlivci se za mohutného povzbuzování diváctva předhání v zábavnějším provedení úkonu, až dojde i na zlatý hřeb - natur překážkový běh s družstvem lovců za patama... Na startu stojí samotný průvodce bezohledné bělošské výpravy za sloními kly, aby si nahý a vystrašený doběhl pro trofej nejcennější - holý život. A jelikož má za ušima, nevede si špatně, zvlášť, když na fair play se tady nehraje, a tak když si domorodci sami nevykašlou plíce, v osobních potyčkách hojně využívá improvizace - třeba vmetení písku do očí či získání náskoku pomocí ohně, takže jim v savaně nadělá pěknou paseku... Víc se nehodí prozrazovat, ale určitě se sluší dodat, že k diváckému zážitku přispívá krásná africká krajina s celou svou roztodivnou faunou a drsnými zákony, za zvukového doprovodu samotné přírody a domorodých bubnů. Na mouchy nehleďte, naopak, užijte si je, právě tak, jako uživatel maxxxim, jehož roztomilý komentář doladil můj zážitek... až ku čtyřem hvězdám ;-) (09.06.2015)

Oblíbený koncept honu na člověka v neokoukaném prostředí divoké africké savany. Cornel Wilde si očividně udělal celý film skoro sám, ale vzhledem k svižnému a inteligentnímu výsledku mu tvůrčí narcismus nelze mít za zlé. Film skóruje hlavně díky silnému protagonistovi, nezkreslené jednoduché zápletce a důrazu na fyzické propojení s okolní nebezpečnou přírodou. Tempo v závěrečné třetině trochu kolísá, ale vyprávění zase zapojuje sympatický humánní přesah a dojímá závěrečným gestem, které zdůrazňuje přirozený respekt a řád krutých, ale spravedlivých domorodých tradic. 75% (24.09.2019)