Metallica: Some Kind of Monster
VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek METALLICA: Some Kind of Monster přináší fascinující a opravdový pohled na životy členů nejslavnější heavy metalové kapely v hudební historii. Kapely, která po dvaceti letech své existence čelí obrovským osobním a profesionálním výzvám v průběhu natáčení jejich, po pěti letech, nejnovějšího alba St. Anger. Vztahy mezi členy kapely byly poslední dobou dost chatrné. A protože Metallica po několik let nekoncertovala a ani nevydala žádné album, měli hudební odborníci a hlavně fanoušci obavy o její budoucnost. Dokument, který se natáčel dva roky zachycuje s důvěrnou známostí jednotlivé členy skupiny, jejich vnitřní démony a vzájemné vztahy, ale také snahu o sladění osobních životů s požadavky neustále se měnícího hudebního průmyslu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (118)
Občas jsem měl pocit, že se předem domluvili, že se pohádají. Těžko říct, tyto momenty se velice dobře dají zahrát.. ()
Dlouho jsem přemýšlel, kolik tomuto dokumentu nasypat procent. Když se vrátím do minulosti, musím se přiznat, že jsem Metallicu na přelomu 80. a 90. a v první polovině 90.let bezmezně miloval, obětoval bych vše pro to, abych měl kdejakou blbost, co vydali. Po černém albu však přišla zbytečná pětiletá pauza, pak místo skvělého alba rozpačité Load, ještě horší a nudnější Reload a až do St.Anger v podstatě nulová aktivita (album coververzí a koncert se symfonickým orchestrem nelze počítat za nějak převratná díla) a i otrlým fanouškům došly nervy. Když pak Hetfield vyhodil Jasona, bylo po lásce k Metallice. Dokument v podstatě odhaluje starým fanouškům Metallicy věci známé - Hetfield a Ulrich jsou sebestřední sobci a pokud není po jejich, je zle. Divím se, že se vůbec na něčem domluvili od roku 1982, kdy skupinu založili. Velká škoda Kirka, jen snad to, že je flegmatik, ho drží s nimi pohromadě. Film sestává ze spousty průměrných scén ze studia, kde to občas pěkně vře, vynikající jsou ovšem některé scény jako třeba rozhovor Ulricha s Mustainem (obrovská škoda, že u toho nebyl i Hetfield!!), výborný je nástup Trujilla (ten chlap má snad v prstech dynamit), vzpomínka na Cliffa či jam se ženou - basistkou. Spíše 70%, ale album St.Anger je hromada tuctových sraček ;-) ()
Výborné, souboj dvou egoistů v přímém přenosu, sonda do té části muziky kde se točí miliony. Album st. anger jsem před shlédnutím tohoto dokumentu neměl rád a ani jsem ho moc neposlouchal, po shlédnutí jsem změnil názor. Mohlo to být namixované s nějakou tou historií metallicy a dalším komentářem Jasona Newsteda (třeba na úkor psychologa a sezení s ním). Nějaké části dokumentu by podle mého názoru vypadaly jinak kdyby se neodehrávaly před kamerou (např. co se týče robova podílu na zisku), ale přez všechno je to asi nej. hudební dokument co jsem viděl(pravda že moc jsem jich neviděl). ()
Zvláštní skládačka. Dokument to je, velmi neortodoxní a zvláštní, ale funguje tak jak má. Popisuje hlavně Metallicu snad v nejsložitější situaci v jaké kdy byla a nedělá jí to dobře. A my to zde vidíme z první ruky. To ani nemluvím o tom, že je zde zachycená kapela, kdy se chce skoro pozabíjet, taky natáčejí album a James jde nečekaně i do alkoholové léčebny. Je to trochu zvláštní, protože se zde řeší i trochu jiné problémy, než by to bylo u normálních lidí. Jelikož toto jsou milionáři, problémy mají stejné, ale jejich průběhy vypadají nepřirozeně jinak. Zároveň i způsob vyjadřování zúčastněných je sice přímý, ale i přesto odlišný a zvláštní. Skoro až v tom špatném slova smyslu. Jde bez pochyb o skvělé zaznamenání. Krom toho já mám album St. Anger velmi rád, ale spousta lidí tu změnu stylu nepochopí. To jsem asi taky čekal. Že se zde vlastně vysvětlí proč Metallica přestala hrát heavy metal a tak trochu vsadila na experimentální punk. To ve výsledku chybělo filmu nejvíce. I tak si myslím, že je to kvalitní podívaná nejen pro fanoušky této legendy. ()
"This is not a film about Metallica, it's a film about relationships." Príbeh Metallicy zachytený v čase ich druhej najväčšej krízy a síce podobnej - strate basáka. Nezhody Jasona s ostatkom kapely nenechali len tak veci na náhodu a išiel preč. James sa podrobil liečeniu proti závislosti na alkhole, čiže ostatní členovia prakticky nemohli tvoriť ďalej. Stratili oboch členov a hrozilo rozpadnutiu kapely, ktorá vtedy mala jubileum 20 rokov. Čo keď vlastne niekedy prestanú tvoriť? Čo budem počúvať? 9/10 ()
Pohled pod pokličku již dnes hudební legendy, která obrovským způsobem ovlivnila a pořád ještě ovlivňuje dění na hudební scéně. V dokumentu jsou vidět problémy, se kterými se jenotliví členi potýkají a to především věčné neshody a chlast. Po odchodu Jasona Newsteda výdává po dlouhých letech kapela cédé s názvem St.Anger (Svatý hněv). Na CD už spolupracuje nový člen kapely, basák Robert Trujillo. Ten skupinu nakopává zpátky na vrchol!!! ()
První půlka stála za houby. Dívat se na bandu lidí, kterým peníze a sláva očividně hodně narušily psychiku, jak sedí v jedné místnosti s psychoterapeutem a hádají se na mém fanouškovství moc nepřidalo. Druhá půlka už je na tom lepší. Možná proto, že se Hetfield vrátil z léčení, inu s alkoholiky je těžké pořízení. A konečně se přestali hádat a začali tvořit to oč tu běží METAL! ()
Co je na tomhle dokumentu vynikající je to, že není ani tak o Metallice jako takové, ale spíš o lidských vztazích obecně. Btw. kdo tohle viděl, musí chápat tolik odsuzované album St. Anger. ()
Skvělá záležitost nejenom pro skalní fans. Drsná metalová hudba se tu sráží až s nečekaně citlivým a obnaženým vnitřním světem kapely. Hetfield (zpěv kytara) a Ulrich (bicí) jsou velice silné individuality a stačí škrtnout a vše letí do vzduchu. Vůbec mě překvapilo kolik silných a pestrých scén tento dokument skrývá. Metallicu mám rád, neznám ale nic bližšího kolem jejich historie, přesto mě dokument vtáhl a vyplivl až na konci. Dokument obnažuje kapelu a její členy a ti zaslouží respekt za odvahu "pustit" něco takového mezi lid. Oni ti metalový bozi jsou přeci jenom lidi, utápějí se v chlastu, depresích, neschopnosti, radosti a celé je to kupodivu VELICE zábavné. silných 80% ()
Zde je pro mě bez debaty 5* jasná volba. Dokument o oblíbené kapele, o jejich ''skoro'' rozpadu a následném sjednocení, a o jednotlivých vztazích mezi ostatními členy, do kterých vás to okamžitě vtáhne a jen tak rychle nepustí. Je to snad jediný film, u kterého mě zajímalo, jestli skončí happyendem a opravdu tak skončil viz. alba St. Anger a Death Magnetic. Jediná škoda je pouze absence sól v zmiňovaném St. Anger :). A nezapomenu ještě dodat, že po zkouknutí opravdu Metallicu poznáte. ()
Plný počet, pánové mi nedali na výběr. Perfektní dokument, odhalující okolnosti vzniku alba "St.Anger". Hetfield se léčil ze závislosti na alkoholu, skupina album natáčela neskutečně dlouho, vyhazov Newsteda....Čím dokument zaujal byla přítomnost emocí-Ulrich naplno řekne Hetfieldovi, že se chová jako čurák (!!!), občas jsou vidět slzy...Ale jako nejsilnější moment beru sezení Ulricha a Mustainea z Megadeth. Od zrzounka Dave bych nečekal, že se málem rozbrečí z fasktu, že se svou kohortou hrál vždy druhé housle. Nic proti Megadeth-jejich alba jsou parádní. Doporučuji skouknout. ()
Bylo zajímavé sledovat tyto potetované alfa samce, jak dvě hodiny nedovedou najít společnou řeč. Každý si tam jede monolog o svých pocitech, a ty ostatní snad ani nevnímá/nechápe – já jsem měl teda také často problémy pochopit význam některých filozofických výstupů. Neprojevuje se pouze kytarista, který nás v průběhu dokumentu ubezpečí, že je se svou pozicí v kapele velmi spokojen... hudbu nehodnotím, protože mé primitivní zvukové receptory mají v tomto žánru problém rozlišit dvě různé skladby. ()
Moje hodnocení je ovlivněno tím, že Metallicu nemám rád. Dokument je to však výborný. Ukazuje hlavně střet dvou supereg a jednoho člověka, který si myslí, že je nad věcí. Příběh putování od přátelství k finančnímu kalkulu a zpět, což se zastavilo někde uprostřed. Jinak je na nich fakt hodně vidět, hlavně v porovnání s Trujillem (čistá radost z hudby), že je hodně poznamenaly peníze a každý se s tím vyrovnával po svém a ne moc dobře. Jinak dělení 33-33-33-5 mě šokovalo silně negativně, aspoň, že se to zatrhlo. Nahrávání bylo dlouhé a možná proto působí i stopáž trošku natahnutě. ()
Vzhledem k tomu, že Metallicu už od pubertálních let považuju za absolutně nejlepší kapelu, těžko může bejt moje hodnocení objektivní. Ale to, že mě těch 140 minut ani na chvíli nenudilo bude asi mít ňáký opodstatnění. Výborně udělanej dokument, kterej sirově sleduje práci muzikantů na nové desce, jejich hádky a konflikty a cestu téměř od rozkladu až po pozvolné stavění se na nohy. Film není nijak uměle přikrášlován, jde až na dřeň a některé promluvy ať už Jamese Hetfielda, Larse Ulricha nebo třeba Dave Mustaina zasáhnou mnohem víc, než herecký výkony pravých herců v těch nejlepších filmech. ()
Nevím, zda Some kind of monster dávali v některých velkých multikinech, ale já na tom byl v malém komorním komořanském kinu a právě tahle atmosféra ve mě umocnila tenhle "dokument". Kdo chce znát pozadí vzniku hudby Metallicy, měl by se na to podívat. Otevřenější kapela už sotva kdy bude. A nezaměňovat s nějakými přiblblými reality-show. To je jen komedie pro diváky. ()
Pravděpodobně ten nejlepší dokument o hudební skupině, jaký jsem zatím měl tu čest vidět. ()
Z toho že to všechno mohlo tehdy skončit a z té neuvěřitelné fuckovací scény mi běhá mráz po zádech. Metallica je jednou z mých top kapel. Nejlepší je si hned po filmu pustit album St. Anger. Album pak dostává úplně jiný náboj ()
Metallica samozřejmě je srdeční záležitostí, což ale neznamená, že je bezmezně nutné ji slepě milovat. A přesně to se dělá dost špatně po zhlédnutí tohoto (bezpochyby skvělého) dokumentu. V této sondě, která jde kapele často až na dřeň, totiž člověk zjistí, že Metallica může být jednou z největších kapel všech dob, ale to neznamená, že uvnitř je vše růžové a květinkové. Ono to taky jde dost obtížně, když dva kohouti na jednom smetišti jsou moc. Lars je exbicionistický egoista, který udělá cokoliv pro slávu (ale zároveň mu jde hodně o dobro kapely) a Hetfield je přecitlivělý idiot, který si všechno bere neskutečně osobně, a s Larsem nesouhlasí vůbec v ničem. K tomu Hammett, kterého to nebaví poslouchat, a šel by si radši brnkat na kytaru. Nemít film tak šíleně přepálenou stopáž (dvě hodiny by bohatě stačily), je to za pět. Alespoň že to kompenzují některé velmi silné momenty - závěr na jevišti, hádky mezi Larsem a Hetfieldem, přijímání Trujilla do kapely (ten člověk je bůh!), a především pak rozhovory s Newstedem a Mustainem. Jason, dost možná nejnormálnější člen kapely, bohužel nejvíc odskákal Hetfieldovu zaslepenost vlastním úspěchem. V prostoru jemu daném je skoro nemožné s ním necítit. Rozhovor Larse s Mustainem je pak ještě drsnější. Sice Mustaina nemusím, Megadeth mi úplně nesedí, ale fakt je, že v tomhle případě mi ho opravdu bylo hodně líto. // Po zhlédnutí se nemůžu rozhodnout, jestli u mě Metallica stoupla nebo klesla. Vážně ne. ()
Těžkej život rockstars, kór když hrajou v kapele, kde jim každej ubližuje :-D Vzhledem k neúnosné stopáži asi spíš fakt pro skalní fanoušky. Třetí hvězda za to, že se nebáli jít takhle s předkožkou na trh. ()
[3,5*] "Maybe we should talk about next week." "Well, all next week is therapy." Dokumentárny portrét slávnej metalovej skupiny v čase ich silnej krízy. Najväčšou devízou tohto oceňovaného, psychologicky ladeného diela je tá jeho úprimnosť a hlavne to, ako z neho cítiť skutočnosť. Spočiatku mi to ale vôbec tak nepripadalo a cítil som v tom skôr tých "Osbournovcov" s nádychom tupej reality show (pôvodný zámer tvorcov), čo absolútne nepatrí do mojej oblasti záujmu. Vyostrením krízy v skupine a odchodom Jamesa Hetfielda na liečenie sa to však zlomí a dostáva to úplne iný náboj. A keď sa ešte na scéne objaví môj obľúbenec Dave Mustaine a vyjasňuje si s Larsom Ulrichom dávne krivdy, už viem, že sa mi dokument bude veľmi páčiť. Odhaľuje pomerne veľa zo súkromia členov kapely (predstaví napr. ich zlaté deti, či podivného Larsovho otca, čo pôsobí ako nejaký guru), aj to, akí sú to ľudia (taký Lars v tom obraze nevychádza veľmi lichotivo). Akurát mi tam vadil ten slizký psychoterapeut, pôsobiaci ako nejaký kazateľ. Film trochu trpí zvyčajným neduhom hudobných dokumentov a síce tým, že tej hudby je v ňom veľmi málo a aj tá čo tam je, je len útržkovitá. Domnievam sa, že dokument osloví predovšetkým priaznivcov kapely, ktorí ho budú velebiť (tiež som tým do istej miery postihnutý) a tým ostatným zrejme až tak veľa nepovie. Existuje inak aj druhá epizóda z roku 2014 (27 minút, na IMDb ako "Metallica: This Monster Lives"), ktorá ale za veľa nestojí - ide len o ničnehovoriaci, divoký zostrih tých istých scén, doplnený o pár nových postrehov z aktuálnej doby. "You went into another voice there, dude." "Which one of me are you talking to?" ()