Režie:
Edward ZwickKamera:
Roger DeakinsHudba:
Graeme RevellHrají:
Denzel Washington, Annette Bening, Bruce Willis, Tony Shalhoub, Sami Bouajila, Lianna Pai, Mark Valley, David Proval, William Hill, Aasif Mandvi, Said Faraj (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)
(více)Recenze (218)
Vizionársky počin? Ja som videl vo filme okrem nudy niečo iné. Jednoduché videnie sveta a riešenie problémov rozrazením dverí a jedným kotrmelcom. Tentoraz nezachráni všetkých, teda celé mesto Bruce Willlis, ale pre zmenu FBI a Danzel Washington. V reálnom svete 9/11 to fungovalo celkom ináč, FBI nič nezachránila a možno toho viac pokazila, obeťami nebola smotánka, ale bežní ľudia a hlavne záchranári. Film bol iba rozprávkou, kde v závere Arabi ako mierumilovná menšina žijú s Američanmi v mieri až podnes. ()
Anthony Hubbard (Denzel Washington) se svými kolegy pátrá po záhadném útoku na unesený autobus - naštěstí teroristé použili místo výbušnin jen modrou barvu. Ale opravdové neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat, a jiný autobus je opravdu zničen. Ale tím to nekončí, městské divadlo a budova FBI jsou dalšími cíly teroristických útoků. Ve městě je vyhlášeno stanné právo, v ulicích je armáda, všichni potencionální teroristé jsou zavřeni ve speciálních táborech. Dokáže Hub s Elise a Frankem zjistit kdo je za útoky zodpovědný?... Hroznej film. V roce 1998 to mohlo být jen politické drama, s velmi nepravděpodobnou zápletkou. 11.září 2001 tomuto snímku dodalo jistou dávku autentičnosti (+1 hvězdička) a nedávné snímky iráckých zajatců v amerických věznicích toto potvrdily (+1 hvězdička). Od začátku do konce mi běhal mráz po zádech (což ale měl být účel). Skvělého Denzela Washingtona doplňuje Annete Benningová a Tonny Shalhoub, v menší (ale neméně důležité) roli generála Devereaux se představil Bruce Willis. Vřele všem doporučuji... ()
Výborná myšlienka aj precízne natočená, ale akosi to postráda silnejšiu scénu. Odvaha pod paľbou mala sofistikovanejší scenár a ponúkala priestor pre výraznejšie herecké výkony. Tento film sa drží v rámci žánrových pravidiel, ale neprekračuje ich. Dokonca nie je spravený s takým nadhľadom aby sa mohol považovať za prvotriednu žánrovku. V 1998 sa tento film rozhodne bral vážne a s odstupom času a po všetkých tých politických zmenách akými svet dovtedy prešiel je tento film odsunutý na druhú koľaj už len kvôli filmom ako Syriana a nej podobné kúsky. Herecky je to ale film na úrovni. Bohužiaľ budovanie napätia nefunguje tak ako by malo a finálne rozuzlenie ma nechalo chladným, než aby ma nadchlo, alebo prekvapilo. Jedná sa rozhodne o najslabšieho Zwicka akého som mal zatiaľ možnosť vidieť. Nie je to ale spôsobom akým je film natočený, ale zvolenou témou, aj keď je akokoľvek aktuálna. Historické a dobrodružné filmy mu sedia omnoho viacej, pretože tam naplno odkrýva svoj jemnocit pre budovania emócií. ()
Popis scény, dokonale vystihující celý film: Terorista drží v místnosti za zamčenými dveřmi několik dětí jako rukojmí, odvážný agent (Washington) vybíhá ve slow-motionu proti dveřím, rozrazí je, udělá kotoul a stihne se nejen zorientovat, ale také zlikvidovat hrozbu. Vágní film o hrozbě terorismu, který se může opřít pouze o solidní herecké výkony Willise a Washingtona a zručně natočené akční scény (resp. útoky teroristů). Samotný Zwick je spíš na obtíž, jelikož jeho typické ingredience (patetické dialogy, tuny klišé, hrdinské činy) nemohou dost dobře fungovat v ambiciózním filmu, jenž není zakotvený v dobrodružném, válečném či romantickém žánru. Celou dobu jsem si říkal, jak by Stav obležení dopadl, kdyby se ho chopil třeba Paul Greengrass. Ten by z mučení nevinných islámských civilistů vymáčknul určitě víc než jen Willisův dramatický odchod ze scény. ()
odosobniac sa od udalostí 9/11/01, ktoré vrhajú na tento filmy trochu iné svetlo a snažiac sa o akú-takú objektivitu a pohľad na dielo ako na film "vytrhnutý" z kontextu (min. z kontextu, ktorý sa v dobe vzniku filmu nedal ani len predpokladať, skrátka neexistoval) musím povedať, že sa jedná o mierne nedocenený thriller, ktorý ma prekvapil a rozhodne nie je nudný, odfláknutý či nezaujímavý; Edward Zwick je režisér, ktorý ak dostane dobrý scenár a solídnych hercov, urobí poctivú prácu dosahujúcu rešpektovateľných kvalít v rámci žánru - a v tomto prípade mal k dispozícii šikovný scenár, kde sa síce ku koncu začalo vkrádať na môj vkus trochu viac patriotizmu, pacifizmu a všeľudskej empatie prezentovanej zo strany hlavného hrdinu Anthonyho Huba mierne nešikovným spôsobom (až stojí za zváženie, či tento obrat bol aj v pôvodnej verzii scenára), no neobsahuje vadivé prvky, trápne momenty, logické diery či neuveriteľné obraty (ani po stránke akčnej, ani po stránke politickej a dokonca ani po stránke "psychologicke" - preto zátvorky, lebo psychológia v tomto filme nie je a ani nemá byť doménou, predsa len ju nemožno obísť), v prvej (lepšej) polovici sa dobre pracuje s odokrývaním vzťahov, postáv, svižné dialógy, ktoré nie sú (ako väčšina súčasných politických thrillerov) ochudobnené ani o hlášky či vtipné momenty a nadmieru uspokojivá priemer prevyšujúca réžia, ktorá dokáže diváka zaujať (čo je v úvodných momentoch filmu to najdôležitejšie); najlepší výkon podal Tony Shalhoub, potom (mňa osobne) celkom príjemne prekvapil Willis v chladne zápornej role - mala šarm a i keď používal tie isté pohľady, pohyby a ksichty, ako vo väčšine iných filmov, predsa to nebol klaďas willis, ale slizký mocichtivý militantný maniak, Denzel predviedol priemer, Annette je pani herečka, ktorá má naviac, ale aspoň ukázala krásne belostné a hladkooholené sexy nohy; Veľmi silné thrillerové tri hviezdičky (hraničiace so štyrmi) a moje osobné prekvapenie, prečo je v tvorbe pána Zwicka tento film zaostávajúci za snímkami, ktoré nie sú podľa mňa oproti tomuto filmu lepšie . . . ()
Galerie (39)
Photo © 1998 20th Century Fox
Zajímavosti (23)
- Hub (Denzel Washington) a Frank (Tony Shalhoub) sú obaja ozbrojení pištoľou Sig Sauer P226 9mm. Toto bola bežná voľba pre špeciálnych agentov počas viac ako 20 rokov, kým nezačali používať Glock 23 a neskôr Gen 5 Glock 19/17. (Pat.Ko)
- Na strategickom stretnutí jeden z účastníkov cituje Lincolna a jeho zastavenie habeásovej listiny v roku 1862. Iný účastník tvrdí, že tento čin bol vyhlásený za nezákonný Najvyšším súdom a cituje prípad "Ex Parte Milligan." Skutočný prípad, ktorý sa týka tohto incidentu, je "Ex Parte Merryman." Prípad Milligan sa týkal vojenského súdu civilného občana. Vo svojom rozsudku určil, že civilisti nemôžu byť súdení vo vojenských súdoch, s výnimkou konkrétnych okolností, ktoré prípad Milligan nespĺňal. (Pat.Ko)
- Dva možné skoré názvy pre tento film boli "Holy War" ("Svätá vojna") a "Against All Enemies" ("Proti všetkým nepriateľom"). Prvý názov bol odmietnutý potom, čo sa všetci dohodli, že je príliš provokačný, a ten druhý bol používaný chvíľu, kým štúdio nerozhodlo, že The Siege je vhodnejší, silnejší názov. Ironicky, "Against All Enemies" neskôr získal titul knihy o udalostiach po 11. septembri, ktorá sa stala budúcim filmovým projektom. (Pat.Ko)
Reklama