Il nome della rosa
Le Nom de la rose
Meno ruže
The Name of the Rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
Režie:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrají:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (více)Obsahy(1)
Do benediktinského opatství na severu Itálie přijíždí v roce 1327 vzdělaný františkánský mnich William z Baskervillu s novicem Adsem z Molku. Mniši se chystají na koncil o vleklém sporu s františkány, kteří žádají, aby byla katolická církev zbavena majetku. Na koncil se mají dostavit i papežovi vyslanci. Opat požádá Williama, aby pomohl vyšetřit tajemnou smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma. Ten byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít... William zjistí, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledají stopy před budovou, Adso si všimne dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Zanedlouho mniši najdou překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem. William si všimne, že v písárně je velmi málo knih. Opatství je přitom proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih najdou s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius... Dívka, která poskytuje mnichům za jídlo sexuální služby, svede mladého Adsa a on se do ní zamiluje. William dojde k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex. Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst.a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jakoVenancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodne další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici... William s Adsem najdou ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objeví i tajný vchod, do kterého se ale nemůžou dostat. Do opatství přijíždí inkvizitor Bernando Gui. S Williamem se znají, William byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadrží pomateného mnicha Salvatoreho, když se za slepici snaží získat přízeň neznámé dívky. Gui je obviní, že dívka je čarodějnice a Salvatore kacíř... (TV Prima)
(více)Recenze (778)
Zajímavý komorní film, první polovina je maximálně vynikající, atmosféra se vyvíjí a houstne, charaktery se vybarvují, druhá polovina je už trochu těžkopádnější ... vynikající osazení, výprava a dobrý scénář, to vše tvoří vynikající film! ()
Uplynulo bezmála třicet roků od doby co byl tenhle film natočen, než jsem se k němu dostal. Vím, je to ostuda, nicméně mě to vybudilo i k přečtení románu. Abych pravdu řekl, čte se to špatně, byť paradoxně s jistým požitkem, takže zatím nemohu srovnávat, jsem v polovině. V každém případě však už teď mohu zmínit chybu, které jsem si všiml. Možná i další si všimli, diskuzi jsem celou nepročítal, přesto si připisuji tento postřeh. Když přivedou před Guye delikventy, tak dívka padá k zemi s rukama před sebou a co nevidím, ta špindíra co spolubydlící vybírá vši, má nalakované nehty! No toto. POKRAČUJI po "dočtení: " Dočtení je v uvozovkách po právu, protože jsem to optimálně nedokázal; prostě jsem přeskakoval. Škoda, kdyby se mně dílo dostalo do ruky v době, kdy nebyl internet, a bylo vůbec klidněji, tak bych snad našel sílu se v tom kaleidoskopu poctivě přehrabovat. Takhle jsem se citil jako při Tolkienovi - jako zrádce. Autor se s tím pachtí, ale já tak nějak cítím, že hlavně pro sebe, tak já buran to tak rozvrstvené a provrstvené nepotřebuji. Takže co vidím jako společný rys bijáku i knížky, a to na špičkové úrovni, to je prezentace středověku! Je to nepochybně věrné, syrové, bez příkras - to tvrdím přes to, že jsem ho nezažil. :-) Závěr knihy má svoji logiku, zapadá do věrohodného syžetu, happyend filmu mně ale nevadí, protože obrazové zpracování má nepochybně jiné možnosti, a tím i cíle. Co mně ale dělá starosti je název. Protože jsem film viděl dřív, bylo mi vše jasné, ta poslední slova, korespondují s tím co je v (mojí) knize na straně 369: "Jméno své jediné pozemské lásky jsem neznal a nikdy jsem se je nedozvěděl." Z toho evidentně vyplynulo, že jde (růží je) o onu nepojmenovanou dívku, ne-li přímo o kundu, jako symbol! Poslední věta románu mně však dala ťafku, když starý mnich nad hrobem prohlašuje: "Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci." Může to být to samé, stejně jako něco úplně jiného, něřkuli cokoli, ba možná i vše na co si dokážeme vzpomenout. ()
