Svatá hora

V jednu chvíli jsem si říkal, že se tento výtvor absolutně nedá hodnotit, nicméně když jsem dal Mezihře a Andaluskému psovi pět hvězd, těžko sem mohu vložit jiné hodnocení. Podobně jako u Mazací hlavy (kde to přiznal i sám Lynch) neexistuje jednotná interpretace, příběh je neschopen jakéhokoli převyprávění - obsahuje mnoho uměleckých, politických či emperických vlivů, postupem času se mi Jodorowského opus magnum asi nejvíce vykrystalizoval jako na orwellovská utopie, která kritizuje podobným stylem jako Šlépěje Jakuba Demla - věřím, že českému spisovateli s povahou Mrzouta ze Šmoulů by dílo padlo do oka. Nacházím zde reflexe květinové revoluce, hnutí hippies, fašistického Německa, vojenské diktatury, kubánské politiky, mayské kultury, vykládání karet, hinduismu, křesťanství, experimentální erotiky a samozřejmě nesmí chybět synagoga s kulisami podobnými těmi ze Studia Kamarád či Kuřátek. Stejně tak přemýšlím nad tím, co všechno Alejandro viděl či četl - chtěl bych být v biografu a sedět mezi Kubrickem a Lynchem, zajímaly by mě glosy Buňuela, Felliniho nebo Argenta, určitě se zde inspirovali také pánové Tarantino, Tsukamoto nebo Vorel (trpaslík kouřící THC), během projekce také padla jména typu Breton, Beckett, Klíma, Dalí, Munch... a aby toho nebylo málo, některé situace jakoby pan režisér konsultoval s Monty Pythony či Milošem Macourkem. Celé to ale není nějaký sled nesouvisejících scének, kdy by si tvůrce říkal - "tak, a teď slepím kanagonem brýle s mixérem a budu to považovat za umění", film obsahuje základní dějovou linku a je syntetický v duchu základní definice filmu. Ač gradace v závěru trochu zvolní, je i tak užitečné sledovat každé políčko, jelikož, jak už jsem naznačil rozsáhlým výčtem jmen výše, každou chvíli se mění vnímání celku jako takového. Stejně bych se vyjádřil o závěrečné pointě, která převrací smysl uplynulých dvou hodin. Občas jsem si tedy nebyl jist, co s tím, ale už od circa páté až desáté minuty filmu mám jasno, že od této chvíle budu místo "Co to je?" říkat "Svatá horo!" - tak výrazně se vryl tento chilský tvůrce do mé paměti. P.S. Nevěřím, že Tetsuo nastavenou laťku překoná. (22.05.2010)

Jeden z najlepších surrealistických filmov, ktorý šokuje svojou náboženskou nekorektnosťou a zobrazuje zvláštne pokrivený svet, v ktorom je morálka cudzie slovo. Príbeh sa točí okolo podivnej skupinky ľudí vedenej alechemistom, ktorého hrá samotný Jodorowsky. Tento ich vedie podivnou cestičkou duchovného rázu, sebapoznávania. Jedná sa o veľmi schizofrénne dielo, kde si jednu minútu myslíte, že je to vtip aby ste sa hneď v tej nasledujúcej pristihli pri zložitých filozofických otázkach. Je mi jasné, že väčšina súčasných divákov bude naň hladieť ako na dielo zdrogovaného geniálneho šialenca, ale mňe mnohé scény vo svojej symbolike dávali zmysel. Alebo, niekoľko zmyslov. Bolo to asi ovplyvnené tým, že som ho pozeral sám. Je možné, že skupinka, ktorá si zapáli špeka a potom si pozrie film môže zažiť pekný trip, ale ja to proste nedokážem šmahom ruky odsúdiť za haluz a tým skončiť. Takže asi tak. Len by ma zaujímalo, ako na to pán režisér zohnal peniaze a čo vraveli producenti na finálny produkt. Tiež sa divím, že je tento film tak málo známy, ale je to vlastne dobre, aspoň sa to tu nehemží názormi bežných divákov mainstreamovej produkcie. K záveru len toľko, že kto čítal Sophin svet sa moc smiať nebude. Nepríde vám to vlastne ako logické vyvrcholenie cesty za konečným pochopením všetkého? (16.05.2006)

Sami si po dopozeraní odpovedzte, čo to malo byť... Alternatívny biblický príbeh? Vizuálne podobenstvo schizofrénie? Znáška nezmyslov vyšinutého psychopata? Nezabudnutelný umelecký skvost, aký sa len tak ľahko nevidí? Trápna a šokujúca nechutnosť? Fascinujúce a podmanivé? Morálne a myšlienkové posolstvo? Filozofické dielo plné latentných ideí? Umelo šokujúca exibícia a kontroverzia namysleného kvázi-umelca? Bizarné panoptikum bez hlbšieho kontextu? Číri neo-surrelizmus v priamom prenose? Bláznivá komédia pre pacientov psychiatrických ústavov? Sci-fi meditácia? Je Jodorowski hyper-mega-cvok, pre ktorého sú filmy nutnou katarziou jeho zvrátenosti alebo je to génius, ktorý si zaslúži úctu a obdiv?...Jedno je isté- na tento snímok tak ľahko nezabudnete!!! (25.03.2006)

První půlka brilantní skvost! Druhé půlce chyběla nápaditě strukturovaná kompozice, která tvořila hlavní gró té první a dělala z každé scény surrealistický zážitek. Druhá půlka, podle mne, pak dále postrádá nadsázku a vtip té první, díky čemuž z "pane jo" efektu se pomalu přechází do "nuda" módu. Celý film je čistě osobitou záležitostí, která nutí každého hledat si za vším svůj vlastní smysl. Škoda, do 75. minuty jasných 5*.. v součtu se zbytkem za mne pouze 3. (10.06.2013)

"You are excrement. You can change yourself into gold." Je to jako číst báseň. Veškerá obraznost je tak srozumitelná, že o tom vůbec nejsem schopná mluvit. (Není proč. ♥) Říkám si, co mne čeká, když klášter tedy ne, a světský život? V noci z 24. na 25. července roku 2012 jsem v Liberci prohlásila, že chci mít deset dětí bojovníků s mužem, co se bojí. (06.12.2014)