Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na jar roku 1944 v jednom špeciálnom ukrajinskom pracovnom tábore robí aj Ónódi, vtedajší známy futbalista. Jedného dňa ho poveria, aby zostavil futbalové mužstvo pozostávajúce prevažne z maďarských robotníkov, ktorí si majú zmerať sily s výberom nemeckej armády. Zápas, ktorého výsledok rozhoduje o živote a smrti robotníkov, sa koná na počesť Hitlerových narodenín. (Ozymandis)

(více)

Recenze (5)

lamps 

všechny recenze uživatele

Jako dlouholetý fotbalista bych měl být lehce zklamán, protože samotná hra zde dostala poměrně málo prostoru a navíc nabrala víceméně karikaturické rozměry. Jako filmový divák bych ale na druhou stranu Fábriho poplácal po zádech a pozval na panáka. Není to film o vzpouře proti utlačovatelům skrze sportovní utkání, jakým byla například diametrálně odlišná a značně komediální Trestná lavice, je to tragický příběh o naději, falešných ideích a povaze lidství v nelidských životních podmínkách, kde fotbal pouze dotváří kulisu bezvýchodnosti a symbolické hry, kterou "nadřazení" v pracovních táborech s politickými či rasovými protivníky provozovali. Mezi desítkami podobně cílených titulů si Dva poločasy v pekle dodnes zachovávají určitý punc originality a technické kreativity, přestože co do autenticity poněkud klopýtají a chování záporných postav vyznívá chvílemi příliš nevěrohodně. Přesto velmi pozitivní příspěvek do maďarské protiválečné kinematografie, pro mě osobně skoro více oslovující a účinné než všechny dobové snímky Miklóse Jancsoa dohromady... ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Maďarské válečné drama, jež se odehrává v pracovním táboře někde na Ukrajině v roce 1944. Jeden z trestanců, bývalý slavný fotbalista Dió Ónodi (I. Sinkovits?), je požádán, aby vytvořil fotbalové mužstvo složené z vězňů a to se má utkat s výběrem Třetí říše na počest Führerových 55.narozenin. Snímek popisuje příhody z pracovního tábora, kde maďarským nuceným pracovníkům veleli jejich krajani, jež byly ostří, ale relativně spravedliví. Dále se zabývá Ónodiho hledáním správných hráčů a skládání mužstva a také jejich následné problémy s ostatními, nevybranými vězni. Díky nezdařenému pokusu o útěk jsou hráči nuceni na hřišti hrát o svůj život. Samotný zápas v kopané je přirozeným vrcholem snímku, je navíc nasnímán velmi poutavě. Po nesmírně dramatickém průběhu, Maďaři otočili skóre a vyhrávají 4:3, když Ónodi po odchozeném prvním poločase dá tři branky. Utkání sledující vysoký německý důstojník však výsledek považuje za provokaci a vzpouru a vítěze utkání stihne tvrdý trest. Osobně drama hodnotím jako velmi působivé, jako fotbalový a zároveň filmový znalec jej hodnotím velmi pozitivně. Na závěr zbývá podotknout, že zobrazené vítězství nebylo nic šokujícího, neboť na přelomu 40. a 50. let bylo maďarské mužstvo téměř neporazitelné, německá sláva měla teprve přijít teprve od MS 1954, kdy ve finále zdolali právě Maďary. ()

Reklama

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(KSE - M) DVA POLOČASY V PEKLE, ať se to může zdát jakkoliv nemístné vzhledem k zasazení dění do pracovního tábora za druhé světové války, je přece jenom odlehčenějším snímkem v rámci filmografie Zoltána Fábriho. Nabízelo by se srovnání s pozdějšími vězeňskými sportovními dramaty, jako je NEJTĚŽŠÍ YARD/TRESTNÁ LEVICE (původní/sandlerovský remake), ale to by bylo nemístné z důvodu přesazení z r. 1944 do neválečných let (nejde tak o život, pouze o vzdor vůči autoritám). Porovnání DVOU POLOČASŮ V PEKLE s americkým remakem Johna Hustona VÍTĚZSTVÍ (1981) by skončilo vítězně pro originál, protože v tom jde mnohem méně o tým a na místo směřování k závěrečnému utkání jsou mnohem důležitější epizodky předtím. Snímek si tak mohou užít i diváci jako já, kteří sport "neprovozují" aktivně ani pasivně, zvlášť když závěrečný zápas není nasnímán a nastříhán tak, jak je to charakteristické pro fotbalové zápasy (žádné zpomalovačky a přehrávání akce jako v americkém remaku, ale na místo toho vhodně umístěná statická kamera a užívání různých úhlů). ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

