Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(více)

Recenze (65)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Ruce pryč od vydání z Řitky. O regulernosti formátu 4:3 nejsem přesvědčen, ještě horší však je, že obraz vypadá jako přepis z 20 let staré videokazety a zvuk snad nahrávali v prázdném vinném sudu. To se pak režisér se svými nepřerušovanými záběry plnými statistů může snažit, jak chce...S hodnocením vyčkám, dokud nezhlédnu nezkrácenou verzi (ta "řitčí" je pouze stominutová) v pořádné technické kvalitě. P.S. Viděna britská edice (širokoúhlý formát, německá zvuková stopa s anglickými titulky,145 min.) ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Bitva na Neretvě je díky zahraniční koprodukci podobná spíše západním velkofilmům, něž partyzánským filmům, jež jsem viděl, vyvstává mi srovnání s americkým koprodukčním filmem Nejdelší den. Srovnání s tímto americkým filmem mě napadá především v souvislosti s početným hvězdným obsazením. Za druhé pohled nejen ze strany partyzánů, ale i nepřátelských Italů a Němců. Hvězdy objevující se v tomto filmu dostaly malé role a přesto, že nemly příliš prostoru, jejich postavy byly všechny hodně výrazné, především pak Yul Brynner, Sergej Bondarčuk a Orson Welles. Kvůli velkému množství postav je děj natáhnut od značné délky, téměř tříhodinový film by byl kvůli svojí stopáži bez dobře natočených bojových scén docela náročný na udržení pozornosti. Výsledný film, který natočil Veljko Bulajić je přes některá místa, jež působí poněkud natahovaně skvělým příkladem, jak natáčet válečné filmy. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tak takýto druh filmov, dnes už na plátne neuvidíte. A je to škoda. Pravé lokácie, pravé výstrely, explózie, oheň, pravý dym, bahno, pravé dekorácie a vojenská technika. Niečo síce vylepšujú makety a miniatúry, ale je ich minimum. V dobe dnešnej, sa to dá všetko bez nejakých komplikácií vyriešiť na compe pomocou CGI. Vtedy, sa to proste nedalo, ale aj tak je tu vizuálnych trikov naozaj len na malej ploche. Proste monumentálny veľkofilm, z ktorého rozpočet vyviera ako magma. A niečo také bude navždy ozdobou a zároveň aj oslavou kín, kde sa to všetko prejaví v celej svojej širokouhlej kráse. Mať tak tú možnosť vidieť to na plátne. ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Výběr známých srbských herců, společně s několika zahraničními hvězdami v dílčích úlohách, se účastní velkoformátové rekonstrukce bojů u řeky Neretvy v počátku roku 1943, kde se partyzánská vojska tvrdě, oddaně a nakonec vítězně bránila obkličující síle německých nacistů ve spojení s italskými fašisty, chorvatskými ustašovci a srbskými četniky. Naznačené, stručné osobní příběhy (plné emocí) mezi Titovými válečníky (muži i ženami) však – v rámci akčního žánru – ustupují spektakulární podívané v podobě válečných efektů, precizního vyobrazení jednotlivých akcí, šarvátek, bombardování, postupů i neočekávaných manévrů z obou stran, věrnosti i třeba co se týče jazykové stránky nebo autentických válečných zbraní, vozů, tanků, kanónů. Přes délku zamrzí, že snímek nedokáže být strhující po celou dobu sledování a divák (pokud se nerozhodne vnímat rytmus díla jako velmi přesný až muzikální) tudíž může pochybovat, zda se za žánrovou a ideologickou stránkou pojetí (tendenčního prorežimního) skrývá i nějaký univerzálnější režijní záměr (tak jako třeba ve filmech s válečnou tematikou Miklóse Jancsóa). V tomto směru je pozoruhodný poslední záběr filmu, který nezáměrně symbolicky předesílá, co se pak, po bitvách, vítězstvích a slavnostech, dělo v historii dál: lid kráčí do dáli, jež je na horizontu zahalena pouze šedavou mlhou. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

Film aj na vkus končiacich 70-tych rokov bol príliš patetický. Je spevom oslavou hrdinstva juhoslovanského oslobodzovacieho boja na čo využil množstvo dymu, výbuchov, ohňa, húfy útočiacich a húfy mŕtvych, či dokonca spev ranených v Nemcami ostreľovanom kostole. Cele to bolo popretkávané zahraničnými hercami, ktorí sa pridali k teatrálnosti a tak bondarčuk sťaby nejaký dirigent neohrozený nechránený (nie a nie ho trafiť) oduševnene dirigoval streľbu z kanónov, „antifašista“ Nero s posledným dychom umiera pri stenách kostola spokojný že aspoň jeden tank trafil, kovboj brynner zase búral a staval a zase búral most na Neretve ... no skratka kopec hercov a a príbehy na nič , násilne poprestrihované , nesledovateľné. Film svojou pompéznosťou predbehol dokonca aj slávne sovietske vojnové epopeje. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (13)

  • Film sa šestnásť mesiacov strihal a dokončoval. (Marek1991)
  • Pablo Picasso navrhol jeden z originálnych plagátov. (Marek1991)
  • Ve filmu měla hrát i Jana Brejchová, ale z důvodu těhotenství natáčení odmítla. Odmítla tak i smlouvu na v přepočtu 1 milion československých korun, což měl být její honorář za tento film. (raininface)

Reklama

Reklama