Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(více)

Recenze (65)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tenkrát v našich kinech to musel být jednoznačně "BOOM" ale zastarale nepůsobí tato skvělá barevná epopej, s vynikajícím hereckým obsazením ani dnes..Opravdu kdo chce akce, tak tady si přijde na své..Bitva střídá, bitvu, hromady mrtvých, do toho tanky, kanony atd..Jen škoda toho jednohlasého dabingu ve kterém jsem film viděl, to byl jediný rušivý element celého tohoto jinak opravdu výtečného filmu. Ale hodnotím vysoko a vyzdvihl bych především výkony Sylvy Kosciny, Mileny Dravic, a Olega Vidova..Není pravda že nejlepší byl Yul Brynner, který zde de facto byl vidět jen u exploze mostu (která se trikově realizovala na Barrandově). ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Výpravný jugoslávský válečný film o klíčové bitvě Titových partyzánů s Němci, srbskými četniky a Ustašovci na Neretvě 1943. Potěší i obsazení Yula Brynnera za pyrotechnika, Sergeje Bondarčuka za dělostřelce, Orsona Wellese za senátora četniků a Franca Nera za italského antifašistu. Film je to silný a nejvíce v poslední třetině, obzvláště scéna zpívání raněných v kostele za zvonění zvonu a za rachotu blízké bitvy, nebo boje a loučení obětované jednotky partyzánů na kopci v závěru s jedinou ženou v oddíle. O vítězství rozhoduje často morálka, tu Jugoslávci bojující za vlast a o holé životy měli. Ukázky:http://www.youtube.com/watch?v=vwuOMeZVpeY&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=qDs2clDYGu0 ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Monumentální, plně mezinárodní dílo, které je stejnou měrou úchvatné jako vyčerpávající. Pozoruhodné mimochodem je, jak se v Bitvě na Neretvě střetávají styly klasického Hollywoodu a evropského filmu, reprezentovaného zejména sovětskými montážníky. Najdeme tu totiž jak ony slavné velkolepé scény doprovázené četnými výbuchy, případně klasické „neviditelné“ záběrování jednotlivých sekvencí umožňujících diváckou imerzi, tak „agitující“ detaily na tváře střílejících vojáků podbarvené sborovými národními zpěvy (vycházející spíše z Ejzenštejna). Všeobecná rozkročenost filmu je nakonec utvrzována i přítomností hereckých legend různých národností a typů, které se pravděpodobně v podobné sestavě nikdy nesešly: Bata Živojinović (jugoslávský chasník), Franco Nero (osamělý westernový hrdina), Yul Brynner (westernové entreé, ale zastupuje též americký historický film obecně) a samozřejmě Orson Welles (současný charismatický megaloman). Dalo by se jistě pokračovat, neboť v Bitvě na Neretvě se objevila skutečná herecká plejáda. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zvláštností tohoto pozoruhodného jihoslovanského velkofilmu je jeho zaměření. Film-kolektivní drama, natáčený generací tehdy mladých a v šedesátých letech vyzrálých a vyspělých pamětníků historické titovské rezistence, imponuje syrovostí a vyvážeností svého pohledu. Byl, je a zůstává holdem statisícům hrdinů heroického jugoslávského odboje, jehož se zúčastnily i stovky Čechů a Slováků a také jeho hlavnímu protagonistovi, heroickému komunistickému pragmatikovi Josipu Brozu-Titovi. Živoucím památníkem velkého evropského odboje, který z vlastních sil, nikým neovliňován, spolu s neméně heroickými Řeky, vydatně spoluzachraňoval čest a hrdost evropského člověka té doby. V naší kinematografii mu odpovídá nedoceňovaná vynikající ULOUPENÁ HRANICE režiséra Weisse, v historických velkofilmech Bondarčukův sovětský oscarový epos VÁLKA A MÍR a opět nedoceňovaná husitská Vávrova trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM; do stejného žánru patří i kritičtěji stavěná americká REVOLUCE. Tyto národotvorné eposy etnické velikosti a vesměs i všelidského rozměru jsou dnes sebevražedně opomíjenou součástí lidského i ideového rozměru moderního evropského člověka. V samotném filmu - budeme-li srovnávat s režimistickými produkty např. Ozerovovými nebo naší normalizace - vyniká způsob zachycení Titovy osobnosti; jeho tvář se ve filmu neobjeví (ale o to zřejměji cítíme v tomto díle jeho nepřímou přítomnost v každém záběru). Přímo a zdařile naznačuje i tragédii jugoslávské rezistence (zločinecké ustašovce i kontroverzní Petarovy četniky) i všelidský rozměr odporu (italský důstojník ve skvělém ztvárnění atraktivního Franca Nera). Přidáme-li k tomu zdařilé bitevní scény a zřejmou a současně i poučenou inspiraci v americkém hollywoodském velkofilmu, vzniká úctyhodný celek, v němž zanikají i některé viditelné slabiny (psychologie postav zřejmě také inspirovaná Hollywoodem třicátých a čtyřicátých let, matné, spíše karikující charakteristiky a pojetí německých postav i psychologicky nezvádnutá, plakátem hrozící vnitřní přeměna Nerovy postavy). Je až symbolické, že tento film byl realizován v osudovém roce globálního komunistického hnutí, v pohnutých měsících Pražského jara. Rudé hvězdy na čepicích Yula Brynnera i dalších jsou dalším příznakem tohoto zjevně nesnadného faktu. Když jsem byl před osmnácti lety na dovolené v Jugoslávii, nemohl jsem si nevšimnout četných pamětních desk. Jen v 1500-3000 tisícovém hvarském-chorvatském Starigradu jich bylo k desítce. Stejně charakteristické byly hřbitovy; zhruba pětina, možná čtvrtina náhrobních kamenů nebyla opatřena obligátním křížem, ale právě tímto univerzálním symbolem komunistického hnutí. Deset let po státníkově smrti visely všude - v obchodech, na lodích, ve veřejných místnostech - všude, kam jsem dorazil, Titovy fotografie. Věc u komunistického státníka nevídaná! BITVA NA NERETVĚ je poděkováním, výrazem úcty a pokory statisícům jihoslovanských mužů, žen i děti, které podstoupily nejkrajnější oběti včetně svých životů při obhajobě všelidských ideálů humanismu, demokracie i plného národního sebeurčení. Poděkováním, úctou i pokorou, které v nemenší míře pociťujeme i dnes. () (méně) (více)