K filmům z 2. světové války mám poněkud proměnlivý vztah. V dobách dospívání jsem se jim zcela vyhýbal, až jsem uviděl Vyšší princip, který mě hodně zasáhl. Postupně jsem začal hodně sledovat československou tvorbu, mezi nimiž jsem ve válečném žánru objevil i takové skvosty jako Boxer a smrť, Kočár do Vídně nebo Smrt si říká Engelchen (i další...) a začal si tyto výpovědě o lidských osudech za krutých časů v takhle kvalitních snímcích velice cenit. Když jsem se o pár let později začal více dívat na zahraniční filmy, můj zájem o snímky o 2. světové válce postupně upadl natolik, až se jim poslední dobou zase spíše vyhýbám. Není divu v té záplavě mnohdy patetických amerických filmů nebo různých velkofilmů, které řeší většinou průběh různých operací, snaží se realisticky zachytit dění na frontě, ale při tom nemají v sobě výrazné postavy se silnějším osudem... Dva poločasy v pekle jsou pro mě po dlouhé době objevem na poli válečného dramatu, z něhož mám silný zážitek srovnatelný se zmíněnými čs. filmy. Asi nebude překvapením, že pochází opět nejen z východního bloku, ale i ze stejné doby a od tvůrců, kteří dobu války i prožili a mohli tak do výsledku vnést i střípky vlastních zkušeností. Výborná atmosféra a černobílý obraz působivě doprovázejí silnou charakterní hru na uzavřeném prostoru pracovního tábora, kde se (podobně jako v již zmíněném filmu Boxer a smrť) kombinují zdánlivě neslučitelná pravidla sportu a pravidla války. Možnost hrát zápas se stává možností poslední záchrany, byť částečně s již předem umírající nadějí, přesto se jí s vyhlídkou na poslední naději někteří chopí (futbalista Ónódi), třeba i za cenu velkého risku (v podobě velké lži) a jisté ztráty důstojnosti ve vypjaté chvíli – v tomto směru na mě silně zapůsobila postava židovského dělníka Steinera. Napínavý zápas vyúsťuje do chvíle, kde jakoby ztratila důstojnost i veškerá pravidla. Poslední záběry v souvislosti s tímto filmem asi jen tak nevytěsním z paměti... [95%] ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Tento maďarský film je natočený podľa inej skutočnej udalosti. Kyjev, 9. augusta 1942 a odohráva sa zápas medzi nemeckým výberom Flakelf (výber pilotov a členov PVO) a klubom FC Štart Kyjev (Dynamo Kyjev) a sa stal symbolom ukrajinského odporu. FC Štart vyhral 5:3. O týždeň neskôr 16. augusta 1942 v odvete FC porazil nemecký výber opäť a tento krát 8:0. Po tomto zápase boli komunisti a členovia NKVD zatknutí a mučení gestapom. Korotkich zomrel pri mučení, Kuzmenko, Klimenko, Keehl a Trusevich boli poslaní do koncentračných táborov a vo februári 1943 popravení. A tak sa zrodila legenda o tomto zápase, ktorá poukazuje na hrdinstvo, nepoddajnosť, udatnosť hráčov a to už je jedno či ukrajinských, maďarských, amerických alebo macedonských, tak ako to je zobrazované vo filmoch s týmto námetom: Osudový zápas, 1962; Nerovný zápas, (Vítězství) 1981; Zápas smrti (Match), 2012; Tretí polčas, 2012. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama