poster

Chladný svět

  • USA

    Cool World, The

Drama

USA, 1964, 125 min

Režie:

Shirley Clarke

Scénář:

Shirley Clarke, Robert Rossen (divadelní hra)

Producenti:

Frederick Wiseman

Střih:

Shirley Clarke
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • Vančura
    ****

    Zhlédnuto bezprostředně po dočtení české verze stejnojmenné románové předlohy Warrena Millera, kterou do češtiny převedl Josef Škvorecký pod titulem "Prezydent krokadýlů". Cool World je temný film, a to nejenom kvůli obsazení výhradně černošskými herci a černobílé kameře. Jednoduchý příběh filmu i knihy pojednává o postavě 15 letého Duka Custise, černošského mladíka žijícího v harlemském ghettu a toužícího získat respekt své party i okolí prostřednictvím střelné zbraně, na kterou shání peníze. Film je realistickým pohledem na neutěšené životní podmínky předčasně dospělých dětí žijících na ulicích New Yorku v 60. letech. Je to téměř dokumentárně natočená sonda ze světa chudoby, drog, násilí, prostituce a rasové segregace. Na této filmové adaptaci Millerova románu z r. 1959, kterou dva roky před autorovou smrtí podle vlastního scénáře natočila Shirley Clarke, zaujme v první řadě výtečný jazzový doprovod Mala Waldrona a záběry na dobový New York. Jinak platí, že jak film, tak Millerova kniha byly v podstatě zapomenuty, a dnes jsou širšímu publiku neznámé, což mně osobně přijde trochu škoda, protože obě díla jsou smutným svědkem své doby a obě představují působivou obžalobu jedné éry, na kterou Amerika nikdy nebude moct být hrdá.(4.3.2012)

  • Cimr
    ***

    Vyrůstat na konci padesátých let v černošském ghettu v Harlemu jistě nebylo nic příjemného. Těch dětí, co místo školy a prvních lásek řešily drogy, pistole a děvky mi je líto, nicméně tento film je natočen tak zvláštně romanticky... V pauzách mezi jednotlivými výjevy ze života mladistvých delikventů hraje pohodový jazzík a kamera snímá hezké široké bulváry s rozkvetlými stromy... Je to pravděpodobně režijní záměr, ale problém je, že to pak na člověka nedolehne zdaleka tak silně, jako třeba My děti ze stanice ZOO. V tomto filmu vypadají strasti dětí jako vlastně docela fajn klukovské dobrodružství. Film by také mohl být trochu kratší. Vzhledem k tomu, že nemá děj, se jednotlivé obrazy docela opakují. Chladný svět je výstižný název pro film, který sice není špatný, ale na to, jak silným se zabývá tématem, by nemusel být tak ,,chladný".(22.5.2013)

  • Dionysos
    *****

    Málo snášenliví diváci si asi řeknou "černá huba, holý neštěstí" a příběh náctiletého hrdiny, jehož jediným snem do dalšího života je získat vlastní "piece" (bouchačku), opravdu nedává moc prostoru k pochopení. Vždyť u nás vskutku není normální, že se dětské hry s míči a koloběžkami na špinavých a věčně plných harlemských ulicích s jistou samozřejmostí mění v podobné hry s mačetami a vystřelovacími noži. Potom kázání o tom, že Ježíš byl černej, vypadají dost namyšleně a směšně. Stále jsme však na počátku 60. letech, segregace byla Nejvyšším soudem zrušena zhruba před deseti lety, ale v myslích "bílých" bude přežívat ještě dlouho. A ono se s vidinou bezperspektivní budoucnosti bez příležitostí (kterou sice jde prolomit, ale s mnohem větším úsilím než ostatní, co mají tu "správnou" barvu a nežijí v ghettu jménem Harlem, které je mimochodem od toho "pravého" Manhattanu odděleno jen Central parkem...). Film sám má vizuální podmanivost s prvky cinema-verité, které často připomínají Novou vlnu.(22.5.2013)

  • corpsy
    ***

    Dnes sú podobné snímky zrejme aktuálnejšie, ako vo svojej dobe. Spravil z menšín to čo sú, systém, alebo to majú proste v povahe? Odpoveď ( pravdepodobne ) neznáma. Ako sa hovorí, každý má na výber. A niekto taký byť chce. Reálne podaný, realisticky pôsobiaci, skutočne fungujúci.(18.8.2017)

  • kaylin
    **

    Experimentální realismus v americkém provedení zaměřený na rasovou problematiku a problematikou kriminality, není zrovna filmem, který je až tak zajímavý, jak byste si po přečtení některých anotací mysleli. Tohle je prostě film ženy, která šla s kamerou do Harlemu, něco zde natočila, a lidi se mohli poprdět z toho, co za problémy vlastně v America mají. Dnes už to rozhodně jako otevření očí nepůsobí.(27.4.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace