Reklama

Reklama

Člověk není pták je příběhem o krachujícím milostném vztahu uprostřed průmyslového maloměsta. Kritický odstup od zobrazovaného je podpořen kolážovou formou, rozvíjenou i v dalších režisérových filmech. (NFA)

Recenze (5)

dzira 

všechny recenze uživatele

Soudruzi v Jugoslávii vymysleli pro snímky Dušana Makavejeva, Živojina Pavloviće, Aleksandara Petroviće a dalších hanlivou nálepku "černý film". Podařilo se jim tak (podobně, jako třeba kritikům výtvarného umění v případě impresionistů, či kubistů) vymyslet velmi trefné označení, které se stalo s odstupem času navíc i jakousi známkou kvality a pozvánkou pro současné diváky ke zhlédnutí těchto filmů.... ()

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

V rámci sílícího proudu nového filmu (neboli černé vlny) natočil skandalista a stylistický experimentátor Makavejev tento příběh lásky a zrady mezi kadeřnicí Rajkou (Milena Dravić) a strojírenským inženýrem Janem Rudinskim, jenž jako pilný a vynalézavý specialista je za svou oddanost práci v závěru vyznamenán před plným sálem, a zatímco si užívá poctu v podobě koncertu hostujícího symfonického orchestru (ironicky zní Beethovenova Óda na radost), nechává se Rajka kdesi za městem v kamiónu svést naléhajícím nápadníkem. Film je přitom pojat jako naturalisticky odstrašující a šedivý portrét utahané a skleslé společnosti v maloměstě, jemuž vévodí dusivý ráz těžkého průmyslu, v kombinaci s náznakem esejistické formy, když scény jsou průběžně prokládány záběry z vystoupení kouzelníka-hypnotizéra, hovořícího o manipulaci, hypnóze a ovládání. Jeho čáry se závěrem odhalí jako klamavý trik – a právě takto nevědomky jsou falešnou a drtivou ideologií režimu manipulováni lidé v této formě socialismu: náhlé, zoufalé vybočení z pravidel v podobě Rajčiny zrady, se pak jeví pouze jako marný pokus boje o vlastní svobodu. Člověk v totalitě ovšem není pták, aby se mu podařilo beze šrámů z bídy uletět. ()

Reklama

ORIN 

všechny recenze uživatele

Dušan Makavejev patří k nejkontroverznějším, nejprovokativnějším, ale i nejznámějším jugoslávským tvůrcům. Svými díly v 60. letech otevřeně kritizoval zastaralé hodnoty jugoslávského socialismu, lze jej označit za čelního představitele tzv. černé vlny. Celovečerní Makavejevova prvotina Člověk není pták je zasazen do malého města, kde prožívá milostné vzplanutí místní kadeřnice s o poznání starším továrním pracovníkem. Ještě to není úplně ono, nicméně už zde je vidět nesporný talent, který později plně rozvinul v Milostném příběhu, především ale v W. R. mystéria organismu. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

V tomto filmu, který představuje jugoslávskou novou vlnu (čili novi film), je mnoho k vidění, mimo jiné Danilo Bata Stojković zamlada. Ale smysl, ačkoli by to mělo být cosi jako "brilantní satira", mi napoprvé zůstal poněkud zastřen. ()

Epistemolog

všechny recenze uživatele

Satirická, naturalisticky pojatá milostná romance o starším respektovaném inženýrovi, který přijíždí do průmyslového města za pracovním úkolem a prožívá zde milostný románek s mladou kadeřnicí, u které se ubytuje. Do hry navíc vstupuje neodbytný nápadník v podobě mladého řidiče. ()

Reklama

Reklama