Jméno růže

Ano, film je něco dost jiného, než kniha, ale, a teď se budu rouhat, mně to vůbec nevadí. Kniha je takový intelektuální průvodce duchovním obzorem vzdělance 14. století plný symboliky, který shrnuje myšlenkové proudy té doby (a upřímě řečeno nedá se říci, že bych jí nějak propadl). Film si celkem logicky z knihy vybírá detektivní linii a dobové reálie zobrazuje po svém. A to tak, že perfektně. Snad v žádném díle není středověk tak chladný, špinavý a syrový, jako zde. I lidé jsou přizpůsobeni této stylizaci, špinaví, bázliví, omezení. O to více vyniká vzdělanost bratra Williama a zvídavost novice Adsona, kteří svým rozumem ztělesňují šíři lidského intelektu. Horner si při skládání vybral silnější chvilku, hudba přesně pasuje do scén a film velmi podporuje. Jako výpověď o inkvizici film sice síly Kladiva na čarodějnice nedosahuje, přesto se jedná o mimořádně vydařené dílo, při jehož sledování mě (ne)příjemně mrazí. (26.06.2007)

Prvotním předpokladem, jenž byl měl každopádně předcházet samotnému filmu, je naprostá ignorace toho, že jste kdy četli tento Ecův vrcholně postmoderní román a většiny dojmů, jež ve vás zanechal. Ale to pochopitelně možné není, a proto nějaké stanovisko zaujmout musí každý, byť i extrémní čtenářský fanda, jemuž nejsou silně zjednodušující výcucy zrovna po chuti. To, že se to ve své komplexnosti natočit nedá, muselo být jasné i Annaudovi. Vybral si tedy možnost nejpopulárnější:natočil poutavou detektivku zasazenou do imponujícího prostředí krutě realistického středověku, v níž většinu filosofování nad smyslem útěku do či od smíchu nebo významem existující i hledané Poetiky jednoduše nálezt nemůžeme. (27.04.2005)

V roku 1980 napísal taliansky semiolog, filozof a spisovateľ Umberto Eco svoj prvý a zrejme i najznámejší román "Meno ruže" (Il nome della rosa). Je to pomerne náročná kniha, ale inteligentného čitateľa dokáže plne pohltiť. Je to zmes detektívky, stredovekej histórie a horroru. Tento postmodernistický román sa stal kultom. Šesť rokov po jeho vydaní ho previedol na plátna kín francúzsky režisér Jean-Jacques Annaud. Odviedol vskutku dobrú prácu. Natočil výbornú filmovú adaptáciu tohto literárneho diela. Hlavnú úlohu františkánskeho mnícha Williama z Baskervilu bravúrne stvárnil Sean Connery. **** (10.12.2015)

Historické filmy nejsou rozhodně filmovým žánrem, po kterém bych vyloženě prahnul, ale Jméno růže je snímkem, který se mi docela líbí. Je tady samozřejmě držák v podobě Seana Conneryho (špatný není ani mladý Slater, kterého jinak moc nemusím či starý známý F. Murray Abraham), ale i děj filmu se zajímavou krimi zápletkou, má dost do sebe. Tři a půl hvězdičky a na německo-francouzsko-italskou koprodukci rozhodně povedený kousek. (28.12.2020)

S čistým svědomím můžu říct, že "Jméno růže" je jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl. Knižní předlohu jsem četl a proto mohu tvrdit, že filmová adaptace jí nezůstala v ničem dlužná. Nepamatuji si kdy naposledy jsem nějaký film takhle hltal. Jean-Jacques Annaud neudělal snad jedinou chybičku, moje napětí a filmová pozornost ani na chvilku neochabla tak mě to vtáhlo. Dále by měl Annaud líbat nohy i ruce šéfovi castingu, protože takovéhle herecké obsazení se jen tak nevidí. Teď nemluvím o hvězdách typu Seana Conneryho atd. ale o menších rolích mnichů, protože takový držky a nechutný, odpuzující a podivný týpky jste ještě neviděli vše završuje Ron Perlman před kterým by strachy utekl i Quasimodo. Ovšem všichni to skvěle zahráli. Seana Conneryho snad není ani potřeba chválit, ten je naprosto skvělý všude, taktéž zde odporně zlý F. Murray Abraham. O kom se naopak musím zmínit více je zde mladičký Christian Slater, ano je to zatím jeho nejlepší výkon co jsem měl možnost vidět. "Jméno růže" je prostě mistrovské dílo! (19.11.2005)