Véča 

všechny recenze uživatele

Bitva na Neretvě je díky zahraniční koprodukci podobná spíše západním velkofilmům, něž partyzánským filmům, jež jsem viděl, vyvstává mi srovnání s americkým koprodukčním filmem Nejdelší den. Srovnání s tímto americkým filmem mě napadá především v souvislosti s početným hvězdným obsazením. Za druhé pohled nejen ze strany partyzánů, ale i nepřátelských Italů a Němců. Hvězdy objevující se v tomto filmu dostaly malé role a přesto, že nemly příliš prostoru, jejich postavy byly všechny hodně výrazné, především pak Yul Brynner, Sergej Bondarčuk a Orson Welles. Kvůli velkému množství postav je děj natáhnut od značné délky, téměř tříhodinový film by byl kvůli svojí stopáži bez dobře natočených bojových scén docela náročný na udržení pozornosti. Výsledný film, který natočil Veljko Bulajić je přes některá místa, jež působí poněkud natahovaně skvělým příkladem, jak natáčet válečné filmy. ()

Divočák 

všechny recenze uživatele

Masivní partyzánský velkofilm z období druhé světové války. Společné spojené síly Němců a Italů hodlají rozdrtit zbytek jugoslávského partyzánského odboje. Zatlačí partyzány až k Neretvě, kde je chtějí uzavřít do kleští. Partyzánům se však podaří nepřipravené Italy zaskočit nočním útokem a porazit je. Němci je poté sice zatlačí do úzkých, nechce se jim však dál plýtvat vlastní zdroje a proto na zbytek odbojářů pošlou jednotku jugoslávských četníků. Partyzánům se ji však podaří porazit a skrze volnou cestu uniknout Němcům. Na filmu je sice znát velký rozpočet, jde však spíše o nafouklou bublinu, která trpí především Bulajićovou unylou režií. Stejně tak známá jména zahraničních herců slouží spíš jako lákadlo na plakát, ve filmu totiž většinou zastávají pouze nedůležité vedlejší role. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo!Hvězdné mezinárodní herecké obsazení zde rozehrává napínavý příběh, který nepostrádá nic, co by válečný snímek měl mít. Hned na začátku je bojová akce, která diváka velmi rychle vtáhne do atmosféry jugoslávských bojišť. Opět se jedná o smutný příběh, ovšem taková byla celá válka...Fanatismus ze strany Ustašovců a Četniku je stavěn vůči touze partyzánů bojovat proti fašismu. Franco Nero předvádí dobrý herecký výkon a byl jsem velmi rád za vývoj jeho postavy...Samotný závěr je velmi drastický (nečekejte ovšem krvavé deště, jatka a podobné výsady moderních válečných snímků), vyjádřený bojem partyzanů proti Ustašovcům. Jediné, co mi celý film kazilo byl fakt, že i na originálním dvd je velmi špatný obraz. Dokážete-li toto přenést, tak vás čeká neskutečná bitva na Neretvě. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Sterilní film, kterému nepomohla ani zvučná jména představitelů hlavních rolí, se vyznačuje především abnormálně tristně zpracovanými bitvami. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Zkusil jsem nejprve DVD vydání od Řiťky, ale téměř o polovinu zkrácený film kompletně předabovaný do angličtiny, po stranách ořezaný a s obrazovou kvalitou ohrané VHSky byl nekoukatelný. Snímek je naštěstí k dispozici i v plné délce, lepší obrazové kvalitě i s původním zvukem (a hudbou). ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Výběr známých srbských herců, společně s několika zahraničními hvězdami v dílčích úlohách, se účastní velkoformátové rekonstrukce bojů u řeky Neretvy v počátku roku 1943, kde se partyzánská vojska tvrdě, oddaně a nakonec vítězně bránila obkličující síle německých nacistů ve spojení s italskými fašisty, chorvatskými ustašovci a srbskými četniky. Naznačené, stručné osobní příběhy (plné emocí) mezi Titovými válečníky (muži i ženami) však – v rámci akčního žánru – ustupují spektakulární podívané v podobě válečných efektů, precizního vyobrazení jednotlivých akcí, šarvátek, bombardování, postupů i neočekávaných manévrů z obou stran, věrnosti i třeba co se týče jazykové stránky nebo autentických válečných zbraní, vozů, tanků, kanónů. Přes délku zamrzí, že snímek nedokáže být strhující po celou dobu sledování a divák (pokud se nerozhodne vnímat rytmus díla jako velmi přesný až muzikální) tudíž může pochybovat, zda se za žánrovou a ideologickou stránkou pojetí (tendenčního prorežimního) skrývá i nějaký univerzálnější režijní záměr (tak jako třeba ve filmech s válečnou tematikou Miklóse Jancsóa). V tomto směru je pozoruhodný poslední záběr filmu, který nezáměrně symbolicky předesílá, co se pak, po bitvách, vítězstvích a slavnostech, dělo v historii dál: lid kráčí do dáli, jež je na horizontu zahalena pouze šedavou mlhou. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Spíše než film je Bitva na Neretvě (špatně) hraný dokument. Takhle odosobněný film jsem snad ještě neviděl. Producenti si zřejmě mysleli, že stačí zaplatit několika celebritám, když se na pár záběrů postaví před kameru - to je případ Yula Brynnera, či Franca Nera. Divák asi chvílemi netuší, na kterou ze stran se zrovna dívá. Střelba, kouř, střelba, kouř, výbuchy granátů... České vydání od Řitky video disponuje bídným dabingem a naprosto otřesným obrazem kvality amatérského kinoripu. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Divácký dojem z tohoto dobrého válečného filmu kazí nízká technická kvalita obrazu, se kterou u nás "Bitva na Neretvě" vyšla na DVD. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Bitva na Neretvě je skutečně velkým filmem – ve své době byl jedním z nejdražších projektů východní Evropy a na výsledné podobě snímku je to znát. Díky několika koprodukcím byl film obsazen desítkami nejen jugoslávských, ale i mezinárodních hereckých hvězd. Nešetřilo se ani na bitevních scénách a zejména mohutné výbuchy se svou působivostí vyrovnávají i současným válečným filmům, používajícím digitální techniky. To se bohužel nedá říct o stylu, jakým je Bitva na Neretvě vyprávěna – děj se tříští a přeskakuje mezi desítkami postav a bez podrobného historického kontextu není jednoduché se mezi nimi orientovat, přestože jsou ztvárněny známými tvářemi. V závěru přestřelené stopáže se navíc film stává až příliš patetickým a ztrácí tak body, získané v úvodu technickou brilancí, okázale dokazující vysoký rozpočet. ()

ARI50 

všechny recenze uživatele

Slabší válečný film ale přesto působivý, hodně věci ne že zaujalo ale i bylo dobře provedeno no na daný rok hodně slušné já jsem spokojen, Efekt mostu byl výborný. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Tento film je hlavne o bojových scénach, ktoré tvoria väčšinu minutáže a sú na vysokej úrovni, zvlášť s ohľadom na to, že je to juhoslovanský film (aj keď s USA ako koproducentom). Nedá sa to porovnať so žiadnym CS filmom, pri spomienke na Kapitána Dabača sa len usmejem, aj keď tie rozpočty určite boli neporovnateľné. Dej nie je nejako extra zaujímavý a tvorí len takú vatu pomedzi boje. Nepomáha ani zbytočne veľa postáv, z ktorých sa žiadna nedá brať ako hlavná, možno partizánke Danici sa ujde najviac času, Yul, Orson alebo Franco dostanú pár minút. Ale ide o kvalitné vojnové dielko, ktoré stojí za zhliadnutie, no treba si určite zohnať remastrovanú verziu v obrazovom formáte 2,78:1 a nie tú sprasenú o hodinu skrátenú 4:3 verziu s otrasným obrazom, čo vyšla na DVD. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Tieto filmy z čias komunizmu veľmi nemusím, lebo zahŕňajú v sebe určitú prokomunistickú propagandu a zvláštne hrdinské výlevy, či scénky s umieraním a podivnou hystériou. Takisto veľa nelogických a antimorálnych postojov a činov. Páčilo sa mi, že do bojov zahrnuli všetkých, čo tam bojovali ako boli aj Ustašovci a Četníci, teda nacionalistické sily Chorvátov a Srbov, ktorí bojovali spolu s Nemcami, či Talianmi proti komunistickým silám Juhoslávie. Oceňujem obsadenie filmu hercami a herečkami, dialógy ani tak nie. Oceňujem hudbu a špeciálne efekty, strih ani tak nie. Oceňujem autentickú techniku a snahu zachytiť všetky časti bitky a jej vývin, avšak dej je trochu chaotický. Po vizuálnej stránke trochu slabé. Každý padlí 9. Juhoslovan ako hovoria na konci, myslím hovorí za všetko v tejto vojne a tak to, že tam ľudia padajú ako muchy chápem. Všetky územia Juhoslovanských krajín boli za dobu svojej existencie krvavým bojiskom a to, čo tam ľudia zažili bolo až k neuvereniu. Nedovoľme, aby sa niečo také opakovalo! Myslím, že film ako tak čestne obstál. ()

mau 

všechny recenze uživatele

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tak takýto druh filmov, dnes už na plátne neuvidíte. A je to škoda. Pravé lokácie, pravé výstrely, explózie, oheň, pravý dym, bahno, pravé dekorácie a vojenská technika. Niečo síce vylepšujú makety a miniatúry, ale je ich minimum. V dobe dnešnej, sa to dá všetko bez nejakých komplikácií vyriešiť na compe pomocou CGI. Vtedy, sa to proste nedalo, ale aj tak je tu vizuálnych trikov naozaj len na malej ploche. Proste monumentálny veľkofilm, z ktorého rozpočet vyviera ako magma. A niečo také bude navždy ozdobou a zároveň aj oslavou kín, kde sa to všetko prejaví v celej svojej širokouhlej kráse. Mať tak tú možnosť vidieť to na plátne. ()

Reklama

Reklama