You're a Big Boy Now
Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
Francis Ford CoppolaKamera:
Andrew LaszloHudba:
Robert PrinceHrají:
Elizabeth Hartman, Geraldine Page, Rip Torn, Michael Dunn, Tony Bill, Julie Harris, Karen Black, Peter Kastner, Ronald Colby, Michael O'Sullivan, Dolph Sweet (více)Obsahy(1)
Film, odehrávající se v rozmarných 60. letech vypráví příběh 19ti-letého mladíka Bernarda Chanticleera, který po prvním odloučení od rodičů poznává pravý svět a s ním i první lásky. Přes nevoli rodičů se Bernard seznamuje se sekretářkou, pracující v knihkupectví Bernieho otce. Na druhém rande se však Bernard beznadějně zakouká do svůdné tanečnice, jisté Barbary Darlingové, která ovšem, jak se později ukáže, muže nenávidí a jediné co ji zajímá, je ona sama. Ve hře je i osamělá paní bytná Nora Thingová, policista Francis či starý kohout, přebývající v 5. patře po zemřelém bratrovi paní Thingové a nenávidějící všechny ženy, speciálně ty kolem 20tky, což se pro Bernarda přebývajícího právě v 5. patře ukáže jako problém...
Tato komedie z rané tvorby Francise Forda Copolly působí na diváka svou rozverností a uvolněností, která tak trochu plyne i z tehdejší doby amerických 60. let. Film byl v roce 1967 nominován na Oscara (Herečka ve vedlejší roli - Geraldine Page hrající matku hl. hrdiny) a 3 Zlaté Glóby (Nejlepší film - komedie/muzikál, Nejlepší herečka - komedie/muzikál - Elizabeth Hartman v roli Barbary Darlingové, a opět Geraldine Page jako Herečka ve vedlejší roli). (JayZak)
(více)Recenze (29)
Oscar 1 nominace: Herečka VR - Geraldine Page . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
Velmi dobře odvedený kus filmařské geniality. Příběh vystavěný na dospívání chlapce, který se touží dostat z vlivu rodičů (především matky, ale dohledu otce), získává své první zkušenosti nejen sexuální, ale především vztahové a snaží se dostat na vyšší úroveň. Coppola skvěle vystihl nejen dospívajícího "loosera" šedesátek, ale také sexem nabitou stránku New Yorku, kterou neuvidíte v mnoha filmech. Vynikající je zpracování myšlenky prvního setkání Bernarda se (soft)pornografií, kdy je vtahován pomocí kravaty do promítacího stroje a zachráněn dívkou, která je do něj zamilovaná (každý si domyslí význam:)). Přestože film dobře funguje jako ztvárnění doby, nejde teenagerskou komedii ani zdaleka, spíše o sladko-kyselý pohled na dospívání jednoho "ňoumy"... a ta lehká kritika konzervatismu a křesťanských ideálů. PS: už samotná příjmení postav mají jistý význam:-) ()
Nevím, co všem vadí. Raný Coppola je stále Coppola a i když ten dotek geniality zde není tak velký jako později, stále se podle mě jedná o dobré dílo. Vtipné otravná většina postav, občas zajímavé vtipy a celkově dobrá atmosféra jsou opravdu dobrými devizami. 70%. ()
Tahle ,,teenegerská" komedie byla pro mne velké zklamání. Od tak zkušeného tvůrce, jakým je Francis Ford Coppola, jsem čekal nepochybně víc, byť jde o jeden z jeho raných filmů... Hodně laciný humor a film tak nějak o ničem, když to srovnám třeba s raným Formanem, který také ve stejné době, byť na druhém konci světa, točil filmy na obdobné téma... ()
Z tohoto filmu je fakt úplně cítit zábava a nadšení pro filmování. Je z toho prostě cítit, že s Coppolou přišla nová generace režisérů, kteří zkostnatělému Hollywoodu dali novou inspiraci. Každému je asi jasné, že albíni hypnotizéři s dřevěnou nohou budou poraženi a preclíky za pět centů upečeny, o to tu ale nejde, spíše jde o to skvělé optimistické zpracování. Fakt respekt Coppolo. ()
No, čekal jsem asi víc humoru (taky, že Coppola ukáže více režisérského umění). Párkrát jsem se docela zasmál, ale jinak to bylo tak nějak ve stylu taškařice (a ten mi moc nesedí). Takové příjemné, oddechové a naivní podívání se, ale netřeba vidět znovu. Hudba byla suprová, ale z průměru film už nevyzvedne. ()