U mňa jeden z 10tich naj filmov môjho života. Kamera, masky, herecké výkony, hudba, autentická atmosféra, napätie.. proste všetko. Obzvlášť vyzdvihujem verziu v slovenskom dabingu. ()
Můj nejoblíbenější film s nejoblíbenějším hercem Seanem Connerym.Ta atmosféra v tom filmu je fascinující.Ta jedna erotická scéna je užasná.To vyprávění mi připadá jako kdybych byl přímo na místě samém.100% ()
Vivat středověk! Vynikající středověké kulisy skvěle doplňují nádherně odporné xichty středověkých postav. Kameny, bláto a inkvizice - nemilosrdně nespravedlivá spravedlnost. Přesto že psaný román je vždy lepší, u tohoto filmu se člověk rozhodně nenudí a celkový dojem je vynikající. Není mnoho filmů, které by toto dílo předčily. ()
Jako vyloženě nějaký škvár to není. Pravda, 130 minut mi na film přijde dost, bylo tam dost hluchých pasáží. Nicméně to dává nádherný obraz středověku. Všude samej hnusák, církev vládne světu. Zápletka fantastická. Knihu jsem nečetl, takže nemůžu srovnávat, tenhle film jsem dostal za úkol shlédnout do jedné hodiny ve škole a uspořádat pak na něj diskuzi. Sám bych si to asi nepustil, ale nebylo to špatné, nicméně mě to ani nějak neoslovilo. Podruhé bych si ho asi nepustil. ()
Jméno růže je po právu legenda díky svému temnému a zároveň skvělému zpracování ukazuje temný středověk a poměry v klášteře bez příkras. Jméno stojí na hlavních hrdinech kteří svou práci odvedli na jedničku. Je to vznikající temná historická detektivka která se po právu stala slavnou. 5* ()
Historická detektivka bez vad na realizaci. Jako filmové dílo zaujme i lidi, co historii neznají a ani je moc nebaví, ale ke knize nenaláká. Naopak kdo má rád historii a knihu četl nebo hodlá číst, měl by se vyvarovat srovnávání. ()
Nevím čím to je, ale tento film mě pokaždé dostane. Už jsem ho viděl za ty roky snad šestkrát a pokaždé z něj mám jiný, vždy samozřejmě skvělý zážitek. Zvláště poté, co jsem si přečetl knihu, protože je až neuvěřitelné, jak lze z tak hutné knihy vytáhnout jen to nejpodstatnější, které se i tak jeví jako plnohodnotný příběh. O to více jsem pak musel plakat nad pokusy pana Jakubiska při jeho filmu Bathory o vstoupení do téže řeky. ()
Stejně jako světově proslulá kniha, tak i tento film jsou špičkou svého oboru. ()
Dlouho jsem uvažoval, jak to ohodnotit. Bylo to na hraně 3 a 4 hvězd, nakonec jsem do těch čtyř prostě nemohl jít. Knižní předlohu Umberta Eca považuji za jednu z nejlepších knih co jsem kdy četl, pokud by se v mém žebříčku neumístila na prvním místě, tak v první trojce určitě. Takový román jako je právě Jméno růže jde ale jen velmi těžko natočit, obzvlášť v časově limitovaném rozsahu, takže jsem se k tomu snažil i tak přistupovat, nicméně i přesto jsem byl (částečně) zklamaný. Atmosféra i vyobrazení středověku byly super, Sean Connery jako vždycky skvělý, ostatní postavy taky. To že ve 130 minutách nebude ani zdaleka to co v knize jsem věděl, ale proč ty mnohdy naprosto zbytečné změny vůči knižní předloze ? Kupříkladu proč je Adso františkán a ne benediktin ? Proč je tam navíc přidán spor mezi Vilémem z Baskervillu a Bernardem Gui ? U filmu, který sám o sobě nemůže ani zdaleka zpracovat předlohu bych neočekával, že bude obsahovat nějaké "vymyšlenosti" navíc. Závěr taky lehce zklamal. Nicméně pořád dobrý film, na který se klidně rád kouknu znovu. ()
Už při čtení knihy mi motiv vraha připadal poněkud přetažený za vlasy, v dosti osekané filmové adaptaci mi pak připadá skoro až směšný. Naštěstí to Sean Connery drží nad vodou, pro hlavní roli byl tou nejlepší volbou. ()
Středověká detektivka bez pointy,zato s tvrdou obžalobou podstaty křesťanství.Nějak to ale postrádalo autenticitu. ()
Docela povedená historicko detektivní podívaná,v opatství se stávají záhadná úmrtí a S.Connery s mladým Ch.Slaterem se je snaží objasnit ale místní opatové se jim vůbec nesnaží pomoci ba naopak až ten nejvíc znetvořený hrbáč něco prozradí,pak se objeví ještě inkvizitor který obviní uplně někoho jiného což se mu nakonec vymstí.Herecké výkony v poho S.Connery a Ch.Slater skvěle ale pro mě nej výkon předvedl R.Perlman i jeho namaskování se povedlo. ()
Skvělé zpracování skvělého románu, který jsem sice nečetl, ale o to raději jsem za tento film. ()
Komplexnost Ecova románu Jméno růže se všemi jeho rovinami na filmové plátno prostě přenést nelze, to myslím uzná každý soudný čtenář této knihy. Proto jsem coby čtenářka a milovnice románu přistupovala k Annaudovu filmovému zpracování s otevřenou nepředpojatostí - a výsledek mě nadchl. Na základě dějové linie režisér vystavěl výbornou detektivku s přesvědčivým přesahem, plus podařilo se mu vystihnout tutéž syrovou atmosféru, kterou jsem při četbě románu vnímala i já... (A z duše jsem mu odpustila i drobná poupravení děje... zachránění dívky... ano, to něžné Adsonovo rozloučení se svou přeživší láskou v závěru mi vůbec nebylo proti mysli, naopak jsem v něm i našla jakousi kompenzaci k oněm přenádherným a půvabným stránkám knihy, kde se zamilovaný Adso snaží definovat a pochopit svou zamilovanost pomocí scholastické filosofie...). Kniha je kniha, film je film, každé má své ve svém světě, a tenhle film je prostě výborný. ()
Kdysi jsem tenhle film viděla v kině a úplně mne nadchnul. Prostředí, postavy, příběh - celé to vykreslení ponuré doby se mi moc líbilo. ()
Knihu jsem četl až poměrně dlouho po shlédnutí filmu, (což bylo někdy v ranných devadesátkách), takže jsem při prvních projekcích nebyl zatížen vědomostmi o mnohavrstnosti literárního díla, z něhož si Annaudova adaptace vybírá pouze malou část. A i poté, co jsem si nakonec knihu přečetl, musím konstatovat, že film si prostě těch pět hvezd s odřenýma ušima zaslouží. ()
Středověk,který nemá chybu,napínavé a tajemné.Stále u mě jeden z top filmů mého mládí. ()
Související novinky
Zemřel Sean Connery
Letošní Halloween se pro filmové fanoušky ponese spíše ve velmi smutném duchu, z Velké Británie totiž dorazila zpráva o úmrtí legendárního skotského herce a prvního představitele agenta 007, Sira… (více)
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)
Hodný, zlý, ošklivý a Usáma
Taky vám už Jean-Jacques Annaud chyběl? Jeho návrat k „dobrodružnému přírodopisu“ Dva bratři se sice kdovíjak nevydařil (a určitě nedosáhl kvalit legendárního Medvěda), ale stejně je škoda, že tvůrce… (více)
Snímek Jméno růže z roku 1986 jsem poprvé viděl v kině snad ještě za komunistického režimu a matně si vzpomínám, že jsem byl z něho nadšen. Vzhledem k tomu, co se v socialistickém Československu dalo tehdy shlédnout, tento drsný film z temného středověku úplně z nabídky vybočoval. Jenže nebylo jen tím, že nebylo na co koukat v TV nebo kinech, ale dnes již legendární snímek měl prostě svou kvalitu. Jako mladému divákovi se mi líbila zejména detektivní zápletka a sexuální scéna mezi chudou dívkou a novicem františkánského řádu Adsem z Molku v podání mladého Christiana Slatera, mého oblíbeného herce. Dalším oblíbencem, který se zde objevil byl samozřejmě Sean Connery, který ztvárnil hlavní roli zkušeného a sečtělého františkánského mnicha Williama z Baskervillu, který s novicem roku 1327 přijeli do kláštera v italských horách. V ponurém benediktínském opatství totiž došlo k záhadným a velmi brutálním vraždám a zdejší mniši v čele s opatem, kterého si zahrál Michael Lonsdale, byli přesvědčeni o blížící se apokalypse. Vzdělaný William však na celou věc pohlížel pragmatickýma očima a začal zabití vyšetřovat. Mimoto se chystal na koncil, který měl rozhodnout spor mezi františkány a katolíky v čele s papežovými vyslanci, neboť žádali, aby byla katolická církev zbavena majetku. Během čekání na koncil tedy William vyšetřoval smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma, který byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít. Nezravlo dlouho a chytrý William zjistil, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledali stopy před budovou, Adso si všiml dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Byla to právě ta dívka v podání Valentina Vargas, která měla později sex s Adsem. Další den mniši našli překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem a William si všiml, že v