Reklama

Reklama

Hra světel opus III

  • Německá říše Opus III
všechny plakáty
Animovaný / Krátkometrážní
Německá říše, 1924, 3 min

Režie:

Walter Ruttmann

Obsahy(1)

Původní název filmu zněl Ruttmann Opus III a jedná se o navázání na pokusy o abstraktní animovaný film (Opus I a II). Ruttmann vycházel ze svých zkušeností z oblasti abstraktní malby a svůj film tvořil „nefilmovými" technikami, protože příliš neznal komerční animační postupy. Nanášel tedy olejové barvy na sklo a poté stíral části vlhké malby a měnil je. Každou změnu fotografoval z výšky se spodním osvitem. Na snímek navázal ještě jedním podobným (Opus IV). V každém z Opusů se abstraktní formy (geometrické tvary a vlnící se křivky) rytmicky zvětšují a zmenšují a následně se proměňují. Třetí a čtvrté pokračování je odlišné od předchozích dvou větší délkou a také epileptickým zrychlováním rytmiky. (Hwaelos)

(více)

Recenze (3)

amirgal 

všechny recenze uživatele

... leč pocit vysoké míry kontroly autora, schematičnosti, která se místy zdála trochu těžkoápdná ve mně přetrval ... zvláště v červených pasážích. ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Můj komentář (a hodnocení) je stejný ke všem čtyřem opusům, čehož příčinou je to, že jsem je viděl současně a nedokážu je od sebe odlišit. Podivné, epilepticky míhající se černobílé obrazce. Vlny, světla, pulzující srdce? Nelítostný boj kvasinek a bakterií v senném nálevu? Cosi vyrůstá ze země, je to dům, hrob nebo jeskyně? Auta nebo housenky, šplhající se po stvolu? Nebo to celé jsou domy, animovaná verze příběhu Města, tématu, které Ruttmanna a expresionisty vůbec tolik fascinovalo? Nebo snad rentgeny kostí, lidské postavy, siluety duší? Každý v to asi vidí to, co v tom vidět chce - jen jedno jsem v tom (aspoň já) vidět nedokázal, totiž samoúčelnou animační hříčku. Nevím proč, ale prostě to na mne nikdy nepůsobilo jako nesmysl, který nemá děj, ale vždycky jako určité drama - přestože aktéry toho dramatu jsou černé a bílé fleky. Není to jen samoúčelná hříčka, ale působivé stínové divadlo, jehož hlavní děj a plán se odehrává v divákově fantasii. Vizuálně rozhodně zajímavé, a přestože to je spíš něco jako psychowalkman než film, mělo to na mne určitý emoční účinek a navodilo to určitou atmosféru - což je u filmu nejdůležitější, a to, jestli k tomu potřebuje děj nebo prostředí, je celkem jedno. A rozhodně mám o čem přemýšlet. Navíc, hudba od Digitonal je vážně úžasná. Všechny čtyři opusy se zmiňovanou hudbou: http://www.youtube.com/watch?v=WSG5eHExlrY ()

Reklama

Reklama