Coppolu mám mezi nej režiséry, ale tohle mou víru v něj trochu narušilo. I když, na druhou stranu, nikdo není dokonalý, přece jen je to ještě v celku ranný snímek. V podstatě zatím asi to nejhorší, co jsem od F. F. C. viděl, ale naštěstí jsem toho kousek prospal, tak to uteklo rychleji. Nesympatické postavy, absolutně nudný děj. Komedie? -Kde?. Několikrát, asi dvakrát se tu vyskytla scény, či část děje, která se mi líbila, ale jinak absolutně nic. 30%. ()
Nikdy bych nevěřila, jak dokáže být Coppola hravý. Vybroušený vizuál, pestré barvy a parádní muzika podporují tuhle již tak velmi dobrou komedii o dospívání o ještě pěkný kousek dál k dokonalosti. Tenhle film se stal inspirací, byť mnohdy utajenou, pro mnoho dalších. Sám Coppola si zde našel jeden ze svých budoucích zajímavých vyjadřovacích prostředků. Při snímání Bernarda na večerní procházce s dívkou můžeme vidět embrio Rozhovoru. Preclíky za pét centů zase inspirovaly Křidýlko nebo stehýnko. Celkově film vyznívá jako s vtipem realizované filmy Truffauta. Balkonová scéna je vskutku geniální. A závěrečný odkaz na grotesky také vypovídá o Coppolově celkovém uměleckém rozhledu, který již bohužel nemá dnešní publikum, a tak bez milosti kvůli své neznalosti řadí tento snímek mezi teenegerské komedie. ()
Film je velmi zábavný do doby, než se náš velký chlapec osobně setká s Barbarou, hlavně díky svým experimentálním postupům (waring countries, welcome communists:-), pak už trochu ztrácí dech, což je škoda. ()
Francis Ford Coppola a teenagerská komedie?? No podívejme, se! Coby oddechový snímek to nabízí slušnou zábavu, s dobrým scénářem nabízející hezké vtipy a hlášky (např. překládání nápisu WC jako "Welcome Communists!" a "War Circus") nebo ojedinělé historky (máma, která posílá klukovi na dálku v dopisech jako důkaz svého života vlasy, až se kluk jednou lekl, že jí příště uvidí plešatou). S odstupem času komicky působí věk chlapce – současník by čekal, že příběh mládence o prvních láskách a podobných starostech během prvního odloučení od rodičů (včetně první debaty s kamarádem o výrazu sex nebo prvního pohledu na porno fotku ;o)) by se odehrával spíše tak v 15ti, pokud ne ještě dřív, tady máme pána na holení těsně před dvacítkou. :-)) Celkově úsměvné a přeplněné neznámými šedesátkovými písničky (ač s výrazným hitovým potenciálem), ale i ta zábava místy v druhé půlce občas vázla a celkově se musím přidat k těm, co očekávali od filmu slavného režiséra něco víc. Dost souhlasím s Radkem99, nejen Formanovy filmy na téma dospívající či již dospělé mládeže, ale třeba i Helgeho První den mého syna nebo slovenská Zmluva s diablom šly ve svém kritickém podtónu mnohem dál. Z tohoto pohledu i zdejší nejsilnější dialog mezi Bernardem před celou a policajtem nakonec vystřídala závěrečná romantická selanka pro béčkové teen-movies tak typická. 65% ()
Coppola je mistr řemesla, o tom netřeba vést sporů. Tahle postarší taškařice se však minula účinkem (anebo jsem jí jen nepřišel na chuť). Přesto chválím, že nasazení tempa i optimismu vydrželo až do úplného konce. Jinak poměrně neosobní, zdá se mi. Nakolik zbytečné, to ať posoudí každý sám... │50% ()
Velice pěkný začátek, dokonce sem se až divil s jakým elánem Coppola začal, ale postupem času se nepatrně vytrácel. Velice pěkný příběh ovšem velice krátký a tomu odpvídal velice strmý scénář, ale to byl asi záměr. Skvělá hudba, námět a vtipné scénky. ()
Je to samozřejmě o několik tříd lepší než Demence 13, je to film ze současnosti, s normální zápletkou, o lidech...ale ten fraškovitý závěr mi moc nesedl...Coppolovi rozhodně lépe sednou dramata než komedie... ()
Výborné, výborné! Je krásné sledovat, jak si Coppola téměř až laškovně hraje s filmovým médiem a jazykem, jak je ze snímku cítit láska a nadšení pro film, jak ironicky pošťuchuje do puritánství některých Američanů a v neposlední řadě jakým nádherně nakažlivým optimismem hýří. Hledat chyby či nedokonalosti nehodlám a porovnávat s pozdějšími Coppolovými "velkými" filmy se mi zdá zcela bezpředmětné. ()
Lehky, odpocinkovy snimek s pohodovou hudbou, solidni kamerou a dobrym scenarem... Obcas se mihnou dobre a vtipne hlasky. Pro zacatek to nebylo vubec spatne. Ale na druhou stranu se jedna o urcite nejhorsi film, ktery jsem zatim od Coppoly videl... ()
On to nebyl špatný film, ale tyhle jaksi ztřeštěné blbůstky nejsou zrovna mým šálkem kávy. Nicméně si myslím, že si s Coppolou všichni dobře zablbnuli a jak se říká prakticky v každém Filmu o filmu: "Báječně jsme si užili natáčení." ()
ocenenia : MFF Cannes 1967 - Nominácia na 1. cenu ()
24. Zlatý Glóbus za rok 1966 - nominace (3) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Elizabeth Hartman, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Geraldine Page ()
prijemny prispevek do jinak citste evropske "nove vlny". ()
Teď už jsi velký chlapec je osvěžujícím uvolněním dle literární předlohy Davida Henryho Benedictuse. Mladík Francis Ford Coppola chytil svou profesní příležitost ve vhodném okamžiku, dychtivě a pevně ji sevřel v dlaních i zubech a hned vzápětí se již sebevědomě procházel okázale rozkvetlou zahradou splněného přání. Teď už jsi velký chlapec je nadšením mládí a s rozverným nadhledem se rozhlíží po sladkém věku dospívání. Poznávání života nasává nové informace, zahoří pro krásu a seznamuje se s probuzenou tělesností člověka. Tvůrcovo mládí je předností i slabinou, nezkušenost se nekrčí ustrašeně v pozadí, ale v náhlé euforii exhibuje a s lehce zarudlou tváří ejakuluje své vlastní vitální nadšení. Teď už jsi velký chlapec je neposednou taškařicí, zbavuje se přebytečných zábran a oslavuje rozkoš i rozpaky dospívání. Uvolněnost jízlivě škádlí a směje se z nakažlivé radosti ze života. Odlehčení sice občas sklouzne až k dětinskému vyústění vtipu, přesto je nadšení a nekončící veselí stále jemně osvěžující. Hlavním objektem rozverně neposedné vitality je Bernard Chanticleer (příjemný Peter Kastner), mladík dobrého původu na prahu dospělosti. Dětská bezstarostnost je znenadání vyhnána na zkušenou do samostatného prosévání životem. Probuzená tělesnost chce ukojit svou zvědavost mrazení podbřišku i přes viditelné stopy červenání nezralého studu. Život touží po poznávání a nechává se strhnout živočišnými pudy, romance nevyznává uctivou spořádanost. Hlavní ženskou postavou je Barbara Darling (velmi zajímavá Elizabeth Hartman), mladá a atraktivní divadelní herečka a go-go tanečnice noční sexuality New Yorku. Rozpolcený postoj ve vztazích k mužům nezná slitování a mlsně si vybírá svoji potřebnou porci zábavy. Vztah je pouze chvilkovým vybočením ze stereotypu všeobecného mužského obdivu a chtíče. Výraznou postavou je Margery Chanticleer (pozoruhodná Geraldine Page), Bernardova matka, velmi neochotně se vyrovnávající s nenadálým synovým vysláním do samostatnosti. Přestože sama uvízla ve snobství existenčního pohodlí, dohání ji synovo poznávání života až k zuřivosti. Významnou postavou je I.H. Chanticleer (zajímavý Rip Torn), Bernardův otec, majitel velkého knižního domu a kurátor newyorské veřejné knihovny. Pro bezstarostnou rozjívenost už nemá jeho syn věk a dospělost vyžaduje především zodpovědnost. K výraznějším postavám patří také Nora Thing (velmi zajímavá Julie Harris), pronajímatelka nájemních bytů a nová Bernardova domácí. Stará panna trpí osamělostí, zajíká se představou a pečlivě dbá na bezúhonnost svého nového, mladého a na úplný život velmi zvědavého podnájemníka. A patří k nim také Amy Partlett (velmi příjemná Karen Black), sekretářka Chanticleerova knihkupectví se zájmem o Bernarda. Nenechává se odradit drobnými neúspěchy a vytrvale čeká na svoji příležitost k naplnění. Z dalších rolí: Chanticllerův úslužný tajemník, Bernardův souputník i rival v lásce Raef del Grado (sympatický Tony Bill), další Nořin podnájemník a policista s výhružným pohledem Francis Graf (Dolph Sweet), nejbližší muž Barbary, trpaslík Richard Mudd (Michael Dunn), či neúprosný albín a hypnoterapeut s dřevěnou nohou Kurt Doughty (Michael O'Sullivan). Teď už jsi velký chlapec je příjemným osvěžením filmovou taškařicí. Coppolovo mládí je sice cítit nezkušeností a ne všechny aspekty a pozice odlehčeného humoru dokáží udržet potřebnou míru vkusu, přesto jde stále o zábavně neposedné nadšení ze života i tvoření. () (méně) (více)