písárně je velmi málo knih. Opatství přitom bylo proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih později našli s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius. Pak dívka, která poskytovala mnichům za jídlo sexuální služby, svedla mladého Adsa a on se do ní zamiloval. William došel k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex a Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jako Venancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodl další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici, ale William s Adsem našli ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objevili i tajný vchod, do kterého se ale nemohli dostat. Do opatství zatím přijel inkvizitor Bernando Gui, jehož si střihl F. Murray Abraham, který se s Williamem znal z dřívějška, neboť náš hlavn hridna byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadržel odporného pomateného mnicha Salvatoreho, jehož jsem se vždycky bál a kterého si zahrál Ron Perlman. Inkvizitor jej chytil zrovna když se za slepici snažil získat přízeň oné hladové dívky a nepřekvapilo mne, že je ihned Gui obvinil z čarodějnictví a Salvatoreho prohlásil za kacíře. Během disputace o tom, zda církev má vlastnit majetek, nebo nemá, našel sklepník Remigio z Varagine zakázanou řeckou knihu v dispensáři a oznámil to Williamovi, jenže vzápětí byl i on zadržen a obviněn z vraždy. Dívka, Salvatore i Remigio byli odsouzeni k upálení na hranici. Mezitím se knihy zmocnil bylinkář Severinus, jehož si střihl Elya Baskin a obratem byl zavražděn. Gui před mnichy prohlásil, že vrahem v opatství je William, a dal ho hledat, jenže zatím William s Adsem prošli labyrintem ve věži a dostali se přes tajné zrcadlové dveře do věžní místnosti, kde našli stovky knih zakázané katolickou církví a také vraha. Jeho jméno samozřejmě neprozradím, abych vás neochudil o jisté překvapení a mravenčí detektivní práci. Podruhé jsem film viděl někdy na přelomu milénia a i když jsem už nebyl ničím překvapen, obdivoval jsem zajímavé kulisy a ponurou středověkou atmosféru, přičemž jsem si tehdy přál, abych si ji mohl někdy na vlastní kůži vyzkoušet. Houby !!!! Uplynuly další roky a rozhodl jsem se na Jméno růže podívat potřetí. A jak člověk s věkem stárne a stává se moudřejším, uvědomil jsem si, že bych se do středověku chtěl podívat maximálně jako turista. Nesnáším hloupost a nespravedlnost a jistě by mne tam brzy církev upálila na hranici. kdybych se ozval v nějaké věci. Tehdy měla křesťanská katolická církev skoro neomezenou moc a báli se jí leckteří králové a bylo velmi jednoduché na někoho ukázat církev, formulovat výhodně slova a prohlásit muže za kacíře a ženy za čarodějnice. Církvi tak propadl jejich majetek a jednoduše se zbavila nepohodlných leckdy vzdělaných lidí. A církvi tato taktika vycházela po celá staletí, byli horší než komunisté a nevzdělanost obyčejných lidí využívala ve svůj prospěch a hromadila tak majetek. Proto tak dlouho trval středověk a teprve se vzděláním a vědou lidé konečně prozřeli. Právě tuto problematiku zneužívání moci jsem si u filmu při třetím sledování nejvíce uvědomil. A mě myšlenky jen potvrdil jeden ze starých benediktýnských mnichů Jorge, který řekl, že nenávidí smích, protože smích zabíjí strach a bez strachu není víry !!!! Děs, běs, hrůza. Samozřejmě se mi film jako takový líbil i ve starším věku, ale opravdu žít bych tehdy fakt nechtěl. V lednu 2021 se mi povedlo sehnat tento vynikající film na blu- ray disku a s chutí jsme se na něj doma opět podívali. Kouzlo prvních překvapení bylo sice pryč, ale i tak jsem si další podívání náležitě užil. Tentokrát jsem se ponořil velice hluboce do děje a snažil se všímat všelijakých detailů, takže jsem měl oči na šťopkách. Rázem se mi otevřel zcela jiný svět a začal jsem vše vnímat v nových dimenzích, nicméně i tentokrát jsem nadával na zaslepenost křesťanských věřících ve středověku, kteří nás zcela zastavili v rozvoji kulturního světa. Své investice do modré krabičky jsem vůbec samozřejmě nelitoval a určitě se zase někdy na toto dílo podívám. Suma sumárum, snímek Jméno růže ode mne získal pět růžových hvězdiček *****. () (méně) (více)