Boj o Řím I.
Lupta pentru Roma I
Kampf um Rom I
Guerra per Roma - Prima parte, La
Boj o Rím I.
The Last Roman
Kamera:
Richard AngstHudba:
Riz OrtolaniHrají:
Laurence Harvey, Orson Welles, Sylva Koscina, Harriet Andersson, Michael Dunn, Florin Piersic, Emanoil Petrut, Ewa Strömberg, Honor Blackman (více)Obsahy(2)
Římská říše se rozpadá. Římský patricij Cethegus chce obnovit jeho zašlou slávu a moc, proto se snaží vyvolat spor mezi gótskými kmeny a východní částí Říma, ovládanou Byzancí. Doufá, že pomocí své lsti získá vládu nad celým impériem... (oficiální text distributora)
Recenze (16)
K tomuto epickému sandálu jsem se dostal prostřednictvím vydavatelství "FILMPARADA", ne z "Řitky, Hollywood Classic Entertainment", u které v minulosti už nějaké peplumy vyšly, ač jsem ho už vlastnil dřív, bohužel jen v německém jazyce a v nic moc kvalitě. Obraz byl samozřejmě daleko lepší než na mých kopií, zvuk také, jen škoda že film vyšel jen v českém a německém dabingu, a naprosto a pro mne nepochopitelně byly opomenuty titulky, ten český dabing nebyl zrovna moc zdařilý, u některých filmových postav se ty hlasy naprosto nehodily. Jak se píše na dvd, z historií tohle nemá naprosto nic společného, ale jako film mapující poslední období římských dějin, v té době už rozděleného na Západní a Východní císařství (kdy už Řím dávno nebyl tím Římem třeba ze začátku prvního tisíletí po.kr. v době Juliovsko-claudijského rodu). Dějiny konce tohoto období mě nikdy moc nebrali, člověk se v nich nikdy moc dobře neorientoval. Ale film byl natočen velmi zručně a jedná se určitě v dané žánru o lehce nadprůměrný epos. Výprava, barvy, kostýmy, herecké výkony (mnoho zajímavých postav) ale i scénář (příběh) hlavně v podobě mocných a velkých politických intrik je velmi dobrý, krásně tu vše do sebe zapadalo, já miloval scénu kdy mladý Totila (hezounek Robert Hoffmann, kterého jsem nikdy moc nemusel, ale tady zahrál fakt dobře a byl i sympatický) pomohl ve městě od lva mladičké a přitažlivé Julii (Ingrid Brett), poté ještě pár scén, které do sebe krásně navazují a nakonec vytoužené a zcela nečekané setkání, kdy si samozřejmě padnout oba do oka, ta celá dlouhá sekvence se vážně povedla a milovník romantických chvilek ji určitě ocení, máme tu velkého lstivého konspirátora Římana Cetheguse, který chce obnovit zašlou slávu a velikost Říma (vynikající Laurence Harvey), který se moc od našich současných politiků moc neliší, trochu mi připomíná Kalouska, žít takový člověk dnes, určitě by dělal politiku:-) V prvním díle ještě tolik válečných scén nebylo, když opomenu konec, který je zcela v režii vynikajícího Harveye, stále šlo spíš o takový standard, nic výjimečného a velkolepého, třeba jako v "Dácích", "Trajánově sloupu","Poslední křížové výpravě" apod, to zřejmě přijde až v druhém díle, ale jinak dobrý. ps: Dokonce tu uvidíte i jednu topless scénu v lázních. ()
Příběh, který čerpá z dávných dob zániku východních Gótů, s opravdovou historií nemá nic společného, ale nutno podotknout, že film se povedl natočit nadmíru dobře a je spíše určen těm, kdo mají rádi dané období historických filmových románů. Asi nepřekvapí, že zde účinkuje i nebývalé množství lidí, až přes 10000 komparsistů. Nakonec co více si lze od takových příběhů přát? Tak se můžete těšit na dobrodružný děj včetně bohaté výpravy. Což asi mluví za vše. ()
Po správnosti by tento snímok ani nemal byť označovaný za sandál, pretože celý dej sa odohráva v čase po páde Rímskej ríše a antiky, začiatkom 6. st., kedy veľkú časť dnešného Talianska ovládali Ostrogóti a myšlienka na jednotnú Rímsku ríšu bola na míle vzdialená a nanajvýš už len tak v hlavách Byzantíncov. Čiže ocitli sme sa na samom začiatku doby temna - ranného stredoveku. Inak moje veľmi obľúbené obdobie. Čo sa týka spracovania, na svoju dobu je výborné, výpravne i kostýmovo. K tomu navrch nejaká tá intriga, trpaslík, Orson Welles a čas uplynul ani som nevedel ako. Veľká spokojnosť. 75/100 ()
Vcelku vydarený dvojdielny veľkofilm s dobrým hereckým obsadením. ()
Jeden z najmocnejších nemeckých filmových producentov minulého storočia Artur Brauner, opäť vynaložil nemalé finančné prostriedky na to, aby natočil niečo, čo bude trhať kino kasy. Tak teda ponúkol historický spektákel, rozpoltený na dve časti, kde v tej úvodnej ponúkol viac intríg a melodramatických scén, než ich máme v dnešných slovenských seriáloch. Finálna bitka na koniec a moja milosrdná druhá šanca záverečnej časti. ()
Dobře nafilmovaný film německé produkce, ačkoliv podle historie, tam je trochu zmatek. Nicméně tato doba je stále vděčným námětem všech filmařů a vděčným pokoukáním všem milovníkům historických filmů. ()
Musím vzít v potaz dobu natočení. Ovšem je to látka, co se velmi volně mého milovaného Říma týká a historické intriky že světa tehdejších mocných vládců. A tak se dostáváme do doby, kdy Řím byl po třicet let ovládán Góty, zamotáme císaře byzantského, jeho trpasličího generála vojsk, svár o moc dvou sester královen, jednu lásku římanky a Góta, to vše pod dohledem jednoho římského patricije, který svoje město miloval tak, že v jeho záchranu neváhal intrikovat tak, až to poznamenalo celý jeho osud. Velká výprava, slušné exteriéry i interiéry, mně se to líbilo. ()
Je to především německý film, a snad z tohoto důvodu vyznívá celá dvojdílná historická sága velice příznivě pro germánskou rasu, která je zde vyobrazena jako ta nejlepší a nejspravedlivější volba jako vládnoucí elity na Apeninském poloostrově. Z historického hlediska je zde mnoho nepřesností a události, fakta a lidé jsou přeměňovány k potřebám filmařů. Theodorich byl nejvýznamnějším ostrogótským panovníkem, který dokázal pozvednout svůj národ mezi tehdejší evropskou elitu. Po něm přišel už jen pád a zánik národa. A tak film je především ódou intrikánských praktik prohnaných a mocichtivých politických a vládnoucích elit. A je to také pocta lásce, byť naivně zobrazované. Postavou, která hýbe během událostí, je Říman a římský prefekt Cethegus (zajímavý Laurence Harvey). Je hnán především vlastními mocenskými ambicemi. Na straně Ostrogótů jsou zde svárlivé královské sestry Amalaswintha (Honor Blackman) a Mathaswintha (Harriet Andersson), soupeřící o nástupnickou moc. A jsou zde také ostrogótští šlechtici: mladý Totila (Robert Hoffmann), usmiřující Witichis (Florin Piersic), horlivý Teja (Emanoil Petrut), starý a moudrý Hildebrand (Friedrich von Ledebur) a nenápadný Aligern (Mircea Anghelescu). Na byzantské straně je zde vyčkávající císař Justinian (Orson Welles), manipulativní a poživačná císařovna Theodora (šarmantní Sylva Koscina), velký stratég a prohnaný trpaslík Narses (Michael Dunn) a obětovaný vojevůdce Belisarius (Lang Jeffries). Z dalších rolí: Cethegusova mladá a zamilovaná dcerka Julia (půvabná Ingrid Boulting), ostrogótský velitel posádky v Římě Thorismund (Dieter Eppler), či Witichisova oddaná žena Rauthgundis (Ewa Strömberg). Pokud nebudeme lpět na historických faktech a přehlédneme tendenční germánský pohled na věc, tak nám zůstává zdařilý historický příběh o mocenském boji nad Itálií. O intrikách a o velké mezirasové lásce. ()
Tak jsem si zakoupila další z mých oblíbených filmů, které jsou dějově zasazeny do starověkého Říma. Na tomto snímku již sice zapracoval zub času, ale stále je se na co dívat. Zůstala náročná výprava, krásné kostýmy i bojové scény s početným komparsem. Co se příběhu týče, tak jsem se ve spleti různých intrik a zrady ztrácela v tom, kdo s kým proti komu a proč vlastně bojuje. Děj probíhá v několika liniích, z nichž některé nejsou zcela dotaženy. Jedná se ale o film dobrodružný, nikoliv historický. Herci jsou méně známí a herecké výkony z dnešního pohledu podle mne postrádají dynamiku a emoce. Přes tyto nedostatky na kráse se jedná o film, který stojí za shlédnutí. Rozebírat dneska drobné vady na více než 40 let starém snímku, je asi trestuhodné hnidopišství. Ještě teď si vybavuji z dávného uvedení v televizi kamenné chrliče v římských lázních s přívaly vody, v nichž utopila při koupeli vítězná gótská královna svoji poraženou sestru. ()
Moji rodiče na tom určitě byli v kině a byli nadšeni. Výpravný film. Dnes pro mě ale nedívatelný. Je to nudné jako prdel. A hlavně historicky nepravdivé. Prostě hodně drahá pohádka. ()
taktiez vyborny farebny, sirokouhly, historicky film nasej mladosti zo stareho Rima. Film bol obsadeny vybornymi hercami, ako KOSCINA, HARWEY, WELLES, kostymami, velkou vypravou vojsk a to vsetko sme s napetim sledovali v kine - http://www.youtube.com/watch?v=-S97F-JTm_A ()
Pohled na konec římských dějin z druhé strany, od Gótů. Notně překroucené historické skutečnosti, hlavně vykreslení Gótů jako správných a kladných je zavádějící, nebo třeba Belisaria, nejlepší vojevůdce své doby, mě pobavilo (mimochdem zemřel až stářím, v bitvě o Řím nezemřel a ještě bojoval v mnoha bitvách, jako vždy úspěšně). Bitevní scény za moc nestojí a děj je místy absolutně nelogický, ale jako na oddychový snímek se na to dá dívat. ()
Sandálový velkofilm ze zajímavé historické éry, kterému vlastně není moc co vytknout, jen jaksi neměl pověstný tah na bránu. Složitá zápletka neodhaluje skutečné motivace hrdinů (byť výtečný L. Harvey dělá, co může) a přes obrovský počet zůčastněných, jejich zápal a různé vojenské promyšlenosti není žádná bitva skutečně strhující. Výprava se také povedla, Gótové i Byzantinci sedí, pouze římské uniformy poněkud přeskočily několik staletí. Film sám by si zasloužil nějakou závěrečnou pointu, bohužel je znát, že se jedná o přepis literárního díla. (Jen varuji před strašlivým českým dabingem z roku 2011 - vyhněte se mu triumfálním obloukem!) ()
Dvě hvězdičky za výpravu, kostýmy a půvabné herečky, ale zbytek se moc nepovedl...slabý scénář i herecké výkony. Navíc se v ději hodně a zbytečně přeskakuje...škoda! Mohlo to být velkolepé dílo po všech stránkách! ()
Na koprodukčním "Boji o Řím" se rumunská strana podílela asi jen menšinově, nicméně při jeho opětovném sledování po letech jsem zavzpomínal, jak jsme si zamlada s kamarády kinomily z rumunských filmů utahovali. (Dodnes nevím, zda právem, ale většina těch, které se tehdy u nás promítaly, si to myslím zasloužila.) Lacinozábavní hru na dějinnou skutečnost podle mě nezachránily ani vložené peníze, ani jméno režiséra - německo-hollywoodského veterána, ani účast řady mezinárodních hvězd. Angličan litevského původu Laurence Harvey a Američan Michael Dunn drží dílo pohromadě, Chorvatka původu řecko-polského Sylva Koscina předvádí vnady nesporně vysoké úrovně, Angličanka Ingrid Boulting věrohodnou nevinnost a Švédka Harriet Andersson skoro věrohodnou zkaženost. Rakušan Robert Hoffmann však obdařil jednu z klíčových postav larvou plovárenského floutka a mnozí ze zbývajících herců by si mohli vyměnit role, aniž by snímek utrpěl ; velký Orson si tu svoji mohl docela odpustit